Roman.Ticka

Balkán je za humny, sousední Chorvatsko je moje oblíbená destinace, a přece jsem byla jako v Jiříkově vidění. Podobnou dědinu jak z Mrazíka abys u nás lupou pohledal, pop sem pop tam, mafiáni, dvojčata, akční staříci, femme fatale, Batman, všichni s každým, bylo to jak nejbláznivější sen. Známá horkokrevná muzika o síle ledoborce na mě vystřelila hned z úvodu a skončila v šíleném orgiózním reji se závěrečnými titulky. Kdyby režisér zjevně nakloněn americké produkci vynechal nechutné zoofilické vložky, zůstal by neotřelý vtip a imaginární svět, kde si musel každý najít svůj malý střípek radosti.

Nemůžu tvrdit, že by film nudil, na to byl příliš otevřený, drsný a kontroverzní. Ale jak už napsal Malarkey, drsné kecy a jednání všech aktérů vyšuměly do prázdna, nikdo se výrazně neprosadil, o sympatiích nemůže být řeč, akce nikam nevedla. Leda, že se jedná o dokument o praktikách soudobého podsvětí, pak by se dalo hovořit o jakéstakés kvalitě a hodnotě. Spíš jde o špinavý koktejl laicky namíchaný z mnohem lepších snímků - mj. Špatnej polda a Street Kings. Zápletka nabrala správné grády teprve ke konci, ale i přes slušnou muziku, jde pouze o lepší průměr v už tak přeplněném šuplíku policejního a multikulturního žánru. Den D: "Když jste mrtví, vidíte věci daleko jasněji."

Film o nejsilnějším muži světa by měl zachycovat život nejsilnějšího muže světa. Jelikož byl tím zdánlivě nejsilnějším, co do chytristických praktik, jeho Prince manažer, který není ani uveden v přehledu herců, byl film vlastně o něm. To by ani nevadilo, snímek stojí za zkouknutí, ale opravdu zajímavý vývoj přišel až v poslední třetině. Začal Orsiniho upřímnou zpovědí o tom, jak se věci měly a mají, pokračoval vzchopením se borce ve vztahu k němu i sobě a vše naštěstí završil závěr, který skončil jak skončil, i když měl dvě možnosti, ale tou druhou by ztratil veškerý glanc a přiměřenou poměrům a původu vzniku originalitu. Zajímavé exotické scenérie, herci a protředí jsou plusem, o tom žádná.

Koukám na modrá čísla a zas se nechám strhávat ovčím davem, začátek jsem sledovala s nevalným zájmem. No prostě nepoučitelná. Přitom tento díl je lepší než jsem čekala, proto zvedám hodnocení. Přirozený vývoj děje hezky navazuje na léta zápasů, rostoucí slávu i konto, posílení sebevědomí i vědění fešáka Rockyho. Přibylo logicky i více psychologie a hlavně od počátku skvělé boxovací akce. Holt hnidopichům nevyhoví, jednou je málo boje, podruhé chybí příběh, to by jeden vyskočil... Já jsem si užila víc sexy svaloviny, na něž se záběry nešetřilo a mnohem rychleji to odsejpalo, ani nevím, kdy přišel třešničkový závěr. Jo a bonusem for me byl krásný záběr na Slyovy předlouhé řasy. Oláá. A ještě jsem zabudla, přibylo pár fakt vtipných scén, např. když se morous Paulie vymáchal v bazénu a Rockyho výplachu v ringu.☺

Na to, že jde o 15 let starou scifárnu, má pořád šmrnc a solidní úroveň. Milla snad nebyla nikdy krásnější, přirovnala bych ji k éterické víle a celkově herecké obsazení nemá chybu. Když přijde na scénu vlasatý blonďák Bruce a řekne: "Tak jo", nikdo nepochybuje, že tím zmáčkl červený spínač s nápisem AKCE. Kdo by čekal, že se splní i taková absurdita, jako že se Černoch stane prezidentem. Jak s oblibou říkám, co není může být...Jako zábava to funguje a závěr je jedním z nejhezčích, co znám.;-) P.S. Po přečtení pár kritik na adresu Tuckera musím souhlasit, že byl na zabití. Ale co před časem bavilo, dnes vypadá jako směšná trapárna, protože tehdy byl buzerantský jednorožec rarita, dnes je běžná realita.☺

Marně hledám, kdo dělal hudbu, árie mě iritovaly až k zatnutí pěstí. Jinak téma nezáživné, napadají mě různé ekvivalenty morálky, ale nebudu je rozebírat. Tom v roli exceloval, má fuckt široký záběr i potenciál. Režisér místy nevěděl kudy kam a ono udělat z bezmozkové mlátičky zajímavé story asi dost dobře nejde. Tak kromě zmíněné hudby, až na povedenou kreaci Pet Shop Boys, přidal sekvence divadelních představení, aby udržel diváka v pozoru. Moc se mu to nepovedlo, já si kromě nahých scén vzpomínám jen na jedinou geniální kulišárnu - portrét naživo. Penologie a prizonizace v plejádě pár pozitiv, ale především množství negativ. My máme svého malého Charlieho Kajínka, už je taky slavný. A? Nic.

Strašná broskvovina. Asi poprvé obsah předčil solidní formu (to zase jo, režisér umí) v negativním slova smyslu. Kdyby mi mohlo být těch znuděných chudáků jen líto, bylo by dobře, ale mě ty jejich sexuchtivé eskapády vyloženě úděsně nudily. Věřím, že se chtěli filmaři vymykat, ale do tak stupidní tématiky bych nešla ani za nic. Když je sex odpudivý, jen něco špatně. Ve filmu padlo slovo psychopatologie. V životě jsem se s tak bizarní úchylkou nesetkala, a dovolím si poznamenat, že si žádný diagnostický termín nezaslouží. Protože psychopatologie zahrnuje vážné psychické nemoci, ne trapné znuděné trotloviny. Už se ani nedivím, proč je tolik dopravních nehod a některé vypadají až neuvěřitelně. Bohužel umírají i nevinní plní chuti do života, na rozdíl od sebedestruktivní nicoty!☻

Sehraná parta se opět sešla v plné sestavě, některé scény působily tak živě, až mi připadaly skutečné, např. rozhovor Rockyho s Adrian v tělocvičně jejich domu, když nostalgicky boxoval do pytle a řešili téma box, zdraví a budoucnost. Trojscéna žádost o ruku - svatební obřad - manželská noc - patří k těm nejkrásnějším ve filmu i životě. Možná to bylo víc rodinné než sportovní, ale Sly to tak určitě napsal a chtěl natočit. Že se mu povedl další zaručeně kultovní film, o tom snad nepochybuje žádný filmový fanda. Scény tréninku, běhu městem, po schodech, tvrdý zápas aj. se navždy zapsaly do dějin žánru a opakováním nijak kouzlo neztrácejí. Nikdy později jsem tak sugestivně a otevřeně natočené scény v ringu neviděla, možná proto, že v nich nechal kus sebe přesně v jeho stylu, prosté a na max. Za to ho mám ještě raději a své místo na vrcholu mé TOP si plně zaslouží.

Populární pavěda pro sympatizanty, příznivce i zainteresované v odborném pojetí, a přesto srozumitelná tak, jak ji běžně není šance blíže poznat. Herecké trio psychoušů zahrálo bravurně šílence uvnitř sebe sama, včetně Cassela v miniroličce. Režie bezchybná, není snadné zpracovat tak zapeklitou látku, aby zachovala seriózost a důstojnost. Pokud je na tomto příběhu jen zlomek pravdy, pak věřím v Jungovu telepatii, jejíž přesah (aniž by tušil) překonal hranice, staletí, dimenze a zasáhl podstatu existenciálního bytí. Úzkou souvislost mají instinkty a veškeré dění, které je dané, nic není proti ničemu. Kdyby Freud tušil, že netrvalo zdaleka sto let, aby přestal být zatracován, měl by jistě velkou oduševnělou radost. Každý škarohlíd, co vykřikuje něco o prasácích, je sám čítánkový perverzista nebo ho porodila Panna Marie.

Myslím si, že to byl pokus rejžíka se vyzvracet ze svých traumat, ale to už dělá léta úspěšněji třeba Lynch. Jeho záměr mi unikl, asi se zakódoval někam do Pleasantvillu. No kdybych se měla já vyzvracet ze svých dojmů na film, napsala bych elaborát a to já nerada. Takže to tady chaoticky naházím, čímž okopčím Rosse, ale to je šumafuk. Změna, barvy, sex, učení, frustrace, rodina, rvačka, večeře, žehlička, lynčování, soud, střípky a odkazy z filmů o závažných tématech. Začalo to apelem na dnešní zkaženost a přesto se v jejím jménu šlo měnit to hezké, fungující, navíc v 50. letech běžné, normální. Všechny změny bez ohledu na dobré či špatné se zabarvily, všechno staré, nevím proč špatné, zůstalo v šedi. Nesmysl, idiotismus, demagogie, negace, protimluv. O logických chybách nemluvě, např. proč je tam ten dědek poslal, když musel čekat změny!? Kam v reálu dospěly prudké změny, pokrok za každou cenu, se jaksi neřeší. Iluze pouze vystřídaly bludy, to je celé a já to posílám bez uzardění do háje, klidně duhového až oči přecházejí.