Roman.Ticka

Seriál pravidelně nesleduji, ale jelikož je v oblibě u nejstarší a nejmladší generace mé rodiny, občas se mu nevyhnu. Protože absolutně nevím, jak tuto "kvalitu" hodnotit, dovolím si použít vědu nad vědy a tou je matematika. Prostým početním úkonem dojdu jistě k uspokojivému výsledku. Takže za scénář a zápletku - 5*, za krásu a temperament aktérů + 5*, za hudbu - 1*, za fešného faráře + 1*, za režii (koho vlastně?) a počet dílů - 2*. Suma sumárum - 2* je nejblíž hodnocení odpad. Hotovo, podtrženo, konec.

Obvykle si čtu komenty ostatních až po svém, abych se nedala ovlivnit a výsledek ráda srovnávám, a tím se docela bavím. Tentokrát jsem zvolila opačný postup a sjela si první stranu kritických komentářů, až na jednoho, který to napsal i za mě. Avnet není Mann ani Scorcese, protože holt NENÍ, no A CO?! Thriller měl vše podstatné - akci, napětí, vtip, hudbu, výběr herců, zápletku i pointu, kterou jsem nečekala. Patřím totiž k 99% hlupáků, kteří řeší pouze denní nákupy a cestu do práce. Díky za to lepší 1%!! Líbilo se mi to a navíc mám silný pocit, že si Bobby s Alem spolu zahráli víc než jednu partii šachu a užili si vzájemnou vzácnou blízkost dvou přátel. Já si přišla na své a jako bonus jsem "oprávněně" spala celou noc, jako bych dostala do hlavy dvě rány pistolí.

Dokument byl zajímavým kalendářem v kariéře božského Alfreda, většinu filmů jsem už viděla, zbytek čeká v záloze. Dal mi i odpověď na otázku proč má Al celkem chudý flmový rejstřík. V mezičase pádů a vzestupů prý "utíkal" na Brodway. Balancování na divadelních prknech beru jako další velké plus. Důkazem jeho umění je divadelní hra GGR, kde pro změnu já "utíkám" za nezřízeným stoprocentním smíchem u scény s Kevem Spaceym. De Niro je mu dost podobný a přesto jiný, nejen úsměvem a poněkud chladnějším rezervovaným vystupováním, ale i výběrem rolí. Pokud jde o srovnání přitažlivosti a charisma obou pánů, obojí převažuje u De Nira pouze ve společném filmu HEAT. Každopádně i tento pán se těší mé oblibě a brzy se chystám na jeho film TAXIKÁŘ.

Nevím co se tady řešilo, ale navrhuji toto. Já vám dám ještě větší hangár! Původní rezidenční "domeček" se zahradou, lesíkem a nedalekou pláží vyměnit za panelákový 1+1 s výhledem na horu odpadků a toxických splodin z nedaleké továrny. Znuděné zamindrákové uřvané věčně podmračené asexuální April vyměnit chlapa z módního žurnálu za týdenního trenkáče se slušivým předporodním pupíkem a voňavým odérem... Frankovy starostlivé věty - "Jak jsi se dnes měla, Chci tě udělat šťastnou, O čem si budeme povídat" nahradit lepšími - "Podej mi pivo, Kde je to žrádlo, Nepřepínej mi hokej". No a pokud si do pasu upraví příjmení na Lakatošovi, tak mají velkou naději projít v Paříži úspěšně imigračním a nastartovat hvězdnou kariéru. Ale že ztratí iluzi o zákonité všednosti manželství, např. cestou parníkem, si mohou nechat zdát ještě příštích 100 let. Jedna * elektrošokovému matematikovi, další * Leovi.

De Niro se nechal inspirovat stylem vyprávění v Mafiánech, ale to není vůbec na škodu. Naopak, příběh je výpravěním chlapce dítěte a adolescenta v procesu jeho dospívání a utváření hodnotového systému. Někdo nemá žádného tatínka, Sí měl hned dva a přesto, že oba byli tak rozdílní a neslučitelní, dali mu nádhernou školu života. Moc hezká klasická poetická mafiánka po italsku, přesně jak to mám ráda - rodina, řád, pravidla, V jako vendeta, L jako láska..."Nejhorší věc v životě je promarněnej talent."

Loseři a Aronofského kydání lidského bahna vidlemi a lopatou. Povědomí o závislosti a drogách, jejich příčinách i důsledcích, má už každé malé dítě, proto nebudu zbytečně moralizovat. Frustrační podněty startující závislost u Sary G. (hafo kámošek), Harryho a Marion (vzájemná láska, finanční zabezpečení) skřípou v základech. Dají se snad chápat u dealera Taje, který zřejmě brzy ztratil svou milující matku. Divné, že velmi podnětný příběh pana Dr. Felčara byl zasunut někam do zapomění. Strhující výkon Ellen Burstyn měl být oceněný Oskarem, velká škoda *. Herecky nebyli špatní ani ostatní outsideři, vrcholem hnusu byla scéna vpichu do snětí napadené paže. Vizualizací účinku drogy a propojení vzájemných epizod vrcholů a pádů v životě aktérů, citelně utrpěla moje fantazie. Pokud šlo o záměr oslovit jedince s nižším intelektem v rámci prevence nebo jako školní agitku dětem, případně formu resocializace v léčebnách, pak ráda přidám *. Každopádně nic z filmu nezmění fakt, že jsem chtěla cedlo po první třetině hodit do koše, a že si tento destruktivní emocionálně (ne)zážitek, s velkou jistotou, nezopakuji. :-(

Byla jsem na tom s prckem v kině, projekce zadara tak proč ne. To byl teda nápad, lekačky, oběšenci, zrůdy, středověká špína ulic a hospod, obžerství, a to celé bez 3D a na plné kule. Děcka se bála, já jsem byla v šoku, filmový a emocionální zážitek naprosto negativní, už nikdy více!

Těšila jsem se jak děcko na další nikde nesehnatelný film od Al Pacina do mé osobní sbírky. Těšení poněkud splasklo při pohledu na milovanou maminku. Složitá rodinná anamnéza měla být nejspíš komickou složkou děje, ale u mě tahle paní učitelová na útěku nepochodila. Ta ženská mi byla nesympatická od začátku, říkala jsem si, kde tu babu nepříjemnou vyhrabali, chemie mezi ní a Ivanem vůbec nefungovala. No a instinkt mě nezklamal. Tak hnusnou anetickou necitlivou mrchu jsem ještě nikdy (naštěstí) nepoznala. I když Al opět dominoval, především v dramatických scénách (rozkošná Debie, premiéra hry se synem), přes tu odpornou ropuchu se nepřenesu. Skoro si říkám, jestli není příběh z pera Ivana Travaliana, protože ten je rozhodně lepší herec než spisovatel.

Znám jen nejstarší adaptace slavného Doylova díla. Ale nepochybovala jsem o národní hrdosti angličanů, která jim nedovolí jít pod hranici vkusu. Už to, že zpracování je britské a herci, kulisy jsou z domácí provenience, dává dostatečnou záruku. A taky že jo, povedlo se i přes modernizaci a změnu původních propriet. Moc se mi líbil geniální sociopat Sér Sherlock Holmes v podání sucharského Cumberbatche, jeho výrazy soustředění a myšlenkové pochody i styl interakce s arogantními detektivy. "Andersone už mlčte, snižujete IQ v celé čtvrti." Geniální bez výhrad.

Profesionál, rutinér a milující taťka to hezky rozbalil ve stylu akční jízdy. Líbil se mi jednotný ucelený styl konečného řešení. Někdy nebyl čas řešit křižovatky osudu, jindy záleželo na nezaplaceném účtu za elektřinu. Proč ne, i přes menší nedostatky, vtipné odlehčení patří také k vážným situacím. Celek působil velmi příjemně a koordinovaně, přesně v intencích středověkých metod nastolení spravednosti. Nejlepší scény - "rozhovory" s únosci v bytě a na lodi! Holt potkat pořádně nasraného taťku znamená jen jedno: "Good Luck".