BoXBe

Všechno pomíchané se vším do jednoho tranzitivního zážitku a na konci chuť se někdy mrknout na film znovu, ani ne tak kvůli obsahu, jako kvůli formě. Ale mám obavu, že ta forma je trochu prvoplánová a na druhý pokus nebude fungovat. Spíše si připomenu Mullholand Drive. Ten aspoň nebyl tak chladný. Režisérovy schopnosti budovat atmosféru jsou ovšem i po Zmizení nepopiratelné.

Osmdesátková stylizace se přebíjela chytrými scénami, s výborným dobovým soundtrackem, nadčasovým příběhem co do lásky i věčné volby a notoricky známými herci. Výsledný mix je sice supr film, ale lahodí víc uším a pocitu spřízněnosti s hlavními postavami, než dobrému pocitu, že se to povedlo na jedničku a že by to chtěl člověk vidět znovu, ještě při té délce. Chválím za Cruz, která přímo zosobňuje sen o dokonalé lásce, za skvělého Cruise, za masku i za maskérnu, za písničky, za souznění s tím, že člověk někdy stojí před dost nedobrovolnou volbou ovlivněnou maličkostí a bez vědomí, která volba je správná, se rozhoduje pro svou volbu, protože musí, ne protože chce, nebo protože chce, protože neví, která volba je lepší nebo horší. Vidím poprvé po čtrnácti letech od vzniku a mám pocit, že je film starý třicet let. Asi i to nějak ovlivňuje, proč neskáču nadšením. Zkusím i předlohu, třeba bude přirozenější...

Hluboká VHS nostalgie kombinovaná s knižním vydáním. Dnes už bych na to koukal asi spíše omylem, ale ve své době jsem byl kombinací snu a nekonečných Freddyho možností s dokonalou image fascinován. Kolektivní snění je vlastnně hezkou předzvěstí Inception :-)

Zábavný rodinný oddechový film. Věčné Cruisovo téma, tmelení svazku manželského. Ať už to má ze své sekty nebo to tak prostě vidí, mě to vždycky z nějakého důvodu hne a co do filmařiny a herectví, to až na kapku přes míru slziček a retů Renée, nemá chybu.

Krvavá neděle a Bournovo Ultimátum v Belfastu s IRA a s hořkým kontextem. Jak to, že jsem to ještě neviděl v programech našich kin? Ale co, byl to nečekaně silný zážitek.

Bezbolestná pohodovka.

Good mood movie. One man show. Entertainment.

Setting the stage. Série zraje jak víno a někde začít musela a zvládla to se ctí.

Nevydržel jsem ani pět minut a jsem zaujatý proti očividné bezduché komerční ždímačce značky, která má ne na víc, ale ze které se dají stavět kulty. Bohužel, místo dobré apokalytické scifárny o vraždícím stroji, z toho je průměrná kvaška na úrovni Power Rangers. A ti aspoň věděli, čím jsou a na nic si nehráli.

Nejde o kdovíjakou podívanou. Chaplin chce bavit. Daří se mu to na úrovni normální veselohry. Oddech.