Lupes

Mužské postavy opět v roli nekňubů, troubů či zlodějíčků. Osvícená a vzdělaná princezna se z neznámých důvodů zamiluje do jednoho z nich, snad je v zajetí vzoru, který v otci potkala v dětství. Emancipace žen přináší stále větší porci zobrazení muže jako slabocha. Ani tato pohádka není výjimkou, od muže se tu neočekává síla a vítězí ten "hodný", nad nímž bude mít princezna vždy navrch (on ji nikdy neohrozí a časem ji přestane i bavit). Kultivovaná a správně používaná síla se zkrátka od mužů neočekává, dost možná i Janáka s Hudským vychovávala rozvedená matka. OK, co naděláme, byly doby, kdy jsem se konfrontovali se zlými feudály a adorovali prostou rolnickou třídu. Nyní žijeme pod diktátem jiné ideologie a v marastu Troškova pohádkového pitvoření se navíc pohybujeme už leta. Kombinace obojího staví mužské postavy do rolí pouhých trubců. Horší je, že nám tak z pohádek vymizel i muž agresor - zlo, které by mělo sílu, dodávalo drama (a přiměřeně odráželo temnou mužskou stranu). Udělat tak z vodníka démonicky zlou a nebezpečnou postavu! Jenže kdeže doby Erbenovy Kytice jsou. Stejně jako ve Třech dukátech tak není proti komu bojovat ani proč se snažit, a navzdory hrozbě nebem (či peklem, vyjde to na stejno) tu o život vlastně nejde. A tak si tu všichni jen tak pěkně krademe, hrabeme, mateřsky u toho šišláme a je to děsná bžunda. ...navěky. Amen.

Skvělá kamera, nádherné lokace, dobré herecké výkony, dobově věrohodné kostýmy... Na škodu není ani ona špetka naivního monarchismu, pokrokový učitel a oslnění vynálezy věku páry. Jenže se opět nedostavil scénárista. Chybí gradace, souboj se zlem, protivenství, nebezpečný protivník. Není proti komu bojovat. A veškerý svět hrdinství se smrsknul na sousedské namlouvání, ženské hašteření a odpor vůči daním. Ústřední myšlenku o tom, že odměnu si člověk musí poctivě zasloužit, se navíc hlavní hrdina musí dozvědět od pana učitele, v dospělosti a ještě k tomu z pohádky. Zřejmě mu pohádky v dětství nikdo nečetl a je morálně nevzdělaný. Sám o sobě sní pouze o emigraci a úspěchu a spíš než do Belle Époque patří tak mezi Mileniály. Tam ostatně míří i emancipovaná "nabídka vlastní ruky", kterou se sličná barokní (!) panna přihlásila k feministickému hnutí. Nicméně v ženském světě není mužských hrdinů, a tak namísto aby Juraj kvůli lásce riskoval život, dobere se pouze k asistenci u policejního zásahu. Najde sklep a odloží vysněnou kariéru v Americe. Wow!! Proč právě takovému troubovi nabízet manželství zůstává záhadou. Možná to měly Solčanská s Líškovou dotáhnout do konce a zakončit lesbickou scénou. Nebo měla Julka klofnout fotbalistu - bohatou "slečinku" současnosti. Protože prachy je to jediné, co se dnes po mužích chce, a na co ostatně myslí i hlavní hrdina tohoto rádoby příběhu z minulosti.

Lesby, boj proti rasové segregaci, Poirot zamilovaný do černošské dominy s kytarou? Ach Bože, to je zase ideologická masáž, navíc podbarvená tolika digitálními úpravami, že pojem kýče to sotva vystihuje. Ne, nebráním se novému uchopení této ikony. Poirota lze nechat střílet, běhat či plánovat válečný útok... rozumím, proč ne. Ale skutečně je nutné jej zneužívat v kulturní válce? Kdyby si jej půjčili komunisté v padesátých letech, po splnění plánu na šachtě by určitě řešil vraždy s Andělem na horách. Jenže dnešní levičáci už holt nejsou, co bejvávali. Vyjde to ale na stejno.

Nejslabší díl trilogie, výtvarně mu nechtěně prospívá noir atmosféra doby komunistického temna. V pozdějších dílech se více objevuje nadhled svobodnějších let šedesátých a celá trilogie je tak jakýmsi retrospektivním zobrazením postupu "jarního" tání, kdy mezi prvním a posledním dílem je až neuvěřitelný ideologický rozdíl.

Trochu překombinované. Ale snaha o atraktivitu se cení. A opět zajímavý part Oldřicha Nového!

Přidanou hodnotou je motiv podzimu a stáří, smutné bilancování je trefně vloženo do postavy Oldřicha Nového. Krimi obstojná, spíše divadelní, nijak překvapivá. Komunistické propagandy pomálu, spousta začínajících herců (Tříska, Abrhám). Ale teprve zestárlý "Kristian" tomu dodává další dimenzi.

Slušně odvedené řemeslo, krásná triková animace připomínající našeho Zemana, na svou dobu odvážně zobrazená nahota... parádní seznámení s řeckou mytologií, kde není vše podřízeno akci, střihu a bojovému umění. Neštěstím tohoto zpracování je ovšem casting. Hamlin je kus dřeva, má jen jeden herecký výraz, mimicky je strnulý a nesympatický. A bohužel to tak trochu platí i pro Judi Bowker.

Téhle pohádce strašlivě moc ubližuje casting. Princ je po lobotomii, Popelka má také jen jeden výraz (a subjektivně viděno je "slovansky" škaredá). Škoda že Tříska jen zpívá, měl být v hlavní roli. Takhle to ani Medřická či Pešek s Benešem nezachrání.

Kéž by byl větší rozpočet! Skvělé uvedení do celé série, ryze mužský příběh. Poctivé vyprávění z dob, kdy ve válkách nasazovali krk i velitelé, kdy statečnost kráčela ruku v ruce s poslušností, kdy čest byla dražší života. Já vím, že realita byla mnohem surovější, že tohle je vlastně kýč, nostalgicky nabarvená minulost... ale dramatická, dobově věrohodná, napínavá. A svým způsobem krásně jednoduchá a bez ideologické rozervanosti. Jste na jedné lodi a jako Angličan se prostě bijete za krále a vlast; doba hysterická teprve přijde.

11. série je plná kdysi opuštěných a týraných dětí, tajemných matek a s tím souvisejících melodramat, což jí ubírá na přitažlivosti. Téma se povedlo zkrotit snad jen v dílu prvním, třetí a čtvrtý díl jím bohužel trpí příliš. Ze série tak překvapivě vyčnívá špionážně laděný druhý díl, který má sice mnoho chyb, ale tváří v tvář všem selhávajícím rodičům je slastným oddechnutím.