zelvopyr

No konečně film, kde američan a britka mluví starořečtinou jen s nepatrným přízvukem a ne jako když mají plnou hubu ovesných vloček. Na to, jakou měl ne moc pozitivní pověst (protože každý se musí povyšovat a tvářit, že jeho h***o nesmrdí), skvělý zážitek. Akorát tedy jako obvykle zaostřené na titulky a nikoli na film, takže na konci strašně bolí hlava z toho, jak je v CZ podřadném kinu mizerná technika. Pořádně zaostřené filmy jsem viděl jen v zahraničí :-( Indy válí, dík za něho, a samozřejmě značnou část dojmu dělá důstojný padouch, který je velkým hercem, a odvaha do toho šlápnout i na stará kolena.

Mělčí, ale docela chytlavý příběh dvou, kterým to nemělo šanci vyjít. Bez shakespearovské tragédie, nějakého zásadnějšího dramatického oblouku, prostě historka z města. Sympaticky podaná "herecky", plná zářivých barev a animace s více možnostmi než u pevně definovaných těl. Bylo docela zvládnuté i "nepřepálení" toho, kde se dalo s mentorováním daleko víc tlačit na pilu. Největším plusem filmu byla skvělá práce s tempem, kterou už dnes málokdo ve světe zkomiksované skoro veškeré filmové produkce zvládá. P.S. a nakonec tomu dám plný počet za to, že mi občas tekla slza jak za romantický příběh, tak ze smíchu.

Zvláštní pohádka šmrncnutá mimozemskou technikou (ne, sci-fi to nebylo). Pro upřesnění taková pohádka z osmdesátek, kde není problém, aby se princezna mihla nahá (jako třeba Souboj titánů). Mně se od chvíle, kdy jsem si řekl, že to vydržím, začala celkem dost líbit ta milostná linie. Přesněji řečeno... princezna se zamilovala do lepého a zcela sterilního mimozemšťana (nepřekvapilo by mě, kdyby ho hrál pouze mírně namaskovaný Bowie). Akorát byli oba zpruzeni, že nemůže ven ze skafandru a jejich láska je tím bezkontaktní, přičemž princezna by chtěla něco daleko fyzičtějšího. Až to pomalu začalo jít do parafráze vztahu s impotentním mužem a smutku té, která ho přesto miluje. Velmi sympatický Kinski, který hrál svatého Boetia (což by nám hezky příběh datovalo, ale zas zesílilo zejména kostýmní a další anachronismy). Rozpačitý Keitel. Hysterické pokusy o humory. Neumím natolik španělsky, abych si to dal v originále bez titulků (nedostupných v jakémkoli jazyce), dabing do angličtiny ubral půlku kouzla skoro u všech. Zas na druhou stranu Kinski i Keitel byli ve španělštině nelibozvučně předabováni, tak to by ubralo originálu. Nakonec líbilo.

Finský hmyz naládovaný spoustou drog. Plus neobvyklý dabing a extrémně otravná písnička, kterou vás budou potomci prudit ještě roky.

Takové béčkové áčko, u kterého se obávám, že nemělo jít o guilty pleasure, s kterou by se dalo přežít, ale o naprosto vážně míněný thriller. Bylo tam úplně vš... vlastně ne, zapomněli na trans lesby. Ale dobře, jinak tam byly úplně všechny pejskokočičkovské elementy a klišé příběhu na toto téma a ještě horší znásilnění veškeré vědy a přírodních zákonů než Gravitace a Armageddon, jen těsně za Jádrem. A neměli na pořádné herce.

Fillery umějí být i zajímavější. Flashback OK, ale neměl zabrat 95% času, ubrat ho klidně jen o 5-10 minut, a bylo by to daleko lepší.

Reklama na pláně Středozápadu a o kus dál. Na mě fungovala.

A povedlo se, konečně tomu světu věřím. Výborné zařazení příběhu, který neukazoval herce hrající divné apokalyptické postavy (nebo kroutící se kousající houby), ale uvěřitelné lidi.

Můj osobní "problém" s tímhle žánrem je, že mě neděsí, ale znechucuje a nijak zvlášť nebaví. Takže nemám proč se na něj dívat, místo mrazení a vstávání chlupů vzadu na krku se ušklíbám a kroutím hlavou. Dokonce asi ve 4/5 děje jsem se musel dost bránit smíchu (sborové deklamování již mrtvých směrem k živým). Za mě nejslabší druh horrorů, řemeslně OK, scénáristicky nijak zvlášť, osobně lehce odpudivé, v souhrnu marné.

Jo, bez opičky Judy jsem snad do 12-13 neusnul :)