kkarx

Po technický stránce neměl ve své době Sturges konkurenci, precizní režie a úchvatná kamera. Sturges opět sází hlavně na psychologii postav a minimalismus, především na konflikt dvou bývalých přátel socipatického Hollistera a usazeného Wadea. K plnýmu počtu mi něco málo chybělo, určitě lepší hudba, která je moc dobová a možná i obratnější rozuzlení. Saddle the wind ze stejného roku je přeci jen ještě o kousek lepší. Zaujal Widmark, kterej hraje tak přesvědčivě psychopata, že z toho člověka až mrazí v zádech. Taylor byl velkej sympaťák s charismatem, no mám ho moc rád. Škoda že ho Sturges neobsadil jako Chrise do Sedmi statečných namísto, pro mně málo snesitelného hňupa s napoleonovým komplexem, Brynnera. Bylo by to o ještě dost lepší.

Z toho mám rozpačité dojmy, ačkoliv Brando celkem udrží pozornost, chybí celkový koncept. Do určitého momentu bych dal i pět hvězd, pak se ale děj stává strašně rozvláčným. Z těch stočtyřiceti minut by se dalo udělat hned několik verzí filmu, jedna akční, jiná psychologická, další romantická. Dokonce by šlo střihem měnit i vyznění jednotlivých charakterů. Bez problémů by bylo možné zkrátit film až o hodinu. V podobě, v jaké je, se zdá, že toho je příliš moc a zároveň i příliš málo.

Audie Murphy je v pohodě, ale show mu krade fantastický Duryea jako desperád Whitey z El Diabla, ten si svoji roli viditelně užil. Je to rodokapsová zábava v tom nejlepším smyslu slova s barvitými postavami, ironickými hláškami a chytlavými dialogy, nic tu nechybí. Koneckonců ten kreslenej plakát vystihuje charakter snímku lépe než jakákoliv slova. Za mě je tohle jeden z nejlepších B westernů 50. let.

Tady by mě hodně zajímala kritika seriálu. Sebeparodie seriálu určitě sluší, nejvíc mě baví postava Matonohy, rocker ze staré školy, který ale už dospěl, neví si rady s technickýma novinkama, musí se starat o rodinu a chápe že život je jeden velký kompromis. Pikantní je porovnání s jeho bratrem, který i v pokročilém věku sestrvává v poloze nezodpovědného náctiletého puberťáka pro kterého je metal všechno. Takové figurky s vousem, tetováním, panděrem a tričkem metalové kapely můžete vidět na leckterém koncertu.

Tohle je prostě dobový béčkový městský (odehrávající se převážně ve městě s absencí jiných lokací) western se spoustou nepřesvědčivých až špatných akčních scén, takový western kterých se v 50. letech natočilo stovky, výjimečný jen tím, že hlavního protagonistu si zahrál budoucí prezident Ronald Reagan. Naštěstí si autoři byli vědomi, co točí a o moc nepřekročili hodinovou stopáž. I když se jedná o podřadné laciné dílko, díky popularitě žánru byly peníze na poměrně velký komparz, takže v Law and Order město alespoň žije. Jo a RR nebyl taky úplně špatnej a je to vcelku koukatelné. Pohodová podívaná na večer.

Fordův "válkou nemocný" plukovník Devereaux nemá chybu. Pro mě nejpamátnější Fordův výkon. Devereaux se díky válečným úspěchům dostane do pozice mocného soudce a svého přítele z války kapitána Dela Stewarta (Holden) jmenuje maršálem. Ovšem jeho stav se zhoršuje, napětí mezi oběma muži roste a je jen otázkou času, kdy mezi nimi dojde ke konfliktu. Zajímavé je, že Devereaux zpočátku nedělá nic proti zákonu, ba naopak jeho literu přesně dodržuje a tím si vyslouží jen nenávist, která jeho nemoc prohlubuje. Nejde tu totiž jen o konflikt mezi zákonem a zločinem, ale i mezi zákonem a spravedlností, což není vždy to samé, protože zákony vždy budou mít své mezery a nikdy nepokryjí všechny možné situace. Zde se váleční veteráni po třech letech vracejí domů, jenže důlní společnost je připravila o právo na těžbu zlata, protože zákon stanovuje, že pokud tři roky netěžíte, pak o toto právo přicházíte a už nikde nebere v úvahu, zda vlastník musel nedobrovolně bojovat. Je to tedy i o otázce, zda je možné porušit zákon v zájmu spravedlnosti. Chtělo by to ale prostříhat a napsat více dialogů o psychologickém dopadu války na jedince. Takhle jsou obě témata (studie charakteru válkou zničeného charakteru / spravedlnost proti zákonu) nedodělaná a v podobě jaké film je, působí zbytečně zdlouhavě a lehce nesoustředěně.

Skvělý béčko! Technicky na výši s plnými barvami, obrazově vypadá film perfektně. Calhoun jako hlavní (anti)hrdina se mi tu líbil a film má i nějaké svoje vlastní nevídané nápady, některé jak z Jamese Bonda (jak se dostat z hořící obklíčené chaty). Mrzí mě, že se děj neodehrával delší čas v přírodě, do té doby to bylo dokonalý, ale s přesunem do města po dvaceti minutách začal film lehce ztrácet na přitažlivosti a upadat do dobových klišé. Může za to i tisíckrát ohraný příběh s chamtivým statkářem nedbajícího zákonů, přece jen sledovat dva utíkající desperády bojující o život je mnohem zábavnější. Nicméně super oddechovka.

Epizodické béčko s absencí smysluplného děje. Ostřílený ale charakterní psanec Cole Younger zaučuje nespravedlivě obviněného mladíka Kita, který uprchl z městečka terorizovaného šerifem a jeho posluhovači. Mišmaš s menším odkazem na válečnou okupaci.

Ohromné překvapení, ne moc známý western, přesto jeden z těch nejlepších 50. let, na kterém jeho stáří není vůbec znát. Jak po herecké tak i po technické stránce se jedná o naprostou špičku. Dva bratři rozdílných povah, zatímco starší se se chce usadit, mladší touží po tom být pistolníkem jako býval dříve jeho starší bratr. Film výrazně předběhl svou dobu. Dialogy působí autenticky, umíraní je hnusné a bolestivé, takové westerny se začaly točit až koncem 60. a začátkem 70. let, dokonalá kamera je pak třešničkou na dortu.

Na western vynikající nešablonovitý scénář a k tomu výborný Cooper, jehož ztrápený pohled člověku uvízne v paměti. Hraje minulostí sžíraného doktora, který si jen tak někoho k tělu nepustí. Co ho jenom tolik mučí? Městečkem se o něm rychle šíří zlé zvěsti, ale doktora potřebují. Možná se autoři mohli odvážit na konec udělat něco šokujícího, několik věcí by se přímo nabízelo, ale doba na podobné konce ještě nenastala. Znatelná technická dobovost je asi to jediné, proč filmu nemůžu dát plné hodnocení, jinak je to dramatické, romantické, skvěle napsané i zahrané.