Adam Bernau

Landovský měl snad na tyhle postavy monopol. (Stálo by za námahu spočítat, v kolika filmech Landovský přechází volně k neomalenému tykání protějšku.) Hálek skvělej. "Výkon" Velebného, jenž v roli soukromého detektiva působí spíše jako kancelářský sluha, se ozřejmí, uvědomíme-li si, že je to cimrmanista Evžen dr. Hedvábný. "Smysl" příběhu se zase ozřejmí tím, že je to Haškova povídka. Bez této informace (která beztak k obsahu samému nic nepřidává, neboť jsem tuto pvídku nečetl) visí celá příhoda krásně v bezkontextnu a neodvysvětlnu, za což si zaslouží spíše čtyři než tři hvězdy.

Jasně, že rýpat umí každý, ale vedle pošťačky, policajta nebo metařů mohli taky ukázat aspoň jednu zdravotní sestru. Že jako víme a taky dík. No nic, ony jsou zvyklé. Jinak pěkně stavěný text holdovací písně se bohužel neobešel bez trapných nevkusností jako "bílá a moudrá armáda" či "získáš však váženost a vděčnost všech těch lidí". S těmito výhradami se přidávám k potlesku. Nepodařilo se mi vypátrat, proč je v popisku na konci zmíněn nositel Stříbrného vlka Sir. Javorskýmu to sluší, vrátný Čtvrtňa kroutí hlavou.

Kluci, až na sympatické výjimky v sem tam některé scéně, hrají jako ti nejhorší ochotníci, zato zřetelně vyslovují každé jsem a pojď, a to i při volání na psa "Vořechu, pojď sem". Celkově je to film spíš špatný než dobrý, spíš teda dost špatný film s docela dobrými dospělými herci, docela dobrým námětem a některými podařenými motivy, zejména osudy obrazu od jeho zmizení.

Počáteční komunální satira přerůstá v blasfemickou dekonstrukci "lidovědemokratického" zřízení reálného socialismu a vrcholí vymknuta v šílené scéně přechodu mostu. Naruby obráceno je tento film - přes pevnou ukotvenost ve své době nadčasovou - příručkou na téma Jak si udržet moc. "Přechodem mostu" je toto téma završeno a současně překročeno, ačkoli manipulovatelnost lidu se ukazuje už průběžně. Filmu by slušelo tímto obrazem končit. Ale ani to ještě tvůrcům nestačilo: končí tedy teprve tím, že Bílá paní za noci vychází do ulic hlavního města Prahy. Dobré ráno, soudruzi. Jo a v komonické hospodě visí Práce a Berliner Zeitung.

Třeba proto, že to je v předloze?

Když už se netrpělivě ptám, jak tedy vrtošivá lenoška hodlá zasáhnout do děje, přichází noční rozhovor s "pravým španělským mahagonem", což je pohříchu jediná neočekávatelnost celé této neproblematickým happyendem opatřené prostoduchůstky, kterou by si milovník starých televizních adaptací klasických autorů nicméně neměl nechat ujít. Podomkův příchod během finálního střetu vzbudí očekávání velmi škodolibé pointy nebo aspoň komplikace (a tudíž ještě i nějakého dovětku s lenoškou), leč opak je pravdou a šťastný konec neodvratným, což je vlastně fajn. No ne? Venkoncem jsem se bavil a Řehoř překvapí zdařilou aplikací teoretických znalostí boxu do praxe. Novák, jenž připravil scénář dle vlastního překladu, má na kontě vícero TV zpracování anglické klasiky a špatné to nebylo nikdy, někdy naopak vynikající. Tudíž mu zde věřím i to ostentativně nespisovné tvarosloví, byť i mě rušilo.

Na Burtona docela dobrý.

Viděno až po předávání těch Lvů, takže něco jako když splaskne bublina. Vlastníci jsou cool, jenže to nestačí. Viz Aristes nebo Niethustra. Ale pokud jde o Voříškovou, tak ta se mně teda líbila.

Hluboce vnitřní. Plastici zabili jenom jednu slepici, Švankmajer snad žádnou (!?), o K. Zemanovi ani nemluvím a Meyrink slepicím vůbec nemohl rozumět. A teď nějakej Jařab (nomen omen?) s kohoutama. A vůbec, jdu se podívat, koho vyřadit z topky, abych měl místo na Uhlířovou, tohle už překračuje všecky meze.

S "hvězdami" Voříšková, Hádek, Sokol je to jakžtakž zábavné a fajn, hlavně Aňa coby první mrcha to pozvedá o úroveň výš, jako bonus ceremoniář Slovák (!), ale co je to platné, když Janákův tvůrčí potenciál odpovídá leda tak Zlatě Adamovské. A když ve vánoční pohádce nejmíň jedné nezlé postavě (Bílý trpaslík) bezelstně přeju, aby fakt chcípla, tak je asi něco špatně.