Na rozdíl od Manchester by the Sea, což byla jen nudná depka, je Hall mnohem divácky zajímavější a pro mě tragičtější. Logan si v podstatě zopakoval postavu Charlieho s tajemstvím, který byl ale komornější. Nevím jestli je to na pět. Nevím proč vůbec na ty depky koukám. Radši si půjdu číst...
Knihu jsem četl a přiznám se, že si z ní moc nepamatuju. Ale ještě to vím, že ty úkoly byly uplně jiný! A to nevadí. Protože RPO je líbivá a vizuálně zajímavá úlitba populární kultuře a nerdům (ačkoli ty avatary byly pěkně hnusný). Takže jo, koukatelný to je, celkem jsem si i zasmál, ale dávat tomu pět jen proto že to dobře vypadá nebudu.
Během sledování jsem málem umřel nudou. Casey s patologickou potřebou být potrestán se prdelí od ničeho k ničemu, ne a ne se rozpovídat a zbytek filmu je sestřih každodenních situací průměrného Američana. Ale atmosféru to má dobrou a hraje tam pěkná hudba.
Na čtyři ten film asi není, ale musím trochu vyvážit místní nízké hodnocení, protože na to že to je televizní film, je tahle neznámá kapitola z dějin zpracovaná poutavě a koukatelně. A otevírá nejednu morální otázku.
Těžko hodnotit. Pokoj jsem neviděl, ale ten tvůrce bude asi pěknej magor. Jinak co k tomu říct? Dokoukal jsem to na čtyřikát, takže The Room si asi nedám.
Do půlky je to standardní policejní drama a lá osmdesátá léta, kde bělocha nahradil černoch a černocha ork. Pak už je to ale pád na pád a všechno vybuchuje, lítá, umírá a pobíhají tam podivní tvorové hledající kouzelnou hůlku. Když si odmyslím všechna ta klišé, tak na jedno podívání to nebylo nejhorší.
Z celé pomyslné Jamadovi trilogie je tento film nejdramatičtější a nejakčnější. A byť je z větší části dost dobře domyslitelné, jak to celé dopadne a příběh není kdovíjak originální a už vůbec ne spletitý, líbil se mi asi nejvíc. Koneckonců kdo, když ne Japonci, jsou mistři v dělání noblesy z jednoduchých věcí.
Deklasovat klasiku žánru na rodinnou komedii, to je vyloženě sprosté. Kdybych to měl hodnotit jen podle vtipů, bylo by hodnocení vyšší a kdybych to měl obodovat na základě facepalm momentů, bylo by to dokonce na pět rudých hvězdiček. Ale kromě podělávky Luka Skywalkera se z toho jaksi duch a síla celé ságy vytratila.
Punisher byl můj první komiks a za ty roky jsem jich něco načetl. Proto jsem čekal, že jestli bude seriál, bude to plné surové akce, tisíců vystřílených nábojnic a bezsrkupulózního mrzačení té nejodpornější spodiny zločineckého světa. Že se to Netflix rozhodl pojmout jinak a v první řadě zdůraznil traumatické stavy veteránů a neschopnost se začlenit do společnosti, to respektuju. Že v každé epizodě strávím tak tři minuty ve Frankově hlavě koukáním na jeho někdejší rodinu, to taky vzhledem k naturelu postavy přijímám a že to celé zasadí do příběhu nějaké nelegální aféry CIA, budiž. Ale to že v prvních pěti dílech skoro abych nějakou akci hledal, to je divný. A celý to padá na tom, že autoři seriálu snad chtějí abych uvěřil tomu, že pokud někoho přetáhnou přes hlavu tříkilovou bourací palicí, že ten někdo zůstane v klidu stát. Že když to někdo schytá z útočný pušky do tváře, tak se mu kulka zastaví o zub a jede se dál. Že voják z povolání na volném prostranství nakráčí k jedinému místu, kde se může nepřítel schovat a nekryje se... V zásadě nemám moc výhrad proti příběhu, ani proti herectví herců, ale aby to bylo na 90% jak si to přítomná většina myslí, muselo by to být o moc více dotažené.
Asi bych byl ochoten dát tomuto útěku z opičí Osvětimi i lepší hodnocení, ale díry v příběhu a logice, které nechci vypočítávat, aby to nevypadalo, že se po tom filmu vozim (ale namátkou se zamýšlím nad účelem stavění dřevěné zdi, když čekám raketový útok), nemůžu jinak. A tak se film o lidoopím Mojžíšovi dostal max na tři hvězdy.
I přes svojí stopáž a na to že se tam dohromady nic moc nedělo a to celkem pěkně odsýpalo. A i když to ani není zrovna originální koncept, nedá se tomu upřít jistá míra invence. Vaughn se prostě probouchal filmem až k finální kulce. Nebylo to zlý.
Tak po dlouhý době něco kvalitního z českých luhů a hájů. Velmi zručně zpracované téma, atmosféra funkční a chvílemi i napínavá, velice příjemná hudební kulisa, s výjimkou několika mála momentů i výborně zahrané.
Hrozný mišmaš. Zpočátku to mělo i celkem atmosféru, ale pak se spatlaným scénářem a logickými dírami vytratila. Takže zbývá jen rozdat pár hvězdiček za ryze prvoplánovou zábavu a reference na Mumii z roku 99.
Upřímně jsem si celou dobu říkal, že tomu dám snad dvě, protože jsem nedoufal, že to dokoukám v kuse. Nakonec musím ale ocenit těch pár vtipů a především skvělého Keatona. (Ty pindy o rodině si mohl nechat, beztak to dělal pro prachy.) Snad je to tím, že mě vytáčel ten tlustý blbeček, snad tím, že mě některé ty frky přišly vyloženě nevtipné (!) nebo prostě přestávám být cílová skupina, ale neužil jsem si to přesně tak, jak jsem čekal.
Těma pěti jsem to možná trochu přepálil, koneckonců není to ani úplně originální, ale je pravda, že jsem se na to fakt hodně těšil a překvapuje mě, že Peele, kterého znám jen jako baviče z trhlých skečů dokázal vyprodukovat takovýhle tísnivý a sugestivní snímek. A hudba tomu dost pomáhá.
Jednak musím říct, že nálepka sci-fi k tomu zas tolik nesedí. A vlastně ani drama a thriller. Spíš bych to klasifikoval jako otřesnou prvoplánovou nudu. Takže příště budu chytřejší a využiji veřejně sdílených dat a nepustím si film, který má okolo padesáti procent.
Obyčejný film natočený velmi citlivě a jímavě. Dějem to není kdovíjak zajímavé, ale Japonci už prostě umí roztáhnout prostý příběh do dvou hodin tak, aby to nebylo nesnesitelně nudné. není to kdovíjak akční a ani se tam toho tolik neděje, ale jako vhled do života chudého samuraje (téma propírané horem dolem, pravda) to funguje pěkně.
Zpočátku, především po druhém dílu, jsem čekal něco ostřejšího se silnějším příběhem. Má to ale vrstvy, které je třeba ocenit a velmi pěkný hudební doprovod. Jako celek se mi to líbilo, možná ne úplně na čtyři z pěti kvůli těm metameta řečem, ale rozhodně mě to nezklamalo tak, jak jsem před začátkem sledování čekal.
Vizuálně to nebyla zdaleka taková hitparáda, jak jsem čekal a příběhově mě to vlastně ani nemělo moc šanci překvapit, když jsem viděl ty anime předlohy. Jenom ten "duch" se nám z toho nějak vytratil. Takže přesto že to nebyl až zas takový průšvih a nebylo to tak veliké zklamání, jako letošní Wonder Woman, hodnotím to stejně, protože vím, že se na to už nikdy nepodívám.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Moje komentáře
Sidney Hall (2017)
Na rozdíl od Manchester by the Sea, což byla jen nudná depka, je Hall mnohem divácky zajímavější a pro mě tragičtější. Logan si v podstatě zopakoval postavu Charlieho s tajemstvím, který byl ale komornější. Nevím jestli je to na pět. Nevím proč vůbec na ty depky koukám. Radši si půjdu číst...
Ready Player One: Hra začíná (2018)
Knihu jsem četl a přiznám se, že si z ní moc nepamatuju. Ale ještě to vím, že ty úkoly byly uplně jiný! A to nevadí. Protože RPO je líbivá a vizuálně zajímavá úlitba populární kultuře a nerdům (ačkoli ty avatary byly pěkně hnusný). Takže jo, koukatelný to je, celkem jsem si i zasmál, ale dávat tomu pět jen proto že to dobře vypadá nebudu.
Místo u moře (2016)
Během sledování jsem málem umřel nudou. Casey s patologickou potřebou být potrestán se prdelí od ničeho k ničemu, ne a ne se rozpovídat a zbytek filmu je sestřih každodenních situací průměrného Američana. Ale atmosféru to má dobrou a hraje tam pěkná hudba.
V hlavní roli Pancho Villa osobně (TV film) (2003)
Na čtyři ten film asi není, ale musím trochu vyvážit místní nízké hodnocení, protože na to že to je televizní film, je tahle neznámá kapitola z dějin zpracovaná poutavě a koukatelně. A otevírá nejednu morální otázku.
Nájemní vrazi (1995)
Devadesátková klasika.
Mys hrůzy (1991)
De Niro dokáže být fakt ďábel.
Bitva kuchařů (2017)
Jen asiati dokážou ze soutěže kuchařů udělat akční film. Lepší tři.
Světlonoš (studentský film) (2005)
No vida, to nebylo vůbec špatný. Jsem netušil, že se něco takového v tej naší kotlině urodilo.
Tanečník (2016)
Bezmála pět. Zdařilý a výmluvný dokument, který bych nečekal, že mě zaujme.
The Disaster Artist (2017)
Těžko hodnotit. Pokoj jsem neviděl, ale ten tvůrce bude asi pěknej magor. Jinak co k tomu říct? Dokoukal jsem to na čtyřikát, takže The Room si asi nedám.
We Are Your Friends (2015)
Je pravda, že jsem si u toho občas podupával, takže ta muzika má něco do sebe. Bavily mě ty tvůrčí fáze a Wes Bentley. Ale jinak spíš průměr.
Bright (2017)
Do půlky je to standardní policejní drama a lá osmdesátá léta, kde bělocha nahradil černoch a černocha ork. Pak už je to ale pád na pád a všechno vybuchuje, lítá, umírá a pobíhají tam podivní tvorové hledající kouzelnou hůlku. Když si odmyslím všechna ta klišé, tak na jedno podívání to nebylo nejhorší.
Láska a čest (2006)
Z celé pomyslné Jamadovi trilogie je tento film nejdramatičtější a nejakčnější. A byť je z větší části dost dobře domyslitelné, jak to celé dopadne a příběh není kdovíjak originální a už vůbec ne spletitý, líbil se mi asi nejvíc. Koneckonců kdo, když ne Japonci, jsou mistři v dělání noblesy z jednoduchých věcí.
Star Wars: Poslední z Jediů (2017)
Deklasovat klasiku žánru na rodinnou komedii, to je vyloženě sprosté. Kdybych to měl hodnotit jen podle vtipů, bylo by hodnocení vyšší a kdybych to měl obodovat na základě facepalm momentů, bylo by to dokonce na pět rudých hvězdiček. Ale kromě podělávky Luka Skywalkera se z toho jaksi duch a síla celé ságy vytratila.
The Punisher (TV seriál) (2017)
Punisher byl můj první komiks a za ty roky jsem jich něco načetl. Proto jsem čekal, že jestli bude seriál, bude to plné surové akce, tisíců vystřílených nábojnic a bezsrkupulózního mrzačení té nejodpornější spodiny zločineckého světa. Že se to Netflix rozhodl pojmout jinak a v první řadě zdůraznil traumatické stavy veteránů a neschopnost se začlenit do společnosti, to respektuju. Že v každé epizodě strávím tak tři minuty ve Frankově hlavě koukáním na jeho někdejší rodinu, to taky vzhledem k naturelu postavy přijímám a že to celé zasadí do příběhu nějaké nelegální aféry CIA, budiž. Ale to že v prvních pěti dílech skoro abych nějakou akci hledal, to je divný. A celý to padá na tom, že autoři seriálu snad chtějí abych uvěřil tomu, že pokud někoho přetáhnou přes hlavu tříkilovou bourací palicí, že ten někdo zůstane v klidu stát. Že když to někdo schytá z útočný pušky do tváře, tak se mu kulka zastaví o zub a jede se dál. Že voják z povolání na volném prostranství nakráčí k jedinému místu, kde se může nepřítel schovat a nekryje se... V zásadě nemám moc výhrad proti příběhu, ani proti herectví herců, ale aby to bylo na 90% jak si to přítomná většina myslí, muselo by to být o moc více dotažené.
Válka o planetu opic (2017)
Asi bych byl ochoten dát tomuto útěku z opičí Osvětimi i lepší hodnocení, ale díry v příběhu a logice, které nechci vypočítávat, aby to nevypadalo, že se po tom filmu vozim (ale namátkou se zamýšlím nad účelem stavění dřevěné zdi, když čekám raketový útok), nemůžu jinak. A tak se film o lidoopím Mojžíšovi dostal max na tři hvězdy.
Blade Runner 2049 (2017)
Dávám čtyři a jsem to hodně napálil.
Blok 99 (2017)
I přes svojí stopáž a na to že se tam dohromady nic moc nedělo a to celkem pěkně odsýpalo. A i když to ani není zrovna originální koncept, nedá se tomu upřít jistá míra invence. Vaughn se prostě probouchal filmem až k finální kulce. Nebylo to zlý.
Masaryk (2016)
Tak po dlouhý době něco kvalitního z českých luhů a hájů. Velmi zručně zpracované téma, atmosféra funkční a chvílemi i napínavá, velice příjemná hudební kulisa, s výjimkou několika mála momentů i výborně zahrané.
To není moje sestra! (amatérský film) (2015)
Kraťoučká povídka pěkná, film povedený trochu méně.
Mumie (2017)
Hrozný mišmaš. Zpočátku to mělo i celkem atmosféru, ale pak se spatlaným scénářem a logickými dírami vytratila. Takže zbývá jen rozdat pár hvězdiček za ryze prvoplánovou zábavu a reference na Mumii z roku 99.
Spider-Man: Homecoming (2017)
Upřímně jsem si celou dobu říkal, že tomu dám snad dvě, protože jsem nedoufal, že to dokoukám v kuse. Nakonec musím ale ocenit těch pár vtipů a především skvělého Keatona. (Ty pindy o rodině si mohl nechat, beztak to dělal pro prachy.) Snad je to tím, že mě vytáčel ten tlustý blbeček, snad tím, že mě některé ty frky přišly vyloženě nevtipné (!) nebo prostě přestávám být cílová skupina, ale neužil jsem si to přesně tak, jak jsem čekal.
Uteč (2017)
Těma pěti jsem to možná trochu přepálil, koneckonců není to ani úplně originální, ale je pravda, že jsem se na to fakt hodně těšil a překvapuje mě, že Peele, kterého znám jen jako baviče z trhlých skečů dokázal vyprodukovat takovýhle tísnivý a sugestivní snímek. A hudba tomu dost pomáhá.
Instalatér z Tuchlovic (2016)
Na 85 minut tak pět vtipů. Takže klasický český film.
The Circle (2017)
Jednak musím říct, že nálepka sci-fi k tomu zas tolik nesedí. A vlastně ani drama a thriller. Spíš bych to klasifikoval jako otřesnou prvoplánovou nudu. Takže příště budu chytřejší a využiji veřejně sdílených dat a nepustím si film, který má okolo padesáti procent.
Soumrak (2002)
Obyčejný film natočený velmi citlivě a jímavě. Dějem to není kdovíjak zajímavé, ale Japonci už prostě umí roztáhnout prostý příběh do dvou hodin tak, aby to nebylo nesnesitelně nudné. není to kdovíjak akční a ani se tam toho tolik neděje, ale jako vhled do života chudého samuraje (téma propírané horem dolem, pravda) to funguje pěkně.
Mladý papež (TV seriál) (2016)
Zpočátku, především po druhém dílu, jsem čekal něco ostřejšího se silnějším příběhem. Má to ale vrstvy, které je třeba ocenit a velmi pěkný hudební doprovod. Jako celek se mi to líbilo, možná ne úplně na čtyři z pěti kvůli těm metameta řečem, ale rozhodně mě to nezklamalo tak, jak jsem před začátkem sledování čekal.
Vikingové (1958)
Film je holt poplatný době svého vzniku, ale dá se.
Kůže, kterou nosím (2011)
Ó jak já miluju ty ujetý filmy.
Ghost in the Shell (2017)
Vizuálně to nebyla zdaleka taková hitparáda, jak jsem čekal a příběhově mě to vlastně ani nemělo moc šanci překvapit, když jsem viděl ty anime předlohy. Jenom ten "duch" se nám z toho nějak vytratil. Takže přesto že to nebyl až zas takový průšvih a nebylo to tak veliké zklamání, jako letošní Wonder Woman, hodnotím to stejně, protože vím, že se na to už nikdy nepodívám.