Myslím že chápu, jak ten film měl vypadat, ale rozhodně tak nevypadal. Pár Eastwoodových hlášek to nedokázalo zachránit a tak z toho vznikl jen takový dlouhý a nevtipný M*A*S*H.
Nečekal jsem zázraky, spíš jsem doufal, aby to nebyl úplný průšvih. A navzdory příběhové vatě, která nastavovala kompilát úryvků z různých knih Nového zákona a tomu, že to bylo celé takové meditativní, proložené Pavlovými meta-vzpomínkami, to dopadlo jako celkem přijatelná interpretace, i když výtek bych pár určitě měl. Tak tři za snahu a za vtipného Lukáše.
Jako veliký, opravdu veliký fanda původního filmu z '67, musím hodnotit takhle. Sice jsem se párkrát upřímně zasmál, ale stejně jako vždycky, když se dělají americké remaky francouzské klasiky, nedopadlo to nejlíp a při sledování Stalloneho hranaté brady mi pořád hlavou rezonoval Luise a Filipovksý. Promiň Slyi.
"I like the animals... but I love the humans." Pod to se klidně podepíšu. Není to velkofilm ani něco o čem bych musel týden přemýšlet, ale přesto film velmi příjemně překvapil.
S malou kapkou nedočkavosti vyhlížím ten okamžik, kdy začnu koukat na normální filmy. Toto byl vskutku bizár, ale nakonec skoro i slzička ukápla, tak nemůžu dát jen tak tři.
Význam slov "koukat na film nedutaje" získává nový význam. A přesto že to má pár logických děr a přesto že je to příběh velmi tiché domácnosti, je velmi příjemné vidět zase něco originálního. Nebýt posledních pěti zbytečně hollywoodských vteřin, bylo by to ještě lepší.
Chtěl jsem tomu dát tak dvě, ale vzhledem k tomu, že jsem u toho vyloženě nudou neumíral, tak by to ode mě nebylo fér. Ale jinak film o tom, kde každý spí s každým, všichni navzájem si lžou a nikdo neví, co vlastně chce, ... nic moc. Clive byl dobrej.
Pro fanoušky H. P. Lovecrafta, který ať byl jakýkoli psavec, tak adaptací jeho děl je jak šafránu, je to asi celkem uspokojivé, protože Howardův narativ je z toho docela dobře čitelný. Jinak to působí dost lacině. Třetí hvězda je za atmosféru, kterou tomu asi upřít nemůžu.
Když jsem viděl trailer na Doctora Strange, říkal jsem si, že by to mohlo být zajímavé už jen kvůli tomu, jak to vypadá. Ale byla to stejná marvel opakovačka, jako vždycky. U Panthera jsem si to říkal taky, ale bez těch nadějí. A docela jsem se mýlil, vypadá to dobře a i ten scénář se mi celkem zamlouval. Jen tak dál.
Cesta smíření, během které zemře spousta lidí, ale jinak se tam nic zvláštního nestane. Tři hvězdy za to, že jsem se u toho ani moc nenudil a za to, že tam hrála Pocahontas.
Tak vyloženě jsem se u toho neřehnil, na komedii tam bylo toho vtipu málo. Kdyby to bylo úplně bez vtipu, byla by to vlastně strašně drsná podívaná, takže takhle ten poměr byl plus mínus akorát.
Musím se omluvit starýmu Blade runnerovi a zároveň potvrdit svoje předešlé výroky o starých sci-fi, že jsou neskutečně utahané. Kdyby z toho Kubrick neudělal videoklip ke Straussovi, mohlo to být o půl hodiny kratší. Jak moc je to originální a inovativní ponechám k zhodnocení někomu, kdo to viděl v době natočení, ale budu předpokládat, že to prostě musela být pecka. Srážím jednu hvězdu za ten meta-konec.
Na rozdíl od Manchester by the Sea, což byla jen nudná depka, je Hall mnohem divácky zajímavější a pro mě tragičtější. Logan si v podstatě zopakoval postavu Charlieho s tajemstvím, který byl ale komornější. Nevím jestli je to na pět. Nevím proč vůbec na ty depky koukám. Radši si půjdu číst...
Knihu jsem četl a přiznám se, že si z ní moc nepamatuju. Ale ještě to vím, že ty úkoly byly uplně jiný! A to nevadí. Protože RPO je líbivá a vizuálně zajímavá úlitba populární kultuře a nerdům (ačkoli ty avatary byly pěkně hnusný). Takže jo, koukatelný to je, celkem jsem si i zasmál, ale dávat tomu pět jen proto že to dobře vypadá nebudu.
Během sledování jsem málem umřel nudou. Casey s patologickou potřebou být potrestán se prdelí od ničeho k ničemu, ne a ne se rozpovídat a zbytek filmu je sestřih každodenních situací průměrného Američana. Ale atmosféru to má dobrou a hraje tam pěkná hudba.
Na čtyři ten film asi není, ale musím trochu vyvážit místní nízké hodnocení, protože na to že to je televizní film, je tahle neznámá kapitola z dějin zpracovaná poutavě a koukatelně. A otevírá nejednu morální otázku.
Těžko hodnotit. Pokoj jsem neviděl, ale ten tvůrce bude asi pěknej magor. Jinak co k tomu říct? Dokoukal jsem to na čtyřikát, takže The Room si asi nedám.
Do půlky je to standardní policejní drama a lá osmdesátá léta, kde bělocha nahradil černoch a černocha ork. Pak už je to ale pád na pád a všechno vybuchuje, lítá, umírá a pobíhají tam podivní tvorové hledající kouzelnou hůlku. Když si odmyslím všechna ta klišé, tak na jedno podívání to nebylo nejhorší.
Z celé pomyslné Jamadovi trilogie je tento film nejdramatičtější a nejakčnější. A byť je z větší části dost dobře domyslitelné, jak to celé dopadne a příběh není kdovíjak originální a už vůbec ne spletitý, líbil se mi asi nejvíc. Koneckonců kdo, když ne Japonci, jsou mistři v dělání noblesy z jednoduchých věcí.
Deklasovat klasiku žánru na rodinnou komedii, to je vyloženě sprosté. Kdybych to měl hodnotit jen podle vtipů, bylo by hodnocení vyšší a kdybych to měl obodovat na základě facepalm momentů, bylo by to dokonce na pět rudých hvězdiček. Ale kromě podělávky Luka Skywalkera se z toho jaksi duch a síla celé ságy vytratila.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Moje komentáře
Bojové nasazení (1986)
Myslím že chápu, jak ten film měl vypadat, ale rozhodně tak nevypadal. Pár Eastwoodových hlášek to nedokázalo zachránit a tak z toho vznikl jen takový dlouhý a nevtipný M*A*S*H.
Apoštol Pavel (2018)
Nečekal jsem zázraky, spíš jsem doufal, aby to nebyl úplný průšvih. A navzdory příběhové vatě, která nastavovala kompilát úryvků z různých knih Nového zákona a tomu, že to bylo celé takové meditativní, proložené Pavlovými meta-vzpomínkami, to dopadlo jako celkem přijatelná interpretace, i když výtek bych pár určitě měl. Tak tři za snahu a za vtipného Lukáše.
Máš ji! (2018)
Je to asi divný, ale čekal jsem od toho trochu víc. Slabší tři.
Oscar (1991)
Jako veliký, opravdu veliký fanda původního filmu z '67, musím hodnotit takhle. Sice jsem se párkrát upřímně zasmál, ale stejně jako vždycky, když se dělají americké remaky francouzské klasiky, nedopadlo to nejlíp a při sledování Stalloneho hranaté brady mi pořád hlavou rezonoval Luise a Filipovksý. Promiň Slyi.
Oklamaný (2017)
Slabší tři. Čekal jsem teda trochu větší dusno. Cítím se takový... oklamaný.
Koupili jsme ZOO (2011)
"I like the animals... but I love the humans." Pod to se klidně podepíšu. Není to velkofilm ani něco o čem bych musel týden přemýšlet, ale přesto film velmi příjemně překvapil.
Jak balit holky na mejdanech (2017)
S malou kapkou nedočkavosti vyhlížím ten okamžik, kdy začnu koukat na normální filmy. Toto byl vskutku bizár, ale nakonec skoro i slzička ukápla, tak nemůžu dát jen tak tři.
Matky na tahu (2016)
Obsah dobrý, forma špatná.
Tiché místo (2018)
Význam slov "koukat na film nedutaje" získává nový význam. A přesto že to má pár logických děr a přesto že je to příběh velmi tiché domácnosti, je velmi příjemné vidět zase něco originálního. Nebýt posledních pěti zbytečně hollywoodských vteřin, bylo by to ještě lepší.
Posedlost (1981)
Divnej film.
Na dotek (2004)
Chtěl jsem tomu dát tak dvě, ale vzhledem k tomu, že jsem u toho vyloženě nudou neumíral, tak by to ode mě nebylo fér. Ale jinak film o tom, kde každý spí s každým, všichni navzájem si lžou a nikdo neví, co vlastně chce, ... nic moc. Clive byl dobrej.
Šílenství (1994)
Pro fanoušky H. P. Lovecrafta, který ať byl jakýkoli psavec, tak adaptací jeho děl je jak šafránu, je to asi celkem uspokojivé, protože Howardův narativ je z toho docela dobře čitelný. Jinak to působí dost lacině. Třetí hvězda je za atmosféru, kterou tomu asi upřít nemůžu.
Black Panther (2018)
Když jsem viděl trailer na Doctora Strange, říkal jsem si, že by to mohlo být zajímavé už jen kvůli tomu, jak to vypadá. Ale byla to stejná marvel opakovačka, jako vždycky. U Panthera jsem si to říkal taky, ale bez těch nadějí. A docela jsem se mýlil, vypadá to dobře a i ten scénář se mi celkem zamlouval. Jen tak dál.
Nepřátelé (2017)
Cesta smíření, během které zemře spousta lidí, ale jinak se tam nic zvláštního nestane. Tři hvězdy za to, že jsem se u toho ani moc nenudil a za to, že tam hrála Pocahontas.
Ztratili jsme Stalina (2017)
Tak vyloženě jsem se u toho neřehnil, na komedii tam bylo toho vtipu málo. Kdyby to bylo úplně bez vtipu, byla by to vlastně strašně drsná podívaná, takže takhle ten poměr byl plus mínus akorát.
2001: Vesmírná odysea (1968)
Musím se omluvit starýmu Blade runnerovi a zároveň potvrdit svoje předešlé výroky o starých sci-fi, že jsou neskutečně utahané. Kdyby z toho Kubrick neudělal videoklip ke Straussovi, mohlo to být o půl hodiny kratší. Jak moc je to originální a inovativní ponechám k zhodnocení někomu, kdo to viděl v době natočení, ale budu předpokládat, že to prostě musela být pecka. Srážím jednu hvězdu za ten meta-konec.
Sidney Hall (2017)
Na rozdíl od Manchester by the Sea, což byla jen nudná depka, je Hall mnohem divácky zajímavější a pro mě tragičtější. Logan si v podstatě zopakoval postavu Charlieho s tajemstvím, který byl ale komornější. Nevím jestli je to na pět. Nevím proč vůbec na ty depky koukám. Radši si půjdu číst...
Ready Player One: Hra začíná (2018)
Knihu jsem četl a přiznám se, že si z ní moc nepamatuju. Ale ještě to vím, že ty úkoly byly uplně jiný! A to nevadí. Protože RPO je líbivá a vizuálně zajímavá úlitba populární kultuře a nerdům (ačkoli ty avatary byly pěkně hnusný). Takže jo, koukatelný to je, celkem jsem si i zasmál, ale dávat tomu pět jen proto že to dobře vypadá nebudu.
Místo u moře (2016)
Během sledování jsem málem umřel nudou. Casey s patologickou potřebou být potrestán se prdelí od ničeho k ničemu, ne a ne se rozpovídat a zbytek filmu je sestřih každodenních situací průměrného Američana. Ale atmosféru to má dobrou a hraje tam pěkná hudba.
V hlavní roli Pancho Villa osobně (TV film) (2003)
Na čtyři ten film asi není, ale musím trochu vyvážit místní nízké hodnocení, protože na to že to je televizní film, je tahle neznámá kapitola z dějin zpracovaná poutavě a koukatelně. A otevírá nejednu morální otázku.
Nájemní vrazi (1995)
Devadesátková klasika.
Mys hrůzy (1991)
De Niro dokáže být fakt ďábel.
Bitva kuchařů (2017)
Jen asiati dokážou ze soutěže kuchařů udělat akční film. Lepší tři.
Světlonoš (studentský film) (2005)
No vida, to nebylo vůbec špatný. Jsem netušil, že se něco takového v tej naší kotlině urodilo.
Tanečník (2016)
Bezmála pět. Zdařilý a výmluvný dokument, který bych nečekal, že mě zaujme.
The Disaster Artist: Úžasný propadák (2017)
Těžko hodnotit. Pokoj jsem neviděl, ale ten tvůrce bude asi pěknej magor. Jinak co k tomu říct? Dokoukal jsem to na čtyřikát, takže The Room si asi nedám.
We Are Your Friends (2015)
Je pravda, že jsem si u toho občas podupával, takže ta muzika má něco do sebe. Bavily mě ty tvůrčí fáze a Wes Bentley. Ale jinak spíš průměr.
Bright (2017)
Do půlky je to standardní policejní drama a lá osmdesátá léta, kde bělocha nahradil černoch a černocha ork. Pak už je to ale pád na pád a všechno vybuchuje, lítá, umírá a pobíhají tam podivní tvorové hledající kouzelnou hůlku. Když si odmyslím všechna ta klišé, tak na jedno podívání to nebylo nejhorší.
Láska a čest (2006)
Z celé pomyslné Jamadovi trilogie je tento film nejdramatičtější a nejakčnější. A byť je z větší části dost dobře domyslitelné, jak to celé dopadne a příběh není kdovíjak originální a už vůbec ne spletitý, líbil se mi asi nejvíc. Koneckonců kdo, když ne Japonci, jsou mistři v dělání noblesy z jednoduchých věcí.
Star Wars: Poslední z Jediů (2017)
Deklasovat klasiku žánru na rodinnou komedii, to je vyloženě sprosté. Kdybych to měl hodnotit jen podle vtipů, bylo by hodnocení vyšší a kdybych to měl obodovat na základě facepalm momentů, bylo by to dokonce na pět rudých hvězdiček. Ale kromě podělávky Luka Skywalkera se z toho jaksi duch a síla celé ságy vytratila.