Bebacek

Škoda, že je to tak předvídatelné. Atmosféru strachu a napětí jsem bohužel nepocítila, ale dobrý pokus o žánrovku!

Svatba aneb jak Wojciech Smarzowski opět dává na prdel Polsku. Antisemitismus, rasismus, xenofobie a homofobie prolezlá zemí až na kost. Prolínáním židovského pogromu v Polsku během druhé světové války se současností skvěle ukazuje, jak se vůbec nic nezměnilo. Parádní herecké výkony a velmi chytrý střih!

Geniální nápad na originální melodramatický komediální seriál o psychických nemocích zhmotněných v lidi-našeptávače. Monika je středně těžká deprese, která zavítá do života narcistického arogantního zpěváka, jemuž se lepí na paty a leze za ním všude, kam se hne. Nápaditá a trefná vizualizace deprese beze slov – tíha, která na vás leží a nedovolí vám se zvednout z postele a kterou jako první uvidíte ráno po otevření očí. Zároveň ukazuje zásadní věc – deprese se nezbavíte, když ji budete ignorovat nebo jí pohrdat a nenávidět ji. Musíte ji přijmout jako součást svého já. True story. Až mě zase navštíví moje kámoška (a ona se zase staví, vím to), dám jí jméno!

Napínavý, atmosférický příběh, který vás pohltí v dětství i třicet let poté. Nejlepší jsou ta jména – Tleskač, Vont, Široko... Akorát se člověk pořád podivuje, kde jsou všechna děvčata a dospělé ženy z okolí. Vyšívají doma?

Film, ve kterém česká policie dostala solidně na prdel, pražská tramvaj si to dala na Formuli 1 a Ryan Gosling v topu jako vždycky. Já jsem si to teda užila nesmírně a hned bych si dala dvojku. (Ta eko stopa ale bolela, to jo.)

Film, který můžete vidět i desetkrát a pořád bude stejně zábavný. Jean Paul Belmondo a Anna Karina na špici. TOP.

Nejlepší seriál, u kterého se dá kouřit a pít kafe/pivo/víno zároveň.

Marienbad Film Festival letos ve svém bohatém programu uvedl spoustu pozoruhodných audiovizuálních projektů, ale jestli mě některý z nich zcela omráčil a získal si mé srdce, pak Commander (2022) v režii Viliama Dočolomaského, uměleckého ředitele Farma v jeskyni, rezidenčního divadelního souboru Centra současného umění DOX v Praze. Inspirací mu byl příběh třináctiletého Estonce, vůdce neonacistické on-line organizace s mezinárodní členskou základnou. Commander je jako řízená střela. Kéž zasáhne co největší cíl a otevře oči těm, kteří to nejvíce potřebují. Bylo by dobré, kdyby se dostal do programu dalších (nejen českých) filmových festivalů a přehlídek. Vidět jej je rozhodně třeba. Více v mém textu v linku v externích recenzí.

Co je umění? Jak se o něm dá mluvit a vyjadřovat skrze něj své já? Kdo a jak ho studuje a vyučuje? A hlavně: jak probíhají přijímačky na Akademii výtvarných umění v Praze a jak se hledá talent? Observační dokument od Adély Komrzý & Tomáše Bojara je po všech směrech v pozitivním slova smyslu zábavná věc.

Velká očekávání jsem neměla, ale nakonec jsem dostala příjemnou zábavu. Miroslav Krobot sám ve vedlejší roli ředitele jednoho olomouckého divadla je tam nejlepší. Prostě tam jen stojí, má ten svůj poker face, pronese jednu větu a je váš. A navíc je tam moje Olomouc, že ano!  Do kina si na to zajděte, litovat nebudete.