Bebacek

Michala Blaška sleduju delší dobu – nejen jeho věci pro Českou televizi (Podezření, Případy 1. oddělení), ale i jeho krátké filmy jako například Atlantída, 2003, která se promítala v Cannes. Oběť je vizuálně nádherný film, který je příběhem o silném morálním dilematu, kde jste do poslední chvíle napjatí, jak tvůrci vybruslí s konfliktem vystresované, ale neuvěřitelně silné ukrajinské matky vs. české společnosti. Maximální doporučení! 💯

Vyšehrad: Fylm je vůči ženským prasárna (a taky jsem to tvůrcům hned řekla 😁), ale jako fotbalem odkojená holka jsem si tu fotbalovou satiru užila. Nadhodila jsem režisérovi, že v druhém dílu by Lavi mohl kopat za Drnovice a pomoct jim k návratu do první ligy.

Po RapStory od Šimona Šafranáka, BANGERu od Adama Sedláka nebo Yung Michal (též od Štěpána Vodrážky) další super filmový přírůstek o rapu. Protože rap je náš. "My jsme byli pořád zhulení a mysleli jsme, že tím změníme svět, 😄" prohlásil Orion. Brko bych si s nima klidně dala, ale chlastat bych s nima nechtěla. 😃

Všechna čest Jáklovi, že se mu podařilo tak drahý film zafinancovat, obsadit hvězdnými herci a natočit. Tím ale má chvála končí. Žižka je film o ničem, jako by mu chyběla dramaturgie. Škoda, že Jákl nepřenechal režii (i scénář) někomu schopnějšímu a sám nezůstal jen v producentské roli. Děj je podivně poslepovaný a když si během projekce zajdete na záchod a zakouřit a vrátíte se po patnácti minutách, o nic nepřijdete. Jediné, co mi zůstalo v hlavě, je scéna s červíky, které Benu Fosterovi vyžírají mrtvou tkáň z oka. Velmi romantická scéna. Jsem ráda, že jsem to viděla v kině, ale zároveň vím, že už se na to nejspíš nikdy nepodívám. Proč taky. Více v mých komentářích v pořadu ČT Art A to je co? ZDE.

Včera jsem v Kině Svět v Hodoníně na Kinolinka –⁠ přehlídka českých a slovenských filmů měla čest na slavnostním zahájení uvádět premiéru slovenského povídkového filmu SUPERŽENA (režie: Karol Vosátko). Název může být zavádějící směrem k proudu zhoubných cz-sk romcomů prosáklých šovinismem, ale opak je pravdou. Superžena je nesmírně vtipná, inteligentní, vypravěčsky a stylově hravá (každá povídka má doslova jiný ksicht). Každý segment napsal jiný scenárista (například můj milovaný Miro Šifra napsal tu nejkouzelnější o dívce, která se fanaticky zamilovala do tunelu a Petr Kolečko překvapil humorným skečem o setkání ve vlaku Pražáka v kvádru – Jaroslav Plesl – a brněnského patriota s lahváčama a klobásama – Miroslav Krobot). Dokonce se tam k mému potěšení objeví i největší netopýr na světě z Arsy Versy od Mira Rema! Tatiana Dyková a Zuzana Kubovčíková-Šebová se průběžně vrací geniálními dialogickými výměnami z šatny zákulisí natáčení laciiného porna, kde se před zrcadlem škádlí v intencích česko vs slovenského posměchu. Paráda. Tohle musí sehnat českého distributora!  PS: Po projekci jsem strávila krásné chvilky nad vínem s kouzelnými, milými a vtipnými herečkami Renátou Ryníkovou a Monikou Remia, úžasnou střihačkou filmu Natálií Vosatkovou a talentovaným režisérem Karolem Vosátkem. Díky všem!

Dead for a Dollar od Waltera Hilla je řežba. Teda spíš střílečka-vyvražďovačka. Hill si to dává jako za mlada. Bylo fajn vidět zase nějaký stylový western na velkém plátně. Willem Dafoe a Christoph Waltz ve svých tradičních kvalitách a vedle nich úžasná Rachel Brosnahan, která se ukáže jako nejsilnější ze všech.

Don't Worry Darling od Olivie Wilde je jedním slovem NÁDHERNÝ! Stepfordské paničky nové doby. Florence Pugh je neskutečně krásná. Padesátky, krásné šaty a dlouhé vlnité vlasy domácích paniček. Tohle bych si na chvíli nechala líbit. S radostí bych vysávala, žehlila (ale nevařila, to mě neba 😁), poslouchala gramofon, tančila, slunila se s drinkem v ruce u bazénu a četla si. Jo, to by šlo! PS: A ta kamera, co měl na starost Matthew Libatique a hudba Johna Powella... mňam!

Plakala jsem. Moje první VR a zároveň bez přehánění nejlepší audiovizuální zážitek mého života. Jako osoba celoživotně bojující s depresemi a úzkostmi jsem se v tom hodně našla a bylo to pro mě očišťující, osvobozující. Nádherné zobrazení démonů, temna, ale i naděje. Moc děkuju celému týmu, který projekt vyvíjel, včetně Hanky Blaha Šilarové.

Film, na který rychle zapomenete. Už teď nevím, o čem byl. Krom toho, že tam byla roztomilá holčička s naslouchátkem a cool kluk, co si maloval linky a nosil korále.

The Whale aneb Darren Aronofsky se definitivně zbláznil. Celou dobu jsem přemýšlela, kolik lidí na place se muselo stresovat, aby ultra obézní Brendan Fraser neumřel na place tak, jak se pořád všichni strachují ve filmu. Ždímání emocí, plačtivost, patos. Mám tě rád, dcero moje. Nesnáším tě, tati. A tak pořád dokola. Něco pro Amíky. Když někteří po projekci tleskali ve stoje, musela jsem se cynicky smát. No way. 👎