marhoul

marhoul

Sasanka Pestrobarevná

okres Ostrava
Divoká divačka, laskavá kritička, se vstupenkou do bijáku, který má kousek od baráku. :)

26 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 15 30 44 58
    • 2.6.2020  16:04

    Po úděsné Slíbené princezně máme k dispozici další masakr. Jedna spravedlivá za sourozeneckou dvojici sirotků a za kameru. Dále pojedeme jenom z kopce. Tradiční režisér z natočeného materiálu vybírá, co se použije a jak se příběh poskládá, tady bych řekla, že u finálních prací nebyl přítomný nebo příčetný. Osiřelo dítě (dvě), žili kdesi v pohraničí, ovdovělý otec přišel o práci ve sklárnách, čili logicky alkohol a zanedbávání obou děcek, především mladší zdravotně hendikepované dcerušky (mimochodem zlatíčko bez debaty), starší chlapec má na hrbu vše, včetně nákupů sousedovi a řešení nechutné šikany sestřičky. Osobně se domnívám, že i pod obraz vypitý otec by zakročil po svém a z hajzlíka by zůstal jenom mastný flek, ba bych řekla, že kdokoli, kdo by vytušil, co se malé děje, by takovému smradovi srovnal fasádu bez mrknutí oka jednou pro vždy- downíkům se neubližuje! Zde nikoli, celá vesnice o deseti chalupách na to bodá. Vše řeší deváťák. Pak tu máme Boky jako skříň vařící nedobrá indiánská jídla, přičemž je jejího dobrého charakteru plný celý rozlehlý statek. Pak první lásku s německou nepěknou dívkou, zde se vyvine i linie s žárlivostí na exoticky vyhlížejícího majitele zelené motorky, dále trochu duchařiny, kdy se zjeví mrtvá maminka, do toho všeho Zubatá ze sociálky, pak jedna věta o uzlech, dvě o pomerančích, ale pozor! Taky fotbálek. Čutálisti musí být. Nekončíme ani zdaleka. Do celé taškařice vstupuje člověk s koňmi. Správně. Na statek se dají koně. Sirotci k nim pochopitelně přilnou a málem žijí šťastně až na věky věků. Nikoli. Německá přítelkyně po vzoru Popelky ujíždí na bujném oři a skončí v pangejtu s naraženými žebry, mezitím Eva z Farmy vyřídí jakoby nic sociálku, umí v tom chodit, protože dělá na poště, deváťák je odeslán za odměnu na fotbalové soustředění kamsi do Německa, kde ale šikanující největší zlotátor ever opět vytáhne svou ocelovou pěst a nejen to. Oznámí osudem zkoušenému melancholickému chlapci, že celý jeho koňský sen je jen mizerný příběh o týrání zvířat. Koně totiž sežerou taliáni, vezou je k nim v klecích bez vody. Jinoch bez faktické znalosti, kolik koňského pomletého nevědomky spořádal za celé roky, co je na světě a hlavně bez prostředků ujíždí domů vlakem bez jízdenky, chytí ho samozřejmě německý výpravčí. Zívnutí. Chlapec neumí jinak než česky. Zívnutí. Bere tedy roha i z vlaku. Zívnutí. Velké finále vygraduje výčitkami a usmířením. Jestli jsem pochopila správně, autorka knižní předlohy se podílela i na scénáři. hmmm.

    • 2.6.2020  14:11

    Mě to nebavilo. Nelíbil se mi nikdo, příliš ukecané, řešila se spousta kravin. Nesedlo. Dvě za poetiku v Paříži.

    • 2.6.2020  11:59

    Bérénice nemůže nechat v klidu nikoho napříč všemi dvanácti sexuálními orientacemi, pohlavími, postoji, směry. Souhlasím s názorem, že je to Monica Bellucci v nové sukni, navrch se srdečným úsměvem, který roztopí i zbytky ledovců, ty ji nesmí ani na vteřinu spatřit, jinak jsme bez Holandska. Film, který ani po letech neztrácí na své příjemné pohodě, esence vášně, lásky, souznění. Pěkné moc! Subjektivní tečka: kdyby Toník žil, obávám se obávám, že by takový Timothé Chalamet (můj oblíbený) neměl tak umetenou cestičku. Yelchin měl totiž hodně dobře našlápnuto od pána Boha. Baví mě tak, jak mě kdysi fascinoval mladý Heath Ledger, škoda, škoda, neštěstí a né že ne.

    • 2.6.2020  11:41

    „Zlá zelina nevyhnije“ pravil chlapisko Pántik. Tohle bude na dýl. Na to, že film vznikl roku 1960, je to naivní, přifintěná, idylická, polopatická paseka. O dvacet let dřív se u nás točily snímky brisknější, o hollywoodských válečných filmech té doby ani nemluvím, takže láteřím. Jazyková bezbariéra Slováků s Gruzínci je nejmíň. Propaganda samozřejmě zaplevelila většinu filmu a v kombinaci se hřmotnou hudbou se člověku rychle vybaví povinné, dopolední, školní promítání úděsných filmů tohoto žánru v kině Vítek v Hrabůvce v betonově šedivých osmdesátkách. Opruz, až na jedinou projekci, kdy nám omylem pustili francouzského Medvěda. To je přesně důvod, proč tyhle filmy nevyhledávám. No ale z čistě edukačních důvodů a protože Július Pántik, mrkla jsem na to. Ano, část filmu je sračka, na stranu druhou je ve filmu i cosi pěkného. Pántik s Gruzíncem jsou fajn, sdělení důležité, čili chápu nadšení některých diváků a nehodím ho přes palubu. Vím, že se rozumní Slováci hrdě hlásí k těm, kterým byl Slovenský štát proti srsti natolik, že se rozhodli bojovat. Bylo to důležité tehdy, je to důležité i dnes. Tento velkofilm vznikl ve špatné době, kdy se ale pod rudým praporem, srpem a kladivem točily i horší sračky, pal tedy čert četné příšerné kecy scénáristů. Vnímám příběh učitele, jednotlivce, na pozadí válečných dějin. Však kníry gruzínských žen přehlédnout nemohu. Nechci ani tušit, čím se pyšnily v podpaží či pod hrubými, nepranými sukněmi. K tématu Slováků na východní frontě. Moudrý pán mi kdysi řekl mnoho zajímavého. Třeba že první vydání Z Buzuluku do Prahy, to první, o kterém se nikde moc nedozvíme, ale pár lidí ho má , (jako první je označováno až to druhé, které už bylo plné propagandy, tu tam Ludvík osobně, nevkusně a naprosto zbytečně sám namastil později), nebylo vůbec špatné čtení. Tuto cestu, včetně Dukly absolvoval, zažil, z prvního vydání měl ryzí radost. To, že skončil v padesátých letech v politickém žaláři je věc druhá. A že skončil v politickém kriminále i po šedesátém osmém je věc třetí. V obou případech Bory a ano, i uranové doly. Takto nakládal komunistický režim se skutečnými hrdiny. Tento pán, národností Slovák, se nechal slyšet, že za války Němce a slovenské kolaboranty (mnohdy horší než nacisti) odmítal tak, že jedinou jeho osobní možností bylo přeběhnout k Rusům. Hned po válce pochopil, co za svoloč jejich vedení je. V momentě, kdy se Amíci museli povinně zastavit u Klatov, sklaplo mu, ale to už je jiný příběh. I k tomuto filmu je asi nutno přistupovat tehdejší optikou. Kecy allá starý kinotýdeník jsou fakt k smíchu, ale budiž, film vypráví o důležité etapě slovenských dějin. A ke knize? Kdyby ji Svoboda nepřečmáral, možná bychom ji v pohodě četli, jako zajímavé svědectví skutečné války, v níž umíraly řady statečných chlapů. Nezlehčovali bychom to, nesmáli bychom se, nezvraceli otrávení už u samotného názvu. Apropó, zavři oči a představ si dnešní hipsterské, veganské, testosteronu prosté, pobledlé princezničky s fairtrade biolatté před dizajnovými meknami s nula nula prd dioptriemi na držce, kterak jdou do vojny, bránit svoji zemi. :))))) Srandovní vize, že? No trochu špeku s cibulí, černým chlebem, normálně z mouky, plus stakan vodky by jim možná nalilo trochu krve do do slim gatí.. i když...

    • 30.5.2020  18:22
    Bez kormidla (2014)
    *****

    Přes drobné nedostatky a diskutabilní patos (ale proč ne, téma šílené a nejsme stroje) dávám plnou palbu. Chytilo mě to za srdce a jak tady píše dusa77 "navěky jsem se zamiloval". Malý velký křehký silný film, ke kterému jsem se dostala přes Yelchina, jinak by mě asi minul. Kdo mi to tady čte, ví že mě Anton momentálně drží a i tentokrát zajel bomby, čili jsem si opět přišla na svoje. Ovšem co předvedl Billy Crudup, kterého uctívám od Spáčů a Na pokraji slávy, se těžko popisuje. Konečně dostal zasloužený prostor, pořádnou roli v níž to pustil všechno ven, já plakala s ním a i bych s ním to moře vypila. Bezohledného by mělo vidět mnohem více vnímavých diváků. Příběh trhliny měl, některé postavy by zasloužily větší vykreslení, ale odpouštím. Macyho mám ráda a pokud kráčí o jeho režijní debut, ostudu si neuřízl. Vlastně jde o jeden z mála filmů, u nichž bych v klidu useděla celých 120minut, jen abych se dozvěděla víc o některých zúčastněných. Co chlapci zahráli a sami zazpívali si okamžitě tlačím do posluchárny a distributorům posílám jednu za uši stran českého titulu. K hudebnímu dramatu se asi nic nehodí méně a osobně se domnívám, že i kvůli tomu jej řada diváků nevyhledala. Závěrem vyjádřím lítost, že jsem to neviděla v bijáku, chápu všechny, pro které to bylo nečekaně krásné představení. Mě by také to závěrečné crescendo rozsekalo. ;)

    • 30.5.2020  15:37

    Posledních 15 minut stálo za houby, ale jinak ráda pochválím. Není mnoho příjemných teen komedií, které jsou jednoduše fajn, dobře obsazené, zahrané, vtipné bez trapných vsuvek, obsahující sdělení. Zaujme i dospělého, navzdory čísla v rodném listě. Mezi oblíbené rodinné filmy ze střední řadím Charlieho malá tajemství nebo Deset důvodů, proč tě nenávidím a nebýt uhozeného konce, Barnett by je doplnil. Ale nevadí. Anton byl zase a opět senzační. Role Charlieho mu dala luxusní prostor na předvedení všech barev duhy, využil toho v celé parádě, včetně ladných pohybových minivsuvek, které dávají tušit, čím jsou páni rodiče. Šikovníček sympatický, zábavný, talentovaný, milý, charismatický, škoda přeškoda jeho tragického konce. Scény s maminkou byly úsměvně laskavé, scény terapie na školním wc vtipné a docela výmluvné, byla tam jiskra, mělo to šmrnc. Pěkné, ale bez orgasmu.

    • 27.5.2020  22:16
    Gomora - Série 1 (série) (2014)
    *****

    Tento seriál jsem si nechávala na dobu "až budu mít čas si ho užít na jeden, pokud možno nepřerušovaný zátah, za sebou" a konečně na to došlo. Zatím mám v těle první sérii, která je: perfektně napsaná, mistrně zrežírovaná, excelentně zahraná, obsazení- hotový sen každého autora s vkusem a mozkem, velká paráda! Poslední díly infarktové a Neapol.. tu nikdy vlastně ani vidět nepotřebuji. Mafiánský klenot.

    • 25.5.2020  14:38

    Filmové dno.

    • 24.5.2020  22:59
    Léto s gentlemanem (2019)
    odpad!

    Viděla jsem peklo. Jandera na bílém oři, tohle se nedá ani ze srandy.

    • 24.5.2020  21:13
    Zamilovaní (2011)
    ***

    Příjemný vztahový film. Komorní záležitost o vývoji jedné lásky na dálku. Toníka je věčná škoda. Bavil mě v každém záběru, jeho civilní herectví bylo přirozené, silné, přičemž typ kluka, který zas až tak výrazný nebyl a o to víc mě zaujal. S Felicity vytvořili jiskřivý pár.

    • 24.5.2020  17:46

    Tady lze jen smeknout nad faktem, že se na další tragicky zfušovaný příběh sehnaly prachy. Všechna čest. Primitivní jízda Šťastný nový rok a Přes prsty byla tímto doufám završena. Takto, od Evy nebo Evity nebo co ona to vlastně je, se dočkáme pouze lehkého, vyloženě holčičího žánru, ale jelikož to ženským někdy dobře padne, osobně v tom nevidím kříž. Jednu její splácaninu jsem si přečetla, jedná se o vyloženě časopisové drobnosti, které každá pohledná kočka s mozkem z vlastní zkušenosti sype z rukávu ve velkém od 15 do 45, žádné velké umění se nekoná, ale některé ženy to číst baví, tedy v pořádku. Kupříkladu počin Všechno nebo nic podle mě koukatelný, v rámci žánru, byl. Neměl úspěch, ale už jsem viděla horší věci. Ovšem toto? Takže: krákající Štíbrová v úvodu- masakr, obsazení budiž, kostýmy, úprava dam-pěkné. Slušelo jim to. Jugoši, ale jo, proč ne? Nemůže každého rapla hrát Igonda, takže chápu. Jen ten, co hrál Marka byl nevýrazný asexuální bulíček o ničem, pořádný Mamkotatič má zkrátka jinačí jiskru. Petra Hřebíčková (milá to dáma) na to, aby se blýskla v celé parádě, potřebuje vedle sebe zřejmě formáta Vetchého, seschlá Dyková z toho vyšla o fous lépe, ovšem trapné party třeba o máchání podřených genitálií v lavóru její roli deklasovaly o několik tříd. Eliška Balzerová je skvělá, poslední dobou však všude stejná bába. Nejlepší bylo to překrásné dítě. Příběh jako takový byl zkratkovitá nedomyšlená hovadina, ale více mě rozladilo, že nedržel pohromadě. Že to hercům spolu nehrálo, že dialogy šustily papírem a že to bylo nekonečné! Škoda.

    • 24.5.2020  14:31
    Chalífát (TV seriál) (2020)
    *****

    Švédský nervy drásající počin, který nám přibližuje způsoby verbování mladých lidí do řad Islámského státu. Precizně znázorněný, mrazivý průběh radikalizace děvčat mnohdy i z rodin s kvalitním, milujícím zázemím či dobrým vzděláním, dále způsob života (no života je velmi silný výraz..) v syrské baště džihádistů, kde středověk nikoli „nekončí, středověk trvá“, nýbrž ke středověku se tamní kultura ještě ani nepřiblížila atd., atd. Seriál dává výrazný prostor postavám, které se narodily v Evropě, ale jelikož si neváží dobrého bydla a chleba o dvou kůrkách, který se peče všude, nadšeně se dekují bojovat za "svou svatou věc" přímo do báječného kotle v němž očekávají velké věci, však dostane se jim čehosi, co by se dalo přirovnat k masochistické mizérii. Nulová lidská práva v kombinaci s nulovou hygienou rovná se hotový ráj. No ale to vymytý mozek už nechápe, tak hurá sláva, já jsem nejvíc, vy bezvěrní psi, já vám všem ještě ukážu! Ta vestička by mi byla? Nic pro slabé žaludky. Z tohoto kulturně náboženského problému se těžko vymotáme. Způsob náboru vojáků vnímám jako společenskou rakovinu nejagresivnějšího ražení. Dá rozum, že každý fanatismus je špatný, navíc v kombinaci s lidskou tupostí, s absencí vnímání témat komplexně v souvislostech, ještě navrch zamícháno s ryzím terorismem? Budiž nám všem výsledkem hotové zvěrstvo, které těžko vymýtíme. Přestože mají plnou hubu alláha, s pokornou vírou nemá tenhle manipulativní, primitivní, zpátečnický, agresivní maras společného lautr nic. Ulovit pro takové účely patnáctileté, na celý svět nasrané, tvárné děcko musí být malina, čili máme o zábavu na dalších x set let postaráno. Naštěstí je toto téma natolik plodné, že se určitě můžeme třást i na dalších nemálo sérií tohoto excelentně vyvedeného dílka. Člověku se až žaludek obrátí, když si uvědomí, že mít dítě propadlé tvrdým drogám (což pokládám za neštěstí z největších) nebo spatřit své zradikalizované dítě nečekaně u snídaně v hidžábu s hubou plnou keců o svaté válce, znamená prakticky totéž. Ztratit ho navždy.

    • 21.5.2020  21:21
    Hra z Anglie (TV seriál) (2020)
    ***

    Holčičí hra v nagelovaném pánském podání mi neříkala nikdy nic, vyjma záběrů na oplácaného feťáka Diega. Podle mě chlapský sport vypadá jinak, však globální světonázor je jinde. Vnímání této hry ovlivnila i vousatá scénka z ostravské Bastily, kde si jeden promelírovaný ožralý čelní představitel Baníku, toho času cca dvacetiletý, ve dvě ráno u barové židle protahoval achilovky, vytřepával lýtka a prováděl jiné strečinkové kousky, obuté měl kopačky, aby nebylo absolutně žádných pochyb a jeho osobní strážce nám po pár whiskách, na které jsme ho ze soucitu pozvali, sdělil: "Vidíte toho k.k.ta? Vysrat se na něho nemůžu, ještě by ho tady někdo zabil..", kroutil hlavou unavený Hulk. Zakrslého přizdisráče nakonec popadl na flígr a odtáhl domů. Záhy si ho koupili do Sparty. Rugby, hokej, NFL, cyklistiku, super-G, plavání, kanoistiku, atletiku, judo, Iron mana a dlouhou řadu dalších sportů, kde se přeplacené vymaštěné princezničky neprocházejí hodinu a půl po trávníku, nýbrž se maká jak se na namakaného mužského sluší a patří, budu s obdivným zájmem sledovat i nadále. Dobový seriál je sice pro mě tematicky od věci, nicméně vyzdvihuji znázornění sociální situace v dělnickém Darwenu versus hipsersky vystajlovaní "gentlemani" z vyšších kruhů, nerovná pravidla hry a myšlenku, že už jen samotné fandění dodávalo zbědovaným chudákům chuť do dalšího živoření. V tomto směru chválihodný počin, hezky obsazený, bohužel se zabředlo i do osudů svobodných maminek a ženám vůbec se u stolu dávalo podivně mnoho prostoru na názory a držkování, třeba ohledně kopané. S přimhouřením oka za dobře. Osobně mě více uspokojilo dílko o Slavoji Houslice.

    • 21.5.2020  16:40

    Nestává se často, že si pustím v jeden den dva drtivou většinou pochválené filmy, které mě oba unaví svým minimalistickým, citlivým, niterným příběhem, tedy koncentrovanou totální nudou, jejíž přínos divákovi mi prosté uniká. Portét dívky v plamenech a Bílý bílý den drží v tomto směru asi rekord, vymáknout tohle byl regulérní majstrštyk. Oduševnělejší povyražení zažívám, když kompletuji u špajzu misky na potraviny s víčky nebo když páruji našim dětem ponožky.

    • 21.5.2020  16:16

    Pěkně nasnímaná nuda k uzoufání, kterou mi navíc solil pohled na několik nefotogenických ženštin, navzdory "křehkému" příběhu nekřehkých. Snímek mě totálně minul a obávám se, že to nebylo jen absencí testosteronu.

    • 14.5.2020  23:16

    Vydařený film, o kterém jsem nikdy neslyšela, našla jsem jej náhodou a líbil se mi tak, že na něj ráda přemluvím i další diváky. Asi mu nedají plný počet, ale velmi bych se divila, kdyby nezaujal a nepotěšil nejednu vnímavou duši se smyslem pro humor. Doria naprosto okouzlující, smála jsem se, až jsem slzela, ta holka má švih, styl a nádhernou jiskru. Milé, vtipné, silné, zábavné, dojemné a tolika pravdy... Líbilo se mi to více než Tenkrát podruhé.

    • 14.5.2020  14:17

    Všechny jsem je viděla moc ráda, nicméně scénář byl výrazně slabší než můj velmi oblíbený díl první. Pokud bude trojka, s chutí se podívám, snad se vydaří lépe.

    • 13.5.2020  20:08

    Přestože místy druhá série nedosahuje na kvality prvních osmi dílů, hodnotím pěti hvězdami. Příběh je přesně podle mého gusta. Hudba Maxe Richtera mě asi neomrzí nikdy.

    • 13.5.2020  15:33
    Velikáni umění (TV seriál) (2017)
    *****

    Zatím jsem vyhmátla jen moc pěkný díl o Michelangelovi a jeho překrásných sochách, kterým je věnováno dostatek prostoru (i těm nedokončeným), krásně nasnímáno, čistá radost.

    • 13.5.2020  15:28

    Nepamatuji, kdy jsem dala pořadu ČT odpad! . První vlaštovka, doufám, že poslední. Něco tak odfláknutého (vážně 4 scénáristé? opravdu pan Baldýnský?) , mizerně natočeného, otřesně zahraného se nevidí často ani na pofiderních komerčních kanálech. A zdůrazňuji, že mě nerozladil ani žánr, ani téma, nýbrž zfušované zoufalství, s dialogy k nepřežití.

    • 12.5.2020  14:26
    Charles, následník trůnu (TV film) (2018)
    ****

    Charles je slušný člověk, bohužel pro část široké veřejnosti slušný rovná se slaboch. Samozřejmě k tomuto obrazu výrazně přispěla i labilní, bulimická hysterka, budiž ji lehká zem, se kterou si jistě užil svoje peklíčko, pročež děvenka si pro své pečlivě naplánované megadobro ukousla většího soustíčka, než jaké by nevyblila. Takže co se týče mě, já s radostí kvituji, že je sympatický, pracovitý pán konečně spokojen a uvolněně se těší přízně své druhé manželky, která ho evidentně podporuje a vřelé vztahy má i s jeho syny. Také se mi líbí, že se u nás konečně promítlo něco, kde je zmíněno, že se princ aktivně a ze svého vlastního rozumného zájmu věnuje ekologii už od konce šedesátých let, což by mohlo zaujmout zobáčky páteční záškoláčky (až jim to teda zase vypukne), kteří žijí v bublince, že tato palčivá témata otevřela jen ONA jediná, přičemž tomu není tak a marně jim může člověk říkat, že ne, švédské děvčátko nespolklo šalamounovo veledílo, má prostě specifické zdravotní potíže, které dostaly zelenou, jelikož brát hračku těmto dětem je složité a aniž bych to jakkoli zlehčovala, natož byla ironická, prostě cosi takového by mohlo vést nejen k sebepoškození, ale i k napadení. Mohla by o tom pohovořit řada specialistů z oboru, či rozumných rodičů s bohatými zkušenostmi, ale aby nepřišli o post, diplom, přátele, či snad o hlavu, všichni raději svorně mlčí a myslí si svoje, protože na Gretku se nesahá. Na hlavu si sice párkrát zaťukal každý, vylepili ji na obálku slavného časopisu, dalo se jí pár cen, ať mají děti, zelení mužíčci a biodivoženky lepší pocit, kdo umí číst německý tisk, zjistil si dávno, co za banda tahá za provázky, no a hromadu smysluplné práce musí udělat mnoho neviditelných lidí, že ano, jako třeba každý z nás, byť jsou to drobné kapky v oceánu, ale ti, kteří třídí odpad, omezují odpad, nejezdí zbytečně autem, neplýtvají elektřinou, nedělají nepořádek v lese, venku, zamýšlejí se nad obaly, dobře si rozmyslí kolik masa k životu potřebují a kde si ho pořídí, dále co si pořídí, odkud to bude, jak je to vyrobeno a za co si připlatím atd., atd.. Může to být takový člověk, kterého třeba nikdo nezná, ale který toho stoprdo dokázal v životě víc než nesympatické, ošklivě křičící zuřivé děvče, které veřejně pošle politiky ke zdi. Třeba. A toto má být vzor. Ale psssst! K tomu by nahlas řekl nebo naspal něco jenom blázen. To se nesmí. Ona dokázala nejvíc! My všichni jsme nuly. No ale pak tady může být také někdo viditelný, známý, kultivovaný, který se chová slušně, disponuje dobrou pověstí a relativním společenským vlivem, který po řadu let pomáhá v oblastech zasažených přírodními katastrofami, které vznikají kvůli drancování planety, oteplování, který klimatické změny registruje a na toto téma přednáší padesát let, tedy tak činil v letech, kdy toto zajímalo snad jen hrstku přírodovědců, který prokazatelně pomohl a činil tak automaticky a bez potřeby teatrálních, nepěkných výstupů. Byl by to dobrý král. Asi ho to mine, ale řekla bych, že jemu na tom nesejde. Za mě princ Charles a jeho činnost palec nahoru, narodit se do královské rodiny je těžký úděl, zvládl ho se ctí, bojoval statečně, své obdivovatele jistě má, možná je jich méně než si dokáží získat psychicky narušené ženy, ale to nevadí. Zrno od plev. :) Dokument by mělo vidět více lidí.

    • 10.5.2020  09:41
    Hollywood (TV seriál) (2020)
    ****

    Na prvních dílech mě více než příběh bavila nádherná výprava, kostýmy, účesy, líčení, ale kdesi v polovině mě fantaskní příběh chytil a ve finále vyloženě potěšil. Fandila jsem jim fest. 😉 Nic pro rasisty a homofoby.

    • 9.5.2020  10:15
    Šéf (2014)
    *****

    Během projekce jsme v noci vymetli: talíř mozarelly s maďarskou mletou paprikou exclusive, olivami a rajčetem ozdobeným bazalkou, slaninovou pizzu s feferonkami a cibulí, misku kešu oříšků, jedno balení slaninových TUC a někde v sedmdesáté minutě to chlap nedal a hodil na gril dvě flákoty de luxe hovězího, které se marinovalo na dnešní zahradní žranici. Spráskali jsme to bez chleba a vyžahli k tomu metaxu s počtem hvězd, jako na nebi. Opravdu moc pěkné! Ale kdo viděl film, zajisté chápe. Před promítáním tedy doporučuji plnou lednici potravin, kdy slanina platí za základ, nebo číslo na kvalitní restauraci, která disponuje rozvážením, ale urychleným. A pokud jste na tom jako já a měli jste možnost jíst vynikající kubánské sendviče z pojízdného stánku třeba na Key Westu nebo v Miami na Ocean Drive, bez alkoholu to nostalgické vzpomínání chuťových pohárků nezaženete. :))) Vyjma výše uvedených komplikací, které si žádají pečlivou přípravu, se jedná o parádní filmový počin. Sedl nám skvěle! Tak skvěle, že se ani výčitky nad velkou žranicí a nějakým tím kilem navrch, nedostavují. Zůstává jen příjemná vzpomínka na suprovní májovou noc.

    • 6.5.2020  18:16

    Mám tento film ráda. Patřím k divákům, kteří bývají v druhé polovině filmu poctivě dojatí. Lorenová, přestože v úvodu ztvárnila sedmnáctiletou dívku a bylo znát, že tady něco dost nehraje, byla výborná. Kdo by čekal větší komedii, bude zklamán. Úsměvných, komediálních partů ve filmu sice několik je a Sophia s Marcellem si je užili parádně, přesto jde o příběh lidsky smutný. Na jeho pozadí se odehrává celá řada společenských témat a v jeho středu září jedna hrdá, slušná, silná ženská- nezapomenutelná Filumena. "Odtrhnu si ty číslíčka...., ...za děti se neplatí."

    • 6.5.2020  10:04
    Bazén (1969)
    ****

    Na Birkinové se mi líbí podle ní pojmenovaná Hermés kabelka, jinak se podivuji, jak ošklivé, nesympatické toto brutálně Freddie- Mercury-křivo-zubaté anorektické káče s šarpejíma očima v mládí bylo. Pochválím skvělý účes a minimalistický oděv, který na ni pověsili. Ale jelikož ve své době platila za skutečnou sexuální ikonou, zároveň připouštím chybu v příjímači. Nevadí. Mně pije krev i na kytaru kňourající, mňoukající, krákající Gainsbourgová, se kterou ztrácím trpělivost v každém filmu, čili jde o osobní averzi vůči mně nesympatickému genu této famílie. V kombinaci s okouzlující, temperamentní Romy, na kterou jsem se nemohla vynadívat jak herecky, tak esteticky to bylo nebe a dudy. Delon fajn, pomíjím zájem o pometlo, Ronet slabý, komisař peckovní. Film není pro každého, řadu diváků bude nudit, mně se líbil, tento styl filmů ze šedesátých let alias Hitch si dávám s oblibou.

    • 1.5.2020  15:46

    Tři za, pro některé ženy, naléhavé téma. Domácí násilí není pouze záležitostí nevzdělaných žen ze sociálně nižších poměrů, možná by společnost byla zaskočená, kolik úspěšných, pohledných, ambiciózních květin „padá ze schodů“, „padá v koupelně“ nebo „padá při sportu“. Pamatuji jednu, která přišla po svých (!!!) se zlomeninou stehenní kostí (taková baseballová pálka se manželíčkovi šikne na kde co) nebo jinou, která skončila apalická týden po svatbě, když ji novomanžel omlátil hlavu o vanu a umyvadlo. Trvalo to 6 měsíců, ale konkrétně tato paní se z kómatu probrala a po dlouhých rehabilitacích přišla následující rok poděkovat všem, kteří o ni pečovali. Přišla sice o hůlce, ale po svých, rozvedená, doprovázel jí tatínek, kterému najednou nebylo padesát, ale od pohledu přes devadesát let. Toto sledovat byť jen zprostředkovaně, bylo velkou lekcí pro desítky sestřiček, lékařek, ba i pro chlapy. Taky mají sestry, dcery, matky... Každý věděl, že toto ne! Že žádný ocas za tohle nestojí. Čili jakékoli postrčení k důslednému definitivnímu rozhodnutí a tlusté čáře je vždycky vítáno. Pokud to pomůže jediné ženě, má tento film, přestože je slabší, význam. Vlastina Kounická Svátková je krásná, příjemná dáma, která má co říct, pěkně píše, její aktivity k výše uvedenému tématu ráda vyzdvihnu. Zamrzelo mě, že se jí nechutně vymstily (krutá daň za otevřenost a popularitu), ale tato paní některým ženám prokazatelně pomohla a já jí držím palce, aby anabázi s pošahanou stalkerkou dotáhla k vítěznému cíli. Rašilova mohlo být víc, ale odporný byl dostatečně, Pavla Kříže sice moc nemusím, ale v tomto kusu se mi líbil hodně. Bohužel mi neseděla linie rozežraných kamarádek. Uznávám, kamarádky důležité jsou, však tady byly jejich party rušivě komediální, nepřirozeně tlačené na pilu, dialogy šustily papírem, přestože obsazení bylo moc fajn. Naopak scény s Vilmou Cibulkovou a Milanem Kňažkem byly tradičně kvalitní. Tato nevyváženost filmu příliš neprospěla. Navíc se film začal lépe rozjíždět, až když se schylovalo ke konci. Domnívám se, že by se takové téma dalo uchytit dramaturgicky lépe. Ode mě by to bylo na dvě hvězdičky, ale jak zmiňuji výše, s ohledem na téma přihodím. Pokud by byl zájem, doporučím snímek Portrét dámy, který je zde sice také v šedých číslech, ale po shlédnutí mě na Johna Malkoviche přešla chuť na řadu let, a nebo vypíchnu z českého rybníčka nezapomenutelný Hadí tanec, kde se s Aloisem Švehlíkem nůžkama popasovala Ivana Chýlková.

    • 29.4.2020  20:32
    Anatomie zrady (TV film) (2020)
    ****

    Obsazení Mariána Labudy ml. chválím. Můj oblíbenec s perfektním hlasem (mám na mysli jeho originální hlas, ne tento nevydařený dabing) , je typem výrazného, svérázného herce, který si velkou příležitost zaslouží dávno. Moravce ztvárnil trefně, tato role se mu bude vyjímat ve filmografii a počítám, že ho posune k dalším kvalitním počinům. Viktor Preiss v roli Beneše? Nečekaný, ale vydařený tah. První díl měl švih, kvalitní scénář, pěknou kameru i hudbu, režijně zvládnuto, těším se na závěr. Druhý díl mi připadal slabší, přesto kvituji znázornění děsné doby, nacistického běsnění, Háchy jako figurky nad hrobem i pro Hitlera užitečného aktivního blba Moravce, který si jel svoje na sebe a byl až takovým přetrhdílem, že pro hitlerovu věc neváhal položit na oltář celou rodinu. Touha po moci je vždycky kříž, jen s nelibostí sleduji aktivity současné nacistické a fašitické vymaštěné verbeže, která vykazuje neustálé tendence se rozpínat a jejich slaboduché odbivovatele, bez řádného základního vzdělání, bych nahnala zpět do školnich lavic. Labuda ml. dobře, dabing průser, s tím by se vážně mělo přestat. Ozvučeno jako ze studny, nešvar českých televizních filmů posledních let vskutku nevkusný.

    • 28.4.2020  20:46
    Žaluji! (2019)
    ****

    Předně: zoufale mi chyběla hudba. Desplatův štěk v závěru a jeden kankán to opravdu nevytrhli. Pokud by snímek provázela kvalitní hudba, měl by mnohem lepší spád a jiskru, čili tento tah Polanského za originální nepokládám. Jinak se jedná o výborně natočený, pravdivý, doslova šokující příběh, který mě zaujal celý. Dost pasáží mě vytáčelo až hrůza a vstoupit po tom všem zpět do armády, to snad nezasluhuje obdiv, nýbrž svěrací kazajku. Obsazení výborné- Dujardin je rolls royce a Garella vidím vždycky ráda, výprava, kamera, špionáže, intriky, justiční omyl, antisemitismus, neúcta k člověku, k dílu, ke spravedlnosti, proti tomu smysl pro čest a pravdu, vše pečlivě naváženo a postupně přidáváno do bublajícího kotle se zkostnatělou justicí, zaprděnou armádou, prospěchářstvím, odstraňováním nepohodlných, okořeněno jediným osobním setkáním pachuti všelijaké a přisoleno Zolovým fenomenálním novinovým článkem Žaluji!. Polanski si tímto kusem ostudu jistě neuřízl, ale maličko tomu chybělo a mohli jsme se tady rozplývat nad peckovním filmem.

    • 27.4.2020  22:39

    Primavera je obraz, který mě naživo ( naprosto nečekaně) okouzlil navždy. Žádná reprodukce, ani fotografie nedokáže přiblížit krásu, kterou toto překrásné dílo v sobě má. Soudkovo barvy jsem si zamilovala v němém úžasu a až se zase někdy vypravím do Florencie, musím ho vidět znovu. Prostě nejvíc. Jistě chápete, jak moc mě díl o mé srdcovce potěšil. :)

    • 27.4.2020  22:29
    Tajnosti slavných obrazů (TV seriál) (2015)
    *****

    Pro obdivovatele výtvarných umění fascinující dokumentární seriál, nabitý komplexními informacemi nejen o tvůrci, ale i o době, v níž tvořil, se zábavně rozpohybovanými segmenty obrazů, přičemž animace názorně doplňují našlapaný komentář. Mě zaujal každý jeden díl. Vydařená záležitost.

<< předchozí 1 2 3 4 15 30 44 58