marhoul

Nejsem tak ohromená, bohužel nešikovně načasovaná projekce. Koncem listopadu mě zaujal seriál Divorce, který je na stejné téma a přestože je pojat poněkud „odlehčeně“, rozvádějící se dvojice v něm exceluje. V každé krátké epizodě je s úctyhodnou lehkostí syrově vystiženo, čím si (byť rozumný a kultivovaný) pár prochází a jak náročné to celé je i v denních, rutinních momentech. Zaujalo mě, jak se pod tlakem postoje obou mění, vyvíjejí, k jakým názorům obě zničené duše spějí, jak se střídá ochota si vyjít vstříc se zlobou a vztekem, "jak to bude s dětmi? S majetkem? S příbuznými? S přáteli? Kolik nás to bude stát? A co z nás nakonec zbude?" Řada situací byla do živého a stála za zamyšlení. A ano, byly to stejné situace, na nichž stojí tento emotivní film. Obojí je ze života a absurdita zraňujících kopanců plus síla krásně zahraných emocí, mají silný dopad i na diváka, který si ničím podobným projít nemusel. Takže já se takto ochudila o kvalitní zážitek z tohoto pěkného filmu. Nebýt seriálu, určitě hodnotím výše. Adam Driver je senzační herec! Mám pro něj poctivou slabost, rozsekal mě v Hladových srdcích a tady jen potvrzuje své parádní kvality, které bych ocenila známkou nejvyšší. S Prdelačkou to tak růžově nemám. Nijak zvlášť mě sice neirituje, bohužel nedokážu plně ocenit ani její herectví, ani její vzhled. A sympatie mi na ovace nestačí. Těžko můžu soucítit s pětatřicetiletou oplácanou, oškubanou labilní hysterkou, které z nudy a pocitu nedostatečného uplatnění hráblo a jen aby se něco dělo, potřebovala do toho trochu šlápnout. Protože ji už ani ten sex s manželem přes rok nelákal, ten „otrapa“ jí nestál ani za trochu něhy ze staré známosti, jí se nakonec rozloží celý svět na molekuly, jelikož si on ten sviňák sviňácká přirozeně zaskočil jinam. Copak asi čekala? Nevíme. Ale dovídáme se, že kamenem úrazu byla řada hovadin, však hlavně že nechtěla žít tam, ale onam. A tak vezme osmileté robátko, které nám později v závěru, snad v devíti letech, slabikuje a hláskuje psaný text, jako děti z našich končin slabikují ve věku dávno předškolním, dárečkama a všelijakýma hovadinkama z něho vypěstuje solidní fakaňátko, které spinká s maminkou, nosí se na ručičkách, vyčůraně se logicky prosazuje tak, aby z toho mělo prospěch jenom ono, přičemž rodičům nemusí být povděčno ani náznakem a poslední, kdo by ho zajímal, je tata, který chyby bezesporu má, ale najednou má život naruby. Děcko pryč, musí lítat za majlant z bodu A do bodu B a ačkoli se zdálo, že i přes zničující rozchod se dohodnou na zásadních věcech jako lidi, nestíhá mrkat na drát, neboť se roztáčí mimořádně promakaný kolotoč rozvodového práva, ke kterému se jasně řeklo, že nebude využit. Nicméně paninka je ducha vrtkavého a jede si svoje, čili dohoda padá a nastupují žraloci. Z náznaků je cítit, že madam solila už průběžně,zcela cíleně a člověka z toho docela mrazí. Viz. „Tady už jsem byl, ty rybičky si pamatuji.“ Moje oblíbená Laura Dern byla senzační, bezchybná, přesná, role na ni a Alan Alda byl naprosto boží! Tak ráda jsem ho viděla v krásné roli, která sice nebyla v případu až tak zásadní, nicméně velmi silná a nezapomenutelná. Věty, které pravil by zasloužily tesat. Sečteno, podtrženo, velmi pěkný film, který lze jen doporučit. Průměrné hodnocení uděluji jen proto, že už to tady bylo jak v Kramerová vs. Kramer, tak ve zmiňovaném seriálu, který ačkoli nedisponuje červeným hodnocením a první epizoda nepůsobí nikterak seriózně, může zaujmout zejména divačky, kterým se líbilo i tohle. Vlastně až dnes plně oceňuji, jak dobrý ten seriál je.

...projet se Orient Expressem, toť můj krásný sen...

Marie Terezie jako umolousaná korpulentí fňukna mě nenadchla. Jak se mi líbilo zpracování z roku 2017, tady jsem rozpačitá. Kam se poděli briskní scénář, lehkost a svižné tempo? Jiskra původní představitelky citelně chybí. Kostýmy a výprava kupodivu také tratí, atmosféra je slabší v porovnáním s předchozími díly. Mnoho postav, bohužel většina nevýrazných. Nelze vyzdvihnout ani dílčí role, kromě Zuzany Mauréry, které role mrchy sedí spolehlivě a my ji tak už dobře známe. Ta si ukradla celý díl pro sebe levou zadní, v Nebezpečných známostech by šlápla na patníček i samotné Glenn Close. Minisérie MT je jistě chválihodný počin, na mě však působil nečekaně tuctově, poněkud se roztekl a kamsi vsákl. Hodnoceno po třetím díle. Po čtvrté části: poslední díl působil svižněji, bohužel faktické nesmysly, které autorka vložila do děje, zjevně stran atraktivnosti, mně osobně nevyhovují. Marie Terezie byla osobností zajímavou i bez nemanželského potomka, takže takovému "vyčačkávání" nevidím důvod.

Na pohádku jsem se těšila zejména kvůli ohlasům tvůrců, kteří se dojímali nad krásou lokací, kde natáčeli. Rožnov, okolí Kľaku, Kvačiamská dolina, okolí Lubochne, také jsem viděla píseň od Rabady, v níž jsou ukázky na tuto vánoční záležitost. Těší mě, že výsledek předčil má očekávání. Pohádkový příběh plný kouzel, nadpřirozených bytostí, vládců lesů, dále jsou zde lidé dobří, lidé zlí, závist, chamtivost, spravedlnost, jedna sázka, jedna láska a krásné lesy plné zvěře... Moc pěkné! Pohádka vhodná pro nejmenší i pro jejich rodiče. Chválím obsazení, kostýmy, hudbu i poselství. Laskavé, jemné, vkusné, nevříská se tam, nekráká tam Žilková a to dokážu ocenit. Viděno v původním znění, český dabing je naprosto otřesný a pohádka ním hodně ztratila. Nedivím se, že se českému publiku nelíbila, já to taky zhnuseně vypla.

Pohádka neměla spád, obsahovala hloupé dialogy, ošklivé kostýmy... Přestože byla pěkně obsazená, v půli jsme přepli na STV1 na Čarovný kamienok se Zuzkou Bydžovskou. Pohádka ještě běží a je, podle očekávání, krásná. Zázraky, dobro, zlo, víly, duchové lesa, nádherná příroda, hudba i důležité poselství. Takže je asi zřejmé, co u mě vede.

Plavu proti proudu. Kdysi při premiéře, ok, třeskutá zábava s přiblbým humorem se vydařila, ale od té doby nám ten film doma nehrál. Když ho zachytíme, přepínáme jinam. Díky Bohu.

Moc pěkná pohádka, která zůstává opomíjená, zejména u českého publika a je to škoda.

Pro mě vcelku přijatelná Troškova pohádka a k němu já jsem krutopřísná z principu, ale tady brzdím, protože mě příjemně překvapila. Na Veroniku a Jana Dolanského se dobře dívá a nebylo to tak příšerně uvřískané.

Obočí Andrey Černé mě straší od roku 1994, ale naše dětičky pohádku mají rádi, takže musím držet pec.

Flájboj Eda, prostý pobíječ much a Lasica s kozou a velbloudem na hranici.. 😆 No kdo by tohle neměl rád?