KafuR

Tak už je to venku! Upíří komedie je očividně žánrová kombinace, která mi pije krev. Nemyslím si, že by zatím byly nějaké hlubší důvody, žádný úchyl s tesáky mi ještě nikdy krk neočumoval, ani jsem neměl nikdy problémy s noční cestou přes park, kde si parta vyjících kámošů udělala pařbu při měsíčku, ale jednoduše a prostě jsem se párkrát zasmál nějakému povedenějšímu vtípku a celý ten zbytek stopáže mi zabralo hledání nějaké dějové kostry, která by mi umožnila určit, jak dlouho ještě mi toto martyrium bude vysávat volný večer.

Škoda že to špičkování mezi zeťáky nevydrželo déle, protože těch úvodních deset minut plné lehce xenofobní konfrontace čtyř nátur u jednoho stolu patří k vrcholu filmu. Bohužel to ale moc rychle skončí a po vzájemném (velmi) rychlém udobření, které nepůsobí zrovna moc věrohodně, se je jedná již jen o lehce nadprůměrnou vztahovku, kde se ti čtvrtí do páru řeší zbytečně až moc na úkor již spřátelného zbytku rodiny. A že ti teda ještě potenciál měli! Proto jsem většinu filmu doufal, že alespoň jednomu z nich ještě aspoň jednou saze bouchnou, aby z toho ta multi-kulti rodinka nevyšla tak lacino.

Potřebovalo by to zkrátit stopáž, protože tempo je unylé a příběh bez výraznější zápletky nedokáže strhnout tak, aby to dokázalo udržet nepřetržitě pozornost. Vzhledem k pikantnímu tématu se také jedná o příliš středněproudý a nekontroverzní snímek, který nedokáže plně využít rebelského charakteru hlavní postavy.

Nejdříve se celý seroš tak trochu hledal, epizody měly nezdravé výkyvy a některé scény dokonce suveréně posouvaly hranici trapnosti o nějaký ten Nový krůček dál, ale jak čas běžel, jednotlivé epizody začaly nabírat vzestupnou tendenci, druhá série už byla dokonce koukatelná i bez náhlého kolísání tlaku, takže na konci nezbývá než smutně konstatovat, že je škoda, že po tomto projektu zůstaly pouze dvě série. P.S. Mé nejoblíbenější díly: Pravidla rodinného provozzu, Lexa a porno, Zlatá rybka, Simonina volba, Obraz paní Rybkové.

První pasáž filmu ála bojová hra je jednoduše výborná, jejíž shlédnutí si kdykoli rád zopakuji. Perfektně natočené, sestříhané a svižnou hudbou podtržené honičky vojáků v terénu a jejich často až záměrně komické eskapády natolik dokážou pobavit, že je tomu člověk ochoten odpustit i takovou tu podprahovou reklamu na službu socialistické vlasti. Bohužel druhá část filmu vytvořená speciálně pro něžnou část populace už působí jako otravná přeslazená a mnohdy až nelogická bublina, u které člověk jenom čeká na to, až konečně splaskne. A to se stane až na konci.

Pokud by se ke vší té snaze přidalo i nějaké sofistikovanější vysvětlění a ne jenom prachsprosté rozuzlení sázící na všehoschopného a brilantně analytického génia, nebylo by prakticky co vytýkat. Film, který umí být sugestivní příběhem, který vypráví, kritikou systému, který se zdá samozřejmý, a taky silný v násilnických momentech, přestože násilí ve filmu prakticky není. Není jednoduché si vybrat, komu přát a komu ne, oba protagonisti představují přístupy, které ve jménu vyššího dobra dobro vykonávat rozhodně nemusí. Jenom pouze menší zlo.

Znepokojivě temný film z dob, kdy lesy ovládaly nejrůznější příšery a zkazky o nich zaměstnávaly mysl tehdejších lidí stejně tak jako jejich víra. Důraz na psychologické vykreslení mentality jednotlivých členů rodiny, počínaje od naprosté důvěry v Boha až po bohapustou paranoiu, ve které už člověk nemůže věřit ani nejbližším a kdy se největším nepřítelem stává ďábel sám v sobě. Závěr spěje k neodvratitelnému řešení celé té zápletky a dává tušit proč podobně ponuré příběhy dokázaly lidi děsit ještě relativně nedávno.

Dnes již klasická ukázka toho, že šikovný rejža dokáže vytvořit kvalitní horůrek i s maketou, která občas vypadá jako šlohnutá z kolotoče, protože ke správnému napětí není přece důležité co tam je, ale co by tam být mohlo. K tomu přesvědčivé herecké výkony v hlavních rolích, úderná Williamsova hudba a jedno z přelomových děl je na světě. I když zástupy pobíjených žraloků v důsledku tohoto bijáku by asi moc nesouhlasily.

S hororem se to potkalo, jenom když pan distributor nevěděl, co má pod snímek připsat, aby na to šlo víc lidí, jelikož se patrně obával, že Sám Bean na to stačit nebude, ale pokud jste ochotni skousnout, že žádné bububu se konat nebude a chcete se jenom podívat, jak se vyučovalo náboženství ve středověku, není lepší možnost, než si pustit tento bažinou nasáklý depkoidní dokument o díře, která zná mor stejně jako křesťanství pouze z pohádek bratří Grimmů.

Celkem jsem přemýšlel, na kolik vlastně bylo toto inspirováno skutečným stavem věcí či událostmi (konec rozhodně ne). Téma rasismu v Americe a stát Mississippi je takový evergreen, nicméně přestože se často až příliš cíleně tlačí na slzavé kanálky, téma je zpracováno natolik citlivě, že vám osud (nejen) hlavních hrdinek, které se narodily se špatnou barvou pleti, lhostejný nebude. Navíc podpořeno hereckými výkony na obou stranách barikády (přestože je vykreslení většiny postav věrně názvu filmu dost černobílé).