sator

Maděra (Martin Dejdar) je strážným odchycen, když se vrací z krejčovny, kam si podle vlastních slov šel nechat „vyfutrovat vopičárnu“. Vopičárna byl stejnokroj, který nosili muklové celý rok a de facto neobsahoval žádné zimní doplňky. Takže někteří vězni si našli cestu jak neumrznout tak, že měli svetry z domova, jiní, kteří měli známé v krejčovské dílně, si je nechali podšít další látkou. Že za obojí byly drakonické tresty je nasnadě. Stejně nedokonale oblečeni – tedy jen v blůze a kalhotách, byli i vězni v koncentračních táborech – ti často ještě chodili v dřevácích. Situace se zlepšila až počátkem 60. let 20. století.

Poštovní holubi použití ve filmu byli závodníci z Bronxu a trénovaní do oblasti, ve které se natáčení konalo. Trenér dodal klece, které na place a ve filmu působily jako jejich domov. Herec Forest Whitaker (Ghost Dog) musel vypadat, že je velmi spjat s jedním ptákem. Aby toho dosáhl, připravil se s ptákem v předprodukci, naučil se, jak s ptákem správně zacházet, a dokonce si ho vzal domů, aby s ním žil. Pták byl vycvičen, aby přistál na scéně poblíž místa, kde byli ustájeni ostatní z jeho hejna. Když jsou ptáci vidět, jak se shlukují ve víru nad hlavou, záběr byl dosažen tak, že tvůrci šli do naváděcí oblasti skutečných ptáků a natočili jejich návrat. Pro film bylo dodáno 200 ptáků, takže 50 ptáků na záběr bylo možné použít pro čtyři různé záběry. Scéna, kdy se po místnosti honí pták, byla natočena ve střizích. Trenér ptáka jemně hodil a herec divoce pobíhal. Všichni ptáci, kteří byli oběťmi  pomsty, byli falešní ptáci. Peří bylo dodáno z komerčního závodu na zpracování kuřat a obarveno tak, aby více připomínalo peří hrdinských ptáků. Uvolněné peří strategicky rozmístilo oddělení rekvizit.

Fotoaparát školníka (Ondřej Malý) je Kiev 60 – středoformátová filmová zrcadlovka vyráběná Arsenal Factory v Kyjevě na Ukrajině v letech 1984–1999.

Jméno „Didiho Šešejky“ je přezdívka, kterou dali Bolkovi Skalskému jeho rodiče, protože když jako malinký koukal v noci z oken a chtěl říct „vidím světýlko“, vypadlo z něj „didim šešejko“.

Pro režiséra Huberta Cornfielda bylo obzvlášť obtížné natočit závěrečný záběr, kdy se Marlon Brando (Chauffeur) usmíval zblízka. Brando dál dělal hloupé obličeje a odmítal se usmívat, protože byl naštvaný, že konec, který preferoval, nebyl natočen. Ve střižně si Cornfield vybral jeden snímek, ve kterém se Brando usmál, než udělal další obličej.

Patetický neviditelný hlas, který mluví o smrti Stalina a Gottwalda, patří tehdejšímu premiérovi Antonínu Zápotockému.

Rádio v kanceláři velitele tábora je Tesla 306U „Talisman“ z let 1951/52.

Filmařům hrozila jeden čas i žaloba od nájemníku domu  Podlipného 15, Praha-Libeň, kde postavili s jejich svolením Tleskačovu (Jaromír Hanzlík) dílnu, jenže začalo lít jako z konve a filmaři nemohli mnoho dnů natáčet a majitelé garáží díky tomu vyjet s auty ven. Nakonec došlo ke smíru, kdy se počasí umoudřilo a filmaři urychleně boudu zbourali a odvezli.

Stínadelské skupiny používají ve skutečnosti do svých „granátů“ jako náplň mouku a cikorku – náhražku z kávy.

Preludium je odvozeno od latinského slova „praeludere“, které znamená hrát před něčím. Původně bylo myšleno jako předehra k vokálním skladbám:

Pro zahraniční distribuci byla vyrobena německy dabovaná jazyková mutace pod názvem Vergib mir.

Hotel Moldava nebo také Stalinova chata byl objektem patřící Československé televizi, ve kterém měl svůj pobočný archiv. O tomto objektu také mluvil Karel Šíp, když totiž končil v televizi, chyběli mu nějaké filmy, za které podepsal při nástupu do televize odpovědnost, aniž je kdy viděl a při pátrání po nich ho dovedly kroky z Prahy až na Moldavu. Objekt byl v roce 2010 v dezolátním stavu.

Brabenec (Oldřich Vlach) úřaduje na adrese nábřeží Ludvíka Svobody 12, Praha-Nové Město.

Řeznická osobní dodávka je DKW F7-Van. Jednalo se o německou firmu a značku automobilů a motocyklů, která začala před koncem první světové války a zanikla v roce 1966.

V písni „Humpty Dumpty Heart“ je na záběru skutečně vidět sopránový sarrusofon, který byů mimo francouzské vojenské kapely velmi vzácným nástrojem. Je to v podstatě kříženec sopránového saxofonu a hoboje a přesně tak i zní.

Termín bazuka zmiňuje člen kapely při hře na neznámý nástroj. Bazuka je žesťový hudební nástroj, který obsahuje teleskopické trubky jako pozoun. Rozhlasovému komiku Bobu Burnsovi je připisován vynález nástroje v 1910. O několik let později, ve druhé světové válce, se bazuka stala všeobecně používanou přezdívkou nové protitankové zbraně kvůli její jisté podobnosti s hudebním nástrojem.

Film byl promítán se synchronními zvuky a hudbou ale ještě bez dialogů. Ačkoli se jedná o první celovečerní film se zvukovou stopou z Vitafonu (tedy první film s kompletně synchronizovanou zvukovou stopou), nejedná se o první zvukový film. První zvukový film lze datovat do roku 1895; proces byl znovuobjeven a zdokonalen francouzskou společností (pomocí gramofonu) v roce 1910. V roce 1913 Thomas A. Edison oznámil, že všechny problémy zvukového filmu jsou vyřešeny, a předvedl takzvaný „první zvukový film“. Stejně jako v předchozích pokusech, i ve filmu Nursery Favorites (1913) byl gramofon, který se zdánlivě synchronizoval s filmem. Byl tu však jeden problém: film byl promítán nesprávnou rychlostí a zvuková stopa byla nechtěně zpomalena. Tento problém se stával až příliš často a frustrovaný Edison od svého postupu upustil.

Château d'Hérouville je zámek z 18. století, který se nachází v malé vesnici Hérouville-en-Vexin ve francouzském departementu Val-d'Oise. Zámek je proslulý tím, že v něm bylo v letech 1969–1985, umístěno nahrávací studio, které hostilo mezinárodní i francouzské hudebníky a zpěváky. Po období zanedbávání byl v roce 2015 odkoupen zpět, zrekonstruován a v roce 2018 obnovil svou činnost jako nahrávací studio.

Široka (Jan Tříska) v nebezpečných situacích zastupoval cirkusový artista Harald Štipka.

Zvláštní jméno postavy Široka (Jan Tříska) použil autor z názvu větru. Sirocco je silný jižní až jihovýchodní vítr vanoucí ve Středomoří a severní Africe. Vzniká nad Saharou a okolními severoafrickými oblastmi, vítr dosahuje rychlosti až 100 kilometrů v hodině – tedy síly hurikánu.