Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (236)

plakát

Mifune (1999) 

S každým dánským filmem, který vidím, si víc a víc říkám, jak je možné, že taková mrňavá země s polovičním počtem obyvatel než máme my dokže točit tak skvělé filmy? Proč to neumíme my? Proč ty filmy, které jsou považovány za naš nejlepší, jsou proti těm dánským tak mizerný? Tohle je další skvělý scénář Anderse Thomase Jensena. Jednoduchý, lehký, mírně komický a mírně drsný příběh o chlapovi, jeho postiženém bratru a prostituce, která si chce asi chvíli odpočinout od svého povolání a uchyláka, který jí obtěžuje po telefonu, a poroto se rozhodne odpovědět na inzerát a odjet na venkovský statek dělat hospodyni. Peripetie těchhle tří postav pak pefekteně dokreslují postavy vedlejší, jako Gerner, Bjarke a ostatní prostituky kámošky a další vtipné detaily. Vše nakonec (u severských filmů trochu netradičně) skončí happyendem. Nemůžu opomenout zmínit postelovou scénu ze svatební noci na začátku filmu - myslím, že jsem v životě nic tak hrůzostrašnýho neviděla. Dánská komedie jak má být.

plakát

Coco Chanel & Igor Stravinsky (2009) 

Coco Chanel a Igor Stravinsky je v první řadě film s dokonale, do nejmenších detailů propracovaným prostředím a kostýmy a geniální hudbou. Interiér venkovského domu je naprosto úžasný a modely Coco Chanel překrásné. Skvělá je i kamera, mám moc ráda detailní záběry obličejů a Mads Mikkelsen je v některých scénách s jeho lehce vyděšným plachým výrazem naprosto okouzlující. Moc by mě zajímalo jestli zachycení prvního provedení Svěcení jara bylo autentické či nikoli, zda choreografie a kostýmy odpovídaly reálu. Je to takový jemný příběh o "setkání" dvou výjímečných lidí.

plakát

Torremolinos 73 (2003) 

Docela ujetej námět, ale bohužel ne úplně využijtej potenciál. První dvě třetiny o natáčení domácího porna jsou dobrá komedie, poslední třetina, kdy se natáčí film Torremolinos 73 už dost ztrácí švih. Ale přijde mi, že Alfredo postupně filmuje s takovou vervou a vlastní invencí, že se mi těžko věří, že si myslí, že to natáčí pro potřeby kodaňského sexuologického institutu a jeho Encyklopedii rozmnožování. Jinak Mads Mikkelsen má opravdu štěstí na role s fatk bizarními účesy - s blond přelivem vypadá hodně divně. Mezi třem a čtyřma hvězdičkama.

plakát

Vražda (2007) (seriál) 

Pro mě jeden z nejlepších detektivních seriálů. Neskutečně brutálně napínavej, měla jsem velkej problém se vůbec odpoutat a nepustit si další díl. Musím říct, že mě to úplně pohltilo, a to detektivky nepatří k mým nejoblíbenějším žánrům. Ikdyž jsem věděla, že podrzřelý z 6. dílu nejspíš nebude pachatelem, vůbec to na napínavosti neubralo, spíš naopak. Ze začátku mě politická linie moc nebavila, (ikdyž Lars Mikkelsen je neodolatelný skoro jako jeho bratr) nakonec i tohle prostředí mě vtáhlo a mylsím, že to politické pletichaření mezi stranami a jejich představiteli bylo docela autentický. Trochu přitažené za vlasy mi ale přišly machinace s bytem a nahrávkymi, které se odhalily na konci seriálu. Kromě napínavosti oceňuju, že se autoři nezaměřili čistě na detektivní práci policie, ale podrobně sledují i rodinu oběti a ostatní podezřelé. Herecký výkony všech postav jsou moc dobrý a perfektní je i hudba. A na závěr musím souhlasit s Shedlo, hned jak jsem ten odpornej ksicht poprvní uviděla, jsem věděla, že to musí být on (ikdyž od půlky jsem měla dost pochybnosti).

plakát

Mexičan (2001) 

Věta " Nemůžu najít kreditní tampony a karty Tampax." mě přesvědčila o tom, že nebudu tenhle film dokoukávat. A to je věc, kterou dělám naprosto vyjímečně. Příšrná slátanina, vtipy pitomý. Nechápu proč takový hvězdy hrály v tak dementním filmu. Julii Roberts mám celkem ráda, ale tenhle film dokazuje, že zas až tak úžasná hrerčka není.

plakát

Henry ze zkumavky (2011) 

Věčná škoda, že humor ve filmu nepokračuje v duchu prvních deseti minut a vše se postupem času rzplyzává a rozplyzává. Ale jako hlavní přínos vidím to, že někdo natočil trochu jinou rodinnou komedii o odlyšnosti a přdsudcích, kde toto téma jakoby není tím hlavním, a nikdo vám okatě a prvoplánově tato témata necpe.

plakát

Pensionat Oskar (1995) 

Podivnej film. Mám-li být spravedlivá, je to tak mezi dvěma a třema hvězdama. Samotnej námět by byl za čtyři, klidně i za pět. Ale jeden bod dolů za příšerné herce a druhý za zpracování a za pseudoďábelské (nebo jak to nazvat) vsuvky. Susanne Bier mám moc ráda, zaplať pánbůh, že se její filmařina vrtla trochu jiným směrem.

plakát

Elektrický jezdec (1979) 

Pěknej romantickej film z country prostředí, o znovunavrátivší se hrdosti a osobní vzpouře. Ikdyž musím uznat, že v první části toho alkoholickýho cowboye Robertu Redfordovi trochu nevěřím, ale možná je to příšerným dabingem Jiřího Štěpničky, na který nejsem zvyklá a první čtvrt hodiny mi dělalo problém se zorientovat, kdo to vlastně zrovna mluví. Ten strašlivej svítící country oblek bych s přehledem vyhlásila za nejbizarnější filmovej kostým. Scéna, kdy RR jdede výtehem v tomhle obleku a v ruce drží smotanou elektrickou šňůru, je naprosto úžasná, geniálně vystihuje tragikomičnost situace. A fakt, že knírky nemohl vymyslet nikdo jiný než sám Ďábel asi ani nemá cenu zmiňovat.

plakát

Jaká je Daisy Cloverová (1965) 

Zajímavý námět, dobrá kritika hollywoodské mašinerie. Neopoměli ani zmínit bisexuální orientaci někdejších mužských hvězd. Možná chybí trochu hlubší vhled do pocitů postav, ale budiž. Jediné, co filmu opravdu ubírá na kvalitě, je obsazení Natalie Wood do role 16 leté dívky, která se ve snaze smazat reálný věkový rozdíl dost podivně stylizuje. To že je jí 15 až 16 jí prostě nejsem schopná uvěřit. RR je samozřejmě úžasný a bezchybný jako vždy, škoda, že jeho postava nedostala větší prostor.

plakát

Ten jediný (1999) 

Příjemný film, který odlehčeným způsobem ukazuje problémy partnerských vztahů. Komičnost spočívá hlavně v podivnosti vedlejších postav jako spolupracovník Knud, psychošvagrová Mulle, kamarádka Stella, než v samotném ději. Potěšilo mě, že ta příšerná ženská umřela a nemusela jsem se na ní dívat celej film, jak poplácávala manžela po tváři - doufala jsem, že se konečně otočí a jednu jí švihne, no aspoň to pak párkrát schytá Sonnyboy. Taky mám ráda ty detailní pohledy do tváří postav, které se objevují snad ve všech filmech Susanne Bier.