Coco Chanel & Igor Stravinsky

Tento film je jedním z důvodů, proč má HD smysl. Ne, že by tu šlo o speciální efekty, jde jen o zobrazení interiérů, ale oprvdu skvělé. Záběry ve vile, kde Stravinsky pracoval byly impozantní, místy až kýčovité. Samotné drama bylo lehce nadprůměrné, ovšem opět se silnou kamerou v zádech a oběma hlavními protagonisty před objektivem. Mnoho zůstalo nevyřčeno a mnohé nepochopeno, ale pozor, tak to mělo být, a tak to také zůstalo. Komu se to nelíbí, holt musí příště sáhnout do jiné přihrádky. Já dávám 80%, 20% z toho za obrazové zpracování. (15.09.2011)

Coco Chanel & Igor Stravinsky je naprosto dokonalá milostná romance na motivy společné kapitoly ze životopisů dvou výrazných osobností počátku 20. století. Coco je ve dvacátých letech skutečným ženským Fordem, miluje všechny barvy, zejména pokud je tou barvou černá. Má vytříbený vkus, je emancipovaná, zocelená smrtí své první velké lásky a je v takové pozici, že si může dovolit podporovat celou rodinu Igora Stravinského. A zatímco vyvíjí svůj nejslavnější parfém Chanel č. 5, Stravinský se ocitá mezi dvěma premiérami Svěcení jara. Ještě pořád v sobě cítí žluč po neúspěchu z roku 1913, ale nyní v nově obrozené poválečné společnosti (a díky Coco) se jeho dílo setkává konečně se zaslouženým úspěchem. Co může být pikantnějšího, než obsadit Igora živočišným Madsem Mikkelsenem a jako Coco mu dopřát androgynní Annu Mouglalis? (17.11.2014)

Ještě, že je Stravinského hudba tak silná, jinak si "tohle" nezasloužil. Kounen postavil schéma - génius mezi dvěma ženami - a monotónně jej pořád dokola opakuje v různých variacích celý film, podsouvá ho do motivací jednání, do hudby i do práce C. Chanel. Jenže emocí je tu minimum a scénář k nim ani nedává žádnou příležitost - buď celé té "hře" na Stravinského a Chanel uvěříme, nebo ne. Mně se to nepodařilo, místo Stravinského jsem pořád jen viděl Mikkelsena i s tou jeho huhlavou ruštinou, která z neznámého důvodu nepokročila příliš daleko za "da". I postava upovídané Coco (jistě, někdo v tom filmu musel mluvit, když se k tomu ruský komponista neodhodlal :) nedávala příliš prostoru k empatii. Všimněte si však, že jakmile začne hrát Stravinského hudba, třeba jen jako podkres bezeslovným scénám, začne úplně jiný a mnohem silnější film. Těch prvních patnáct minut filmu ilustrujících "slavnou" premiéru Svěceného jara je proto neskutečný zážitek - a to bez obou hlavních hrdinů a téměř bez jakéhokoliv slova... P.S. Vážně se spolu manželé Stravinští dorozumívali pouze v holých větách? A kolik kliků přesně dělal polosvlečený Stravinskij před snídaní? Musím zjistit v nějaké monografii :-) (30.08.2016)

Filmy o osudech slavných skladatelů mám moc rád a Kounen se to pokusil pojat opět trochu jinak, což byla možná chyba. Obě hlavní postavy jsou zde totiž jenom tak lehce načrtnuty a když už se zdá, že režisér půjde víc do hloubky, tak zbytečně odbíhá k několika zbytečným scénám-jako je třeba ta s Chanelem No.5. Jinak jde ovšem o příjemně tichý film s množstvím hudby a krásnou "plovoucí" kamerou. (22.06.2011)

Dear Jan, i saw your last movie. I was glad to see that you still use psychedelic substances. You chose great actors, your Coco was most sexy of all the three Cocos this year. Thanks for photography, great camera drive, but the only thing I carry off after the projection is that Igor wanted to fuck, so much, so much. (10.08.2011)