pytlik...

To si člověk takhle v sobotu ráno zapne televizi, aby si nějak ukrátil tu dlouhou nudnou dobu mezi pátkem a pondělkem, na který se tolik, tolik těší, protože bude zase moct jít do práce a tvořit v tabulkách v excelu významné společenské hodnoty, a vůbec netuší, že po tom, co tam zhlédne, bude mít co dělat, aby se nezbláznil, a jeho život už nebude nikdy jako dřív. Mluvím o této pohádce, a pak hlavně o této, kterou pro její podivnost pro jistotu csfd ani do své databáze nezařadila, a nakonec mě dorazilo odhalené ňadro a milostný akt mezi ženou a chameleónem (!) v v tomhle díle. Tak jako jestli tohle mají být pořady pro děti, tak to mě podrž oči, to se přestávám těšit na důchod, protože co z nich může vyrůst? A taky rodiče aby se jim báli pořídit jakéhokoli domácího mazlíčka, psem počínaje a řekněme morčetem a šnekem konče. No ale zpátky k této pohádce. Na první pohled člověka uhodí do očí nezvyklá animace, z které by brečel, aniž by k tomu potřeboval plakadlo, a ani chechtadlo by ho nerozveselilo. Pravda, vše se osvětluje, když se dovídám, že obrázky kreslila Bohouš Blecha, přece jenom v těch malých nožičkách se štětec drží špatně a neustálé poskakování rovnosti čar moc nepřidá. No a i po stránce ideové člověk nestačil valit bulvy, patrně to měla být příprava na muslimskou budoucnost Evropy, kdy se dívky budou vdávat v devíti letech a muži budou moct mít několik manželek.

Život je vážně krutý. Plankton si před milióny let poklidně plave ve vodě, nechává se kolébat vlnkami a má velké plány jako každý jiný inteligentní tvor, sní, že se v příštím převtělení probudí jako mamut, nebo jako lovec mamutů, jako rytíř, jako vynálezce, jako matka dvanáctirčat, jako jezdec formule 1 nebo dokonce jako komentátor na csfd, a ono ejhle, po té strašně dlouhé době procitne a ke své hrůze zjistí, že se stal ropou, ze které někdo vyrobil filmový pásek, což by tedy nebylo to nejhorší, kdyby na něj někdo natočil třeba dech beroucí dokument o vzniku a vývoji hemeroidů, nebo kdyby ho muminkova maminka použila k produkci dráždivého smradu, pálíc ho lupou, jenže ono né, Soukup do něho zvěčnil tuhle nebetyčnou blbost. A chudák plankton ví, že nemá šanci na vysvobození, protože je uložen navždy v národním filmovém archívu a na nějakou revoluci uvědomělých diváků, vylamujících těžké dveře tohoto ústavu a ničících nehodnotná díla, skutečně nelze spoléhat. Na filmu mě zaujaly jen dvě věci, spíše tedy dvě osoby: a) Moravec, který si podle mě dodnes rve v nebi vlasy (tedy jako ty kolem uší, popř. si ze zoufalství stříhá culík), protože ví, že na zemi mu stačilo jen málo, nastřelit náušnice, vzít si nějaké ty prsteny a ženské (a chlapi taky samozřejmě) by ho žádaly o autogram a samy mu padaly do postele, považujíc ho za Horsta Fuchse. A dále za b) ten tvor, co se vydával za kluka a ve skutečnosti to měla být holka. No podle mě to bylo přesně naopak, byl to od začátku kluk, a né moc hezký tedy, kterýmu se zkrátka Hrušínský nejml. velice líbil, a tak si v závěru vycpal prsa a snažil se bezúspěšně vydávat za holku. Ani ta scéna ve sprše mě nepřesvědčila, za prvé byla natočena z Potměšilova pohledu, který byl ožralý a na jeho svědectví se tedy nedá spoléhat, a za druhé, i když v té době (asi) ještě neexistoval fotošop, filmový střih i tehdy dokázal věci téměř nemožné.

Pravda, děje povídek byly řidší než spodky Varla Frištenského, nicméně díky rozhovorům mezi oběma manželi se člověk nenudil. Buď se bavil, pokud se špičkovali, nebo mu naskakovala husí kůže od hlavy až po nejspodnější část zad, když milostně laškovali. Jinak Švormové to slušelo, Valovi taky, i když pravda, trochu (víc) sportu by mu neuškodilo. Navíc prokázal nevšední talent, dokázal najít na Švormové paruce šedivý vlas

Z filmu jsem viděl jen půlku, takže logicky dávám pouze poloviční hodnocení. Nejvíc mě mrzí, že nemůžu v komentáři prozradit konec celého příběhu, což jinak s oblibou dělávám, ale co se dá dělat no. Aspoň tedy pár poznámek, které spoiler dokonale nahrazují: a) jednalo se spíš o nudný dokument než o komedii b) chudák Taťjana, její přehnaný projev dokazoval, že si z ní režisér udělal legraci a namluvil jí, že hraje v antické tragedii c) jak nemám rád Vaculíka, tady mi ho bylo líto, s tou jeho rolí od první chvíle trapně zamilovaného mladíka by nic neudělali ani taková herecká esa jakými bezesporu byli Menšík, Sovák, nemluvě už vůbec o Ferenci Futuristovi d) nevím, proč lidi nadávají na socialismus, ok ok, v obchodech se sice nedal koupit toaletní papír a banány, ale zlaté vejce ano, a co je lepší, ha? e) nejlepší výkon samozřejmě podala ona slepice snášející zlatá vejce. Ještě že se toho nedožili magistr Kelly a Skota, z vědomí, že i obyčejný kur domácí má lepší výsledky než oni, by je okamžitě kleplo. Pořád mi vrtá hlavou, jak to ta slepice dělala? Musí v tom být nějaká magie, protože pravda, zlato se vyskytuje všude, ale pouze v minimálním množství, takže kdyby ho měla louhovat z potravy, trvalo by jí to určitě pár tisíc let. Taky by mě zajímalo, jestli by se dalo takové vejce jen tak rozklepnout o pánvičku, tenké zlato je spíš měkké, možná by se jen tak promáčklo. Každopádně by to stálo za pokus, tak mi prosím někdo jedno takové vejce pošlete, nebo radši pár tisíc, já to vyzkouším a pak dám z Baham vědět. f) jooo, tak tohle je ten film, který přinutil Colomba a Kojaka spojit síly a přestoupit na stranu zločinu, si společně objednali nájemnýho vraha, aby odpravil režiséra, scénáristu a Taťjanu. A já se jim nedivím, být srovnáván se Zemanem, ať už tím Medveděcká myslela kohokoli, by vytočilo i chladného Larryho, muže, u kterého se nervy za normálních okolností vůbec nevyskytují.

Film bezesporu zaujme lyričností, svou výtvarnou, pohybovou a hudební stránkou, třeba na takový Menšíkův tanec s čápem člověk nezapomene do smrti. Po stránce dějové je to trochu horší, po stránce ideové pak nejhorší. Chápu totiž toto dílo jako jasnou Jasného snahu podlézat komunistům, páč se snaží vsugerovat divákovi, že rudá barva je tou nejlepší. Přitom, proč by měla být zamilovanost největší hodnotou? Vždyť se jedná o pouhopouhé zamžení mozku, sloužící ke slepé reprodukci, která žádný smysl nemá. Navíc, tento cit má i obrovský destrukční potenciál, vede mnoha vraždám, sebevraždám, dokonce si vysloužil zcela přiléhavé přirovnání k moru, ničícího vše, co se mu postaví do cesty. Pro mě zkrátka tento pud stojí na žebříčku nejníže. Naopak, takoví lháři jsou povětšinou roztomilí, plní fantazie, člověk si s nima užije spoustu legrace. Drobní zloději jsou zase pravým požehnáním pro ekonomiku, protože okradení si musejí pořídit věci nové, a tak podporují růst HDP. Navíc si uvědomme, že v té době v podstatě žádné jiné způsoby na oživení výroby neexistovaly, neboť ČNB se svými prosíravými metodami se ještě měla dlouho pohybovat na tzv. houbách. No ale zpátky k filmu, obsazení se také povedlo, Werich opět neodolatelně dlabal salám, takže i ten nejzarytější vegetarián se nad sebou musel zamyslet, Brodský ještě ve věku, kdy jeho tvář nepřipomínala šarpeje (ale už to bylo jen tak tak), noo a krásná Vašáryová... její měkce slovensky vyslovovaná čeština působila neodolatelně, její tvář taky, jediná škoda je, že jistý objevný článek vyšel až v r. 2009...

Těžko můžu dát lepší hodnocení filmu, kde mi byl hlavní hrdina vrcholně nesympatický: a) jednak zjevem typického šprta (ok, ok, za to nemůže, když se jednalo o životopisný film), brýle, pisklavý hlas, a ač z japonštiny umím akorát aligatóóó, zdálo se mi, že má nějakou špatnou výslovnost, jako by si k tomu všemu kapku šlapal na jazyk. Navíc hodně hulil, a to dokonce i pod nos tuberické manželky b) svými postoji a myšlenkami - nejdůležitější pro něj bylo postavit nové a skvělé vojenské letadlo, a vůbec ho nezajímalo, že ho tehdejší rozpínavé Japonsko určitě nemíní použít pouze pro svojí obranu. Stejně neuvažující byla i jeho manželka, která mu gratuluje k úspěchu, a neuvědomuje si, že kvůli jejímu manžílkovi a jeho letadlu zahynou tisíce a tisíce lidí. Čili naoko slušní a hodní občané, ale ve skutečnosti důsledky své činnosti předčí masové vrahy. Divím se, že si Mijazaki vybral zrovna tohle téma, holt asi už Japoncům otrnulo. Ostatně se vsadím, že i Němci za pár století budou oslavovat Hitlera, protože národy jsou bohužel nejvíc pyšné na to období dějin, kdy zabíraly největší území, ne na období, kdy se obyvatelstvu žilo nejlépe.

No, původně jsem dal odpad, ale protože měl Werich nedávno ty 110. narozeniny, nebudu tak krutý a jako dárek mu nadělím jednu hvězdičku. Snad ho to potěší. I když tedy nevím, za co by si měl tenhle film vyjma těch narozenin vyšší hodnocení zasloužit, je zoufale nudný, utahaný a nevtipný.

Tak jako ok, že to dílo nenadabovali, mám taky radši filmy v původním znění, ale sakra, pustit ho bez titulků, to nevychytali, zvlášť když se jedná o zcela raritní řeč, kterou nebyl schopen rozkódovat ani gugl translator. No teda abych tu aplikaci nepomlouval a gugl mě nežaloval, po půlhodinovém úsilí se jí podařilo přeložit část monologu Bohouška Záhorského na téma sociálního zabezpečení ("přežil jsem císaře pána, Masaryka, protektorát, ale důchod mi dal teprve stolař!"), ale upřímně, kdyby se jí to nepovedlo, bylo by to tak nějak lepší (to si dědek neuvědomil, že v dětství a mládí by ten důchod nepobíral ani za komančů?). Film jsem nebyl schopen dokoukat, zvlášť po té lovecké vložce, kde myslivci prokázali, že jsou divní nejen proto, že na rozdíl od jiných mužů mají péro na klobouku a né v kalhotách.

Celkově dost o ničem, humoruprosté. Nejvíc mě zaujal onen schraňovatel příborů, ubrousků a všeho ostatního, ten to určitě dotáhl daleko, třeba až na prezidenta, hlavní kvalifikaci na to měl.

Pronikavá obžaloba neekologického konzumního chování, kdy se kvůli jednomu párku pořídí celé prase.