Huguette

Asi by se mi to líbilo víc, kdybych neměla velká očekávání a jen tak na tento seriál narazila. Nicméně jsem čekala nějakou hutnou výpověď o době Hollywoodu 40. let, drama, něco až na dřeň...ale dostalo se mi extravagantní, bulvárově a rádoby skandálně laděné, ve výsledcích ale naivně "pohádkové" agitky na aktuální americká sociální témata (rasismus, náboženství, vyšší věk žen, vedoucí pozice žen, homosexualita, nerovnoprávnost a jejich kombinace...), ale tak jalově podané, že mě to překvapilo. Dle mého neodborného názoru - Feud byl mnohem lepší a propracovanější počin. Vlastně veškerá odlehčenost a pozitivita "Hollywoodu" mě dost iritovala. Stejně jako míchání skutečnosti a výmyslů. Možná šlo o nějakou idealizaci - jak by bylo fajn, kdyby vše takto dopadalo, kdyby se veškeré úsilí - metaforicky řečeno - v Oskary obrátilo. Jestli seriálu křivdím a nějaká podstatná zpráva či hlubší smysl mi uniká? - dost možná, nejsem odborník, jen prostý uživatel, ale tak jak jsem se ohromě těšila, dostalo se mi jen rozčarování. (A to jsem byla připravená být navýsost neobjektivní a chválit tento projekt až do nebe kvůli Patti LuPone, ta mi dělá radost jen tím, že je).

Já se tak těšila, ale přišlo zklamání...ne proto, že bych po filmu chtěla věrné převyprávění knihy, to ne...ale například: Harry Hole má být legenda, zmiňují to, kdo četl, ví proč...ale ve filmu mi to přijde jen jako povinnostní poznámka a ani jednou se podle mě neprojevil nijak výjimečně (v úsudku ani jednání). Měla jsem z filmu pocit , že se tvůrci snažili vymanit z knižní předlohy, ale ta je jaksi táhla dolů a brzdila, jako by se báli odpoutat, být víc sví, a nakonec se tedy nerozjelo nic...Ke konci příběhu jsem měla pocit, že někdo nehlídal čas a najednou si uvědomil: "Tý jo, už bychom měli končit" a přišlo rychlé, nutné a nudné uzavření příběhu - rychle říct proč, rychle zkusme napětí, to by stačilo, záchrana a pojďme dopadnout vraha...a nebo ne, nechme to na náhodu...a ještě si otevřeme vrátka pro druhý díl. Konec. Tohle se mi moc nelíbilo. Pokud filmu křivdím a něco mi v něm uteklo, ať už z nepozornosti nebo mé omezenosti, omlouvám se.

Myslela jsem, že když nebudu očekávat nic zásadního a hlubokomyslného, tak se jen tak mile a zlehka pobavím nenáročnou tuctovou romantickou komedií, proč ne, občas je to potřeba......ale nevyšlo to, je to moc ukecané, se zbytečně mnoho postavami a zápletkou velmi povrchní, předvídatelnou a neoriginální. Nějak zvlášť to nezachraňuje ani Glenn Close, kvůli které jsem to viděla, ani John Malkovich, který byl těmi dekadentními kecy až protivný, a ani Patrik Stewart, který připomínal vypelichaného slizkého ex-striptéra. Milé ale přece jen bylo vidět Markýzu de Merteuil a Valmonta zase pohromadě.

Velmi jímavá, citlivá a výstižná epizoda, některá hodně silná místa: In memoriam na Oskarech po smrti Joan, J. Blondell (Kathy Bates - btw skvělá!) říká: That's it? Christ! 50 years in showbusiness and they give her 2 seconds....Bette na to: That's all any of us will get.....Kdyby dámy věděly, že tolik let po jejich smrti se o nich natáčí takhle zdařilý seriál....ale Hedda to Joan říká správně: "Don't worry, sweetheart. You will always be young, always be beautiful, goddess of your time, frozen in amber by Hurrell ... legends all." Díky za tento seriál, který připomíná, že lidi světem milovaní (tehdy i teď) byli vlastně strašně osamělí, často nejistí a věčně na pochybách, museli mít sakra ostré lokty, aby se do té Hurrellovy pryskyřice dostali...snad, pokud z toho filmového nebe koukají, mají nějaký pocit zadostiučinění. Těší mě, že Feud poskytuje poměrně rozumné zamyšlení se na jednáním postav a pokud trošku chcete, pochopíte jejich jednání, i když někdy dětinské, někdy nečestné, někdy zoufalé. Bála jsem se, že tento projekt půjde po obecně profláknutých, povrchních pomluvách, aby se zalíbil širokému publiku, které je s gustem šíří... které například s oblibou reaguje směrem k Joan trapnými "wire hangers" a přitom o tom ani o ní nic dalšího neví. Doufám, že díky Feud se k lidem, i českým lidem, dostane citlivější obraz o tak obrovských legendách, kterými Bette a Joan (a další z té doby) byly. A snad si někteří i poopraví zkreslené názory, ti umělci si to jistě zaslouží.

Škoda - po celém tom humbuku, který okolo tohoto filmu byl, jsem čekala něco nadpozemského, něco hodně barevného, snového, možná hravého, emočního, výrazového, plného nakažlivých písniček a tanečků, jeden velký vizuální, hudební, emocionální kolotoč...a ono ne. Trošku se tomu, co jsem očekávala, podobalo finále, ale to je málo. Milý průměr, který mě neurazil, ale ani neoslnil.

Ani jsem neplánovala se na toto koukat, ale jedno opakování si pustili rodiče a mně se to zalíbilo...nám všem. Není to nic hlubokého, ale připadá mi, že ti lidi tam si to užívají, mají z toho radost a baví se. A nějak se to prostě přenáší... nás to jako rodinu baví a po hodně dlouhé době nás to všechny seskupí v sobotu večer u telky a já jsem za to vděčná. Je to milá parta lidí, která se baví a nás taky. Bude se mi po nich stýskat (zatím hovořím o 1. řadě).

Předem jsem věděla, jak film dopadne, protože známá obraz navštívila v galerii, v níž se obraz nachází. Prý byl velkolepý. Z filmu, na nějž jsem šla hlavně kvůli často vychvalované mé oblíbenkyni Helen Mirren, jsem takový pocit neměla. Líbil se mi, nenudil mě a rozšířil mi obzory. Nicméně jsem stále kdesi uvnitř cítila nějaký rozpor, takovou vnitřní diskuzi, proč se mi ta či ona scéna nebo pojetí nechce přijmout. Zdálo se mi to šponované, nafouknuté a "přiušlechťované"...ano takové pitomé slovo mě napadlo... měla jsem dojem, že se tvůrci násilně snažili převést pohled na Rakouskou vládu a na "spravedlnost" v podobě toho obrazu nepřirozeně do černo/bíla; víc, než to asi bylo... Takové "tlačení na pilu" oběma směry - prázdně přifouknout morální aspekty, vyzdvihnout a zveličit nebo upřednostnit či jen vybrat to lepší z pohnutek získat ten obraz...a naopak vybrat či poskytnout jen to nejhorší z pohnutek protistrany... nejsem právník a uznávám, že moje slovo je víc než nicotné, ale lidsky si myslím, že se spor dal vyřešit jinak - pozor SPOILER! .........stále totiž mám pocit, že Dáma ve zlatém mohla zůstat v Belvederu (pokud by jej řádně odkoupil), se změněným názvem, navrácenou identitou Adele Bloch-Bauer a novým příběhem, který by obraz jen pomyslně posunul na stranu ukřivděných Rakušanů...ale to už je komentář k situaci a ne k filmu. A zpět Helen - ano, souhlasím, byla výborná! Ale i ostatní odvedli dobrou práci. 3,5*

Zvonilku a její příběhy prostě miluju, vždycky se mi líbilo to "kutilkovské" řešení...ale už u minulého dílu jsem si sama pro sebe musela dovysvětlovat nějaké scény, abych byla stále spokojena s tím kutilkovstvím a ne jenom naivními kouzly...a tady už mi trochu vadilo, že jsem nezaregistrovala, proč jí ten pirát rozuměl (to už mohla Zvonilce rozumět i ta malá hočička), jakto, že pak z lodi sypaly vílí prach, když ho předtím vysypali do moře při převrácení lodi...a co se stalo s tím krokodýlkem, který nevím, nevím, jak by to dával v moři.... v tomto díle bylo více rozporů. Právě proto, že vždycky všechno do sebe zapadalo, jsem měla ráda první díly Zvonilky.....tak, a teď si přijdu hloupě, takhle tu rozebírat Zvonilku, ale což, každý nemůže sledovat pořád Felliniho s Bergmanem, že? =D

Mimo jiné - vynikající Geoffrey Rush a okouzlující hudba.

No, "I Love Lucy" to není, ale mě to docela baví, někdy víc, někdy míň, ale baví.