luka4615

Brilantní filmový zážitek o skupině sedmi astronautů, kteří jako první Američané vzlétli do kosmu v rámci programu Mercury. The Right Stuff má sice zdánlivě enormní stopáž, nicméně režisér Philip Kaufman tento neuvěřitelný příběh pečlivě dávkuje, takže zde nejsou téměř žádná hluchá místa a film Vám až nepříjemně rychle uteče. Všechno od herců až po vizuální efekty totiž funguje jako precizně promazané soukolí obrovské rakety, kde se i ta nejmenší součástka stará o hladký průběh celé akce. Ke snímku rovněž perfektně lícuje zajímavý soundtrack, který mu místy dodává až éterický nádech. Tohle zkrátka všichni fanoušci kosmonautiky a vesmírného dobývání musí vidět. Výborná práce! „There was a demon that lived in the air. They said whoever challenged him would die. Their controls would freeze up, their planes would buffet wildly, and they would disintegrate. The demon lived at Mach 1 on the meter, seven hundred and fifty miles an hour, where the air could no longer move out of the way. He lived behind a barrier through which they said no man could ever pass. They called it the sound barrier.“

Jim Carrey - Greatest Hits. „I'm not leaving till the morning, but you know the rules when I go: no bitches after eleven.“

Filmové a dokumentární počiny, které se zabývají tématikou Druhé světové války a událostmi před i po ní mám ve velké oblibě. Operation Finale se totiž zabývá "honem" na jednoho ze strůjců konečného řešení židovské otázky Adolfa Eichmanna, který prchl před spravedlností do Argentiny. Tvůrci bohužel tento mimořádný příběh vcelku razantně a velmi často i nevhodně upravují za účelem většího dramatického efektu, což finální dojem markantně sráží. Připočtěte si k tomuto všemu i enormní délku stopáže s několika hluchými a zbytečnými scénami a dostanete snímek, který bohužel upadne v zapomnění v hluboké jámě filmového průměru. A tento smutný fakt bohužel nezachrání ani výborný Ben Kingsley či Oscar Isaac. Škoda. „My job was simple: Save the country I loved from being destroyed. Is your job any different?“

Snímek The Endless má zajímavou nosnou myšlenku, která se opírá o teorii časových smyček, přičemž je celá zabalena do originálního sci-fi příběhu s lehkým nádechem hororu. Tímto však výčet pozitiv snímku bohužel končí, jelikož dále je to jenom natažená a katastrofálně nezvládnutá nuda, jejíž celkové ambice dalece přesahují možnosti a schopnosti tvůrců. Škoda. „The oldest and strongest emotion of mankind is fear, and the oldest and strongest kind of fear is fear of the Unknown.“

Snímek Leave No Trace zaujme vyjma nádherných reálií portlandských lesů i svou nosnou myšlenkou, která se zabývá existenčními problémy a otázkou, jestli to, co je dobré pro mne, je dobré i pro mé potomstvo. Režisérka Debra Granik se s těmito atributy "popasovala" více než obratně. Ukazuje nám totiž život z obou stran, avšak činí tak bez nějakého kritizování či "nadržování" jedné nebo druhé straně. Je tedy čistě na divákovi, ke které části a zvyklostem společnosti se přikloní. Snímek rovněž nabídne skvělé herecké výkony, soundtrack, který precizně lícuje s poklidným tempem a krásné závěrečné titulky. Jen škoda té stopáže, která bohužel nabídne několik hluchých míst. Až na tento detail je Leave No Trace výbornou oddechovou záležitostí, jíž byste si neměli nechat ujít. Skvělá práce! „I don't have the same problem you have.“

Brilantní kombinace skvělých písní, hereckých výkonů a poutavých interiérů a exteriérů, které rezonují v dokonalé filmové souhře barev a zvuků. Tímto vším byl pro mne snímek Les Misérables a možná ještě něčím víc. Snad ještě nikdy jsem nebyl tak moc uchvácen písněmi, příběhem a láskou, která k Vám promlouvá skrze vševidoucí texty dnes již legendárního muzikálu. Skvělá práce! PS: Snad jediným nedostatkem tohoto díla je jeho kamera, která se po chvíli sledování stává žalostně otravnou. „Oh, my friends! My friends, don't ask me what your sacrifice was for! Empty chairs at empty tables, where my friends shall sing no more.“

Třetí snímek s podtitulem "Summer Vacation" sice nabídne místy vtipnou a svižnou podívanou (Gremlinské aerolinky), ovšem v jádru je to jenom bezduché a poněkud zbytečné "dojení" zavedené značky. Některé scény a gagy totiž vyznívají naprázdno, což s laciným scénářem dává dohromady průměrnou podívanou, která poměrně rychle zabředne. Škoda. PS: Takže píseň “Macarena” zachránila den jo? „Ladies and gentlemen, for your safety, please unbuckle your seat belts!“

Solidně odsýpající oddechová akční jednohubka, která díky svému nápadu a provedení téměř nestíhá nudit. Starship Troopers má sice místy poněkud chaotickou akci, nicméně tento fakt bohatě vynahrazují inovátorské nápady, futuristické kulisy a fakt, že se snímek nebere zas tak moc vážně. Skvělá práce! „Welcome to the Roughnecks!“

Doufal jsem, že v rukách Shanea Blacka dostane Predátor konečně důstojného nástupce snímku z roku 1987. Doufal jsem, že The Predator bude vysokooktanová akční jízda, která Predátora, potažmo i jeho mytologii posune o kus dál a "zrestauruje" ho pro nové století. Bohužel, ve finále jsem nedostal ani jedno, jelikož The Predator je především generickou akční slátaninou, která Predátorovi dělá jen a jen ostudu. Akce je k uzoufání nudná, charaktery postav zase lehce zaměnitelné, přičemž si k nim po celou dobu stopáže nevytvoříte ani náznak sympatií nebo nějakého hlubšího vztahu jako k Arniemu v prvním filmu. Na celém snímku není znát, že by ho točil TEN Shane Black, nýbrž banda ziskuchtivých producentů v oblecích. Tuto zoufalou situaci nezachrání ani zajímavé nápady na využití technologie Predátorů či smíchání jejích DNA k vytvoření zabijáckého hybrida. Zdá se, že postava Predátora je zkrátka prokletá a že jeho dny na velkém plátně už nikdy nepřijdou. Je to prostě škoda. PS: Závěrečná scéna je oslavou slova "WTF" a způsobila nejeden záchvat smíchu. Jako vážně Shane?! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „It's a nickname, the data suggests that it tracks its prey, exploits weakness. Seems to enjoy it, like a game.“

Syrově chlapská delikátní žánrová záležitost, která Vás v první minutě stopáže chytne a už nepustí. Hold the Dark Vás zaujme již v samotném začátku, ve kterém režisér Jeremy Saulnier zvolil pomalejší, chce se říci, že až rozvláčné tempo. To snímku překvapivě neškodí, nýbrž přidává na celkové atraktivitě. Hold the Dark se rovněž může pochlubit působivými reáliemi Aljašky a soundtrackem, což dokonale lícuje s mrazivými hereckými výkony a nosnou myšlenkou snímku. Samostatnou kapitolou je naprosto SKVĚLÁ desetiminutová přestřelka, která se svým drtivým nástupem patří k největším "higlihtům" tohoto díla. Jen škoda té přepálené stopáže, která bohužel nabídne několik hluchých míst. Myslím však, že výše zmíněná pozitiva tento neduh vykompenzují tím nejlepším možným způsobem. Skvělá práce! „I'll always be with you.“