Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný
  • Komedie

Recenze (121)

plakát

Halloween (2018) 

Film dokáže napnout a fičí celkem svižně. Sice to opět jede na poměrně už ohrané lince ala padesátý útěk z léčebny, nicméně zakomponování náhledu do rodiny bývalé (skoro) oběti včetně dcery a vnučky a dopadů na jejich psychiku je konečně něco svěžího. Finále také zajímavé, byť občasně už mi to přišlo lehce překombinované. Jediné co mne však celou dobu iritovalo, byla ta spousta nelogičností a situací, kdy Michael bez toho, aniž by někdy udělal rychlejší krok než 2 kilometry za hodinu se přímo teleportuje do jemu výhodných lokací, se svými dvěma metry se schovává ve skříňce či za soškou v poloprázdném pokoji a vždycky ví, kam se přesně vydat, aby huntil někoho z hlavních postav atd. Dementně fascinovaný psycholog byl tentokrát pro mě naprosto neuvěřitelný (jakože herecky) a úvodní duo novinářů bylo skoro na odpad. Tak či tak, jinak se na to kouká hezky, hudba parádní, akce dosti, nostalgii to vzbuzuje. Trojka mi přijde málo, čtyřka moc, půlky zde v hodnocení nejsou, takže co naplat, za mě 3,5.

plakát

Skvělé dobrodružství Billa a Teda (1989) 

Po celou dobu sledování téhle ptákoviny se ve mě mísily dva protichůdné pocity. Jeden tomu chtěl dát za pět, a druhý rovnou odpad. Ani po shlédnutí žádná z těchto dvou variací u mne nezvítězila jednoznačně, tudíž na to půjdu čistě aritmeticky, plus zaokrouhlím směrem nahoru za luxusní možnost vidět hřibovitej účes mladýho Keanu Reevese a za to, že ač je ten snímek jedna z nejpitomějších věcí co jsem kdy viděl (několik mých mozkových buněk během něho určitě dobrovolně spáchalo sebevraždu), tak vysílá do světa celkem hezké poslání ala "be excellent to each other".

plakát

Venom (2018) 

Bez obalu, celé to stojí na Hardym, a na jeho chemii s Venomem, jinak sou vlastně úplně všechny další postavy jen takové otravné indiferentní figurky, které vás naprosto nezajímají a zajímat nebudou. Hardyho mám rád a princip příběhu Venoma je tak chytlavě napsán, že by na něm teoreticky nemělo být co zkazit (ale ejhle, jde to), takže v kině jsem se bavil víc než dobře. Každopádně, než jsem z kina odešel domů, rozležel se mi v hlavě takový rozmrzelý pocit, jak moc supr kurevskej film by to mohl být, kdyby se využil jeho plný potenciál. Ale takhle....borka od Hardyho mne neoslovila, žádná jiskra, žádné sympatie, prázdné dialogy. O záporákovi ani mluvit nebudu, takhle kýčovitě udělanou postavu sem snad ještě nezažil. Co se týče Riota, měl málo, strašně málo prostoru, stejně jako zkámošení Hardyho a Venoma taky proběhlo zbytečně během finálních pěti minut moc na sílu. Akční scény decentní, vyjma finální bitky, která byla jeden velkej rozplizlej shit. Navíc ano, z filmu je vskutku iritujícím způsobem cítit, že se na poslední chvíli zatáhla brzda, a kvůli prašulím od pubošů se stáhl Rkový rating, pokud by tedy někdy zázrakem vyšla ta mysteriozní delší stopáž s krví a nezrychleným kousáním hlav, rozhodně bych si film užil víc. No ale i přesto všechno moje skuhrání tu, jsem se dua Hardy - Venom nemoh nabažit, a přál bych si toho víc.

plakát

Sicario 2: Soldado (2018) 

Opětovná chladnokrevná nářez servírovaná naprosto bez obalu. Chybí zde znatelně někdo jako Emily Blunt, její ženská role se v tomto případě transformovala do mladičké Isabely Moner, kde ale nicméně po úvodní části filmu figuruje pouze už jen jako trofej, jež si všichni předávají tam zpět. Její zvyšující se apatie vzhledem k prožitému byla však dle mého zachycena skvěle. Dvojka je akčnější a napínavější než jednička, oproti tomu je zde postrádána silnější narativní linka a ze samotného konce jsem měl mírně rozporuplné pocity. I tak mi přijdou oba snímky srovnatelné, byť první díl vnímám o chlup pozitivněji. Krapet mne mrzí i nevyužitý potenciál např. teroristické linky, nebo odvetných opatření kartelů v rozpoutané válce apod. Každopádně právě ztráta děje ve zhruba dvou třetinách filmu bravurně kopíruje možný realismus toho, jak by se to doopravdy mohlo celé utnout kvůli jednomu politickému rozhodnutí. Výsledná frustrace všech postav nám dává i jiný než tradiční kinematografický happyendový náhled, což sice může v divákovi vzbuzovat určité ambivalentní pocity, ale zároveň si divák více okusí tu hořkou pachuť, kterou by prožíval v roli našich hrdinů. A takto mne do jejich zoufalství dokázal dostat jen málokterý snímek.

plakát

Ghost Stories (2017) 

Nemůžu říct, že bych se v kině vyloženě nudil, nicméně ještě před samotným koncem filmu jsem již hloubal nad tím, že ze snímku mám především pocit neuvěřitelně nevyužitého potenciálu jednotlivých příběhů, a že bych snad byl radši, kdyby byly pouze dva a zato obohacené větším prostorem a příběhem.Například druhá storka nevyužitým potenciálem přímo prýštila, v tom psycho baráku se mohlo zůstat o chvíli déle, a co teprv v tom lese, tam bych si hrál s divákem a natahoval to o dost více, ne šup a šmitec, žádná gradace, rychle další příběh, nemáme čas to tam vmáčknout do 90 minut řádně. Příběhy navíc měly sestupnou tendenci co se kvality jich týče, což je škoda, neboť v posledním z nich byl vidět obrovský rozdíl mezi herectvím Martina Freemana a (ne)herectvím ostatních postav. Konečné vyústění zajímavé, ale vlastně pak ve mne vyústilo určitý pocit zbytečnosti celého filmu. Celkový dojem dost rozporuplný, spíš jsem cítil určité zklamání. Možná taky prostě nejsem na ty vícepříběhové filmy.

plakát

La casa de papel (Antena 3 version) - Season 1 (2017) (série) 

Rozjezd celkem v rámci normy podobných námětů, nicméně druhá půlka série začne plynule a s pomalou gradací velice solidně nakládat co se napětí a celkového zájmu o to, jak to dopadne, týče. Také jsem se ve druhé půlce lépe sžil s hlavními postavami (na začátku mě moc nezajímaly). Byť je téma bankovních loupeží v kinematografii poměrně časté (i když poslední dobou ani ne, asi to jde v ruku v ruce s faktem, že doba podobných heistů je asi ta tam) je pravdou, že scénář zde mi přijde celkem svěží, příběh je brán poměrně z lehce jiného úhlu pohledu, než jsem zvyklý a to je ohromné plus. Další klady za vskutku decentní promyšlenost, a výkony herců, všichni na své role perfektně sedí.

plakát

Deadpool 2 (2018) 

Skoro totožné s jedničkou, evidentní větší rozpočet na efekty byl znevážen za mě absencí jakékoliv řádné příběhové linie, byť snaha o smysluplnost a možná i něaké poselství zde byla, to by se mělo v tomto žánru ocenit. Některé vtipné scény výborné, jiné opět zase příliš na sílu a snažící se být nonstop chrlícím automatem na super hlášky prostě nemůže neustále vycházet, tudíž některé gagy mi přišly zbytečné či trapné, tak či tak to je samozřejmě subjektivní náhled humoru. Hrdinka oplývající štěstím výborná, stejně tak přijmutí smrtelníka Petera mezi tým mutantů rozhodně luxusní počin. Na druhou stranu děj s tlusťounkým pubošem šel celou dobu naprosto mimo mě. Suma sumárum opět velice odřená čtyřka.

plakát

Tiché místo (2018) 

Po dlouhé době trochu čerstvého závanu neotřelosti v rámci hororové kinematografie. Výborný a napínavý (tichý) snímek, herecké výkony víc jak solidní (Emily Blunt je skvělá, scéna ve vaně se my určitě z paměti jen tak nevymaže), decentní gradace s koncem, který se mi upřímně jako bývalému hráči pc her dost líbil (MÍRNÝ SPOILER princip lurování dementní AI na jeden spot do pasti)

plakát

Půjčovna masa (2018) (seriál) 

Zpočátku to na mě až tak silně nezapůsobilo, především pilot byl slabší a jediné co mě první tři díly udrželo pozornost byla poměrná svěžest nápadu s tzv. "sleevy" a solidně dobrá kombinace hlavních protagonistů (Joel Kinaman a Martha Higareda se skvěle doplňují, stejně tak nápad s AI v rámci hotelu mi přišel neotřelý), nicméně postupně musím uznat, že každý další díl byl lepší než ten předcházející, se skvělou gradací, zápletkou, akcí, parádně sem si to užil. Ke konci se scénář nemaže nejen s hrubostí a odhalováním všech aktérů, ale především ani s jejich odepisováním a přesně nějaké takovéhle dospělejší sci-fi (byť stále s notnou dávkou nadsázky) jsem už dlouhodobě ba až potřeboval. Za mě rozhodně doporučuju dát tomu šanci alespoň do půlky, pak už to musí přikovat snad každého.

plakát

Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta (2017) 

Čekám kdy Disney koupí i vetřelce fakt. Ne, byť to bylo lepší než poslední dva díly, shitskej přeslazenej klišé konec a zdětinštění postav + celkového příběhu na mě celou dobu i přes celkem solidní výpravu a decentní dobrodružství (skrz i celkem dobrýho záporáka) stejně nezapůsobilo, a celý výsledný dojem ze snímku působí spíš nakonec nemastně a neslaně. Neubránil jsem se při každé šaškoidní scéně s Jackem (no on už tam ani jiné nemá, jako fakt ani jednu jedinou) srovnávání s jedničkou, kdy jeho postava ještě platila ze geniálního a nevyzpytatelného pirátského korzára, který se i šikovně uměl ohánět zbraní a sem tam udělal nějaký ten vtipný gag. Celkové rozložení jedničky ala pochmurnější dobrodružný film s 30% vtipu Disney prostě otočil naprosto opačně, kdy momentálně je film plný 70% přehrávání snahy o humor, z Jacka a Barbossy sou cvičené opice v cirkuse a zbylých 29% je nějaké to dobrodružství, poslední 1% reprezentuje nějakou tu potemnělou přítomnost neznámého zla a nástrah tehdejší doby. Závěr, asi už sem na to moc starej a Disney se z toho prostě klasicky snaží vytáhnout co nejvíc peněz a předělává to pomalu na stmívání.