Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Pohádka
  • Dokumentární

Recenze (1 101)

plakát

Zoo - Cesta do L.A. (2022) (epizoda) 

Už první díl tohoto seriálu prozradil, kudy se bude děj ubírat. Je velmi průhledné kdo s kým si něco začne a s kým skončí, kdo bude ten dobrý a kdo ten zlý, takže i průměrně inteligentní divák ví, co může čekat. Ve Slunečné se u diváků osvědčila tajemná záměna milionáře a šoféra, tak tady je tento motiv použit hned dvakrát a to u Sid záměna bohaté studentky s dělnicí v ZOO a u Viky,  dětské chůvy ve dne s barovou zpěvačkou v noci. Také mezi bylinkářkou Huttnerovou ze Slunečné a chovatelkou Tomicovou komunikující se zvířaty v ZOO je, co se nadpřirozených schopností týče, podobnost. Největší problém mám se scénářem, herci na tom nemohou moc změnit, i kdyby chtěli. Vypadá to na jakýsi seriálový manuál osvědčených zápletek. Pokud jeho jednoduchost a naivitu přehlédneme, můžeme se i bavit, zvláště je-li nám méně než 12 let.

plakát

Byl jednou jeden (1967) 

Skvělé herecké obsazení slavnou dvojicí Lorenová a Nero je kladem tohoto snímku. Nevím, jestli ho zařadit mezi romance nebo pohádky. Dalším kladem je bohatá výprava a kostýmy, na kterých se nešetřilo, stejně jako na početném komparzu. To je ale tak všechno. Příběh je celkem nezajímavý vinou slabého scénáře, bez zápletky. Pokud bych měla někomu odvyprávět o čem to celé bylo, měla bych problém.

plakát

Duch (2022) (seriál) 

Přistupovala jsem k tomuto seriálu s nedůvěrou a obavou, že se bude jednat o další trapnou telenovelu s humornou krimizápletkou. Téma bylo lákavé, tak jsem neodolala a nelitovala jsem. Díky Predragovi a Benonimu, kteří své role pojali velmi přirozeně, jsem se dobře bavila. Benoni představoval přesně takového nezkušeného policejního ňoumu jakého měl, a i když to hrál dobře, tak jako téměř čtyřicátník, byl věkově mimo. Možná by se pro tu roli nezkušeného zmatkaře hodil někdo mladší, ale spíše ne. Predrag vzal roli ducha uměřeně, nevstupoval do děje příliš často. Zachraňoval příběh a pokud byl na obrazovce, tak jako by tam byl jen on sám, ukradl si celý prostor pro sebe a nikdo jiný neměl šanci. Bylo to vtipné.

plakát

Zoo - Náprava mužů (2022) (epizoda) 

Mám ráda zvířata, dlouhé roky jsem se o ně starala, proto jsem se na tento seriál docela těšila. Většina herců plynule přešla ze Slunečné do ZOO. Změnou a to nikoliv k lepšímu je představitelka Sid Michaela Pecháčková. Vadí mi, že v žádném případě na mě nepůsobí jako milovnice zvířat, která by se z lásky k nim vzdala lukrativního studijního pobytu v USA. Není nutné, aby zvířata milovala, dokonce se jich někdo i bojí, ale jako herečka by tu lásku měla umět zahrát. Dát si třeba do kapsy nějaké pamlsky, kousky mrkve či ovoce a najít si mezi zvířaty nějakého mazlíčka, ke kterému by mohla projevovat lásku a přízeň, aby viděl divák alespoň náznak nějakého citu. Třeba to ještě příjde.

plakát

Jake a Tlusťoch - Série 2 (1989) (série) 

Každý krimiseriál má svou partu vyšetřovatelů a oblasti kriminality, kterým se věnuje. Tento seriál řeší většinou tak zvané domácí zabíjačky a dobře si s tím umí poradit.  K tomu elegán Jake se svými milostnými avantýrami a milovník rozmazleného psa Tlusťoch. Oba mě i po letech dobře baví.

plakát

Máme rádi Jardu (2022) (pořad) 

Zábavný pořad by to nebyl špatný, jen kdyby chování Kotka, Prachaře a moderátora nebylo tak podbízivé. Obzvláště Libor Bouček příliš tlačil na pilu. Nebylo to potřeba, protože jsem měla pocit, že se Jaromír Jágr v tom tlaku necítil moc dobře. Já nejsem přítel tohoto sportu, kde tým už nehraje za svoji zem, ale jednotliví hráči jsou jako najatí žoldáci a prodávají se po světě jako housky na krámě. Jardovi je nutno přiznat, že i když byl na vrcholu, nevzdal se českého občanství a vždy přijel svou vlast reprezentovat, když ho bylo potřeba a po ukončení sportovní kariéry se domů vrátil. Pokud měl být tento pořad jakýmsi poděkováním, tak to moc nevyšlo i když se diváci dověděli řadu statistických údajů souvisejících s životem a kariérou tohoto sportovce. Zasloužil by si důstojnější oslavu, ale ta snad ještě příjde.

plakát

Spojené arabské emiráty z výšky (2020) (TV film) 

Excelentní dokument dokazující nezasvěcenému divákovi, že když jsou peníze, jde všechno. Padesátiletá historie spojující sedm emirátů byla předvedena ukázkově. Tam, kde za pět let vyroste v moři na umělých ostrovech město ve tvaru palmy s luxusním hotelem, či pět obrovských mrakodrapů a nejvyšší Burdž Chalífa v Dubaji, možno jen závidět, protože u nás byste za ten čas nezískali ani stavební povolení na rodinný domek. Neskutečné, krásné, okouzlující, dechberoucí stavby, zábavné parky, pláže i krajina. Jenom mě mrzí, že pohledy z výšky nebyly doplněny záběry z vnitřku historických mešit i současných moderních staveb.

plakát

XXIV. zimní olympijské hry Peking 2022: Slavnostní zahájení (2022) (pořad) 

S potěšením jsem se podívala na zahajovací ceremoniál. Čekala jsem, jak se Čína vypořádá s mimořádnou přetrvávající epidemiologickou situací, kdy počty diváků i účinkujících jsou na stadionech v zájmu bezpečnosti regulované zdravotními omezeními. Nutné bylo obejít se bez publika, ale s využitím virtuálních technických možností, které současná doba přináší, jsme o zážitek nepřišli. Zahájení bylo pěkné, jen ten oheň mohl být méně ekologický. K diskuzi, že nebylo správné, aby se země porušující lidská práva takovou akcí mohla prezentovat bylo v úvodu přenosu řečeno, že některá města ucházející se o možnost uspořádat tento sportovní svátek to odřekla a zůstala jen Čína a Alma Ata v Kazachstánu. Olympijský výbor čtyřmi hlasy pro Čínu navíc nakonec rozhodl, jak rozhodl. Víte, kolik je zemí, kde se porušují lidská práva a nikoho to nezajímá, protože jsou chudé?  Pokud bude oteplování pokračovat, bude se stále míň zemí ucházet o ZOH, protože si netroufnou zaručit potřebné sněhové podmínky a umělé zasněžování je náročné na vodu a na finance. Buďme rádi, že se soutěží. Nebylo by fér, kdyby sportovci, pro které je to vrchol kariéry, na který se čtyři roky připravují, o tuto soutěž přišli.

plakát

Svět Pygmejů (2011) (TV film) 

Ve světě těchto malých lidiček jsem přemýšlela nad tím, jak je možné, že tato, dle informací z dokumentu jedna z nejstarších kmenových komunit , ustrnula někde v pravěku na úrovni lovců a sběračů. Nic nepěstují, ani nechovají, jen si tak v africké džungli žijí. Nestavějí si domy z betonu, nejezdí auty, nemají pračku ani ledničku, nemají písmo ani kulturu kromě tance a zpěvu. Jak je možné, že se za dobu své existence vývojově neposunuli někam dál, že se nezcivilizovali? Jsou toho vůbec schopni? Pokud by tyto bytosti přijely na člunech, které taky nemají, do Evropy, byly by schopny se přizpůsobit, žít zde a pracovat? Pokud je  nenasytní zbohatlíci kácením jejich pralesů vyženou, co s nimi bude? Jsou mi blízcí, protože když se mi podaří při praní srazit ponožky, říkáme jim v rodině pigmejky.

plakát

Největší flám s Jiřinou Bohdalovou (2021) (pořad) 

Velké očekávání a velké zklamání. Tohle si Jiřina nezasloužila, vždyť ona by sama o 100% líp uměla pobavit na Silvestra své diváky v celé republice, jak to dokazovala po mnoho let. Žádné berličky by k tomu nepotřebovala.  Myslela jsem, že když už televize nenatočí nic nového, tak že sáhne do svého archivu, zavzpomíná a předvede scénky s Jiřinou  a Vladimírem Dvořákem, Vladimírem Menšíkem,  Karlem Šípem, Karlem Gottem a Petrem Novotným. K tomu přidat nějakou písničku a bylo by vymalováno! Česká televize nevyužila velký potenciál naší největší komičky, což je neodpustitelné.