Markussis

Je to příjemný film, v rámci svého žánru velmi vkusně natočený. Na nic si to nehraje a přesto, světe div se, to díky sympatickým hercům vytváří během necelých dvou hodin velice uvolněnou atmosféru. Takhle se točí moderní film s nadhledem a na úrovni.

Jako o čem že to bylo? Pochopím, že film se snaží typologicky znázornit poměry v naší milované republice. Zvládnul jsem to s podivem až do konce. Bohužel je to stejně blbé jak na konci tak na začátku. Ten film se zabývá jistou problematikou, ovšem nečekejte, že je to nějaká hlubší sonda nebo analýza problému. Co se týká mistra Donutila mám pocit, že se z něho stal už skutečný herecký dinosaurus. Současné české scénáristické, režijní a herecké hulvátství v plném rozletu. Je to asi jako když stará Weitingerová na rohu pomlouvá sousedy. Film to není ani vtipný ani vážný, jen zkrátka trapný. Nejsem starý člověk, ale rozhodl jsem se, že nebudu v budoucnu trávit čas u filmů, ze kterých je mi díky jejich pitomosti na blití. A jestli má někdo pocit, že je to film o chlapáctví a vše se točí okolo tradičních heterosexuálních samčích hodnot, tak ať si raději opravdu pustí ten živý erotický videochat. Požitek bude mít nesrovnatelně větší než u této prachsprosté proklamace českého buranství.

Nádherné poetické zpracování podtrhuje celkovou upřímnost tohoto silného naturalistického snímku Karla Kachyni. Inspirace tvorbou Oty Pavla je sice cítit, ale pro mne je to málo. Námět je velice silný, ovšem né již tak originální, je bohužel celkem otřelý a to je škoda. Právě díky tomu je na mne snímek natur až moc a chybí postupná gradace. Přes všechny kvality tohoto díla jsem cítil až moc velkou celkovou rozplyzlost.To ovšem asi patří ke Kachyňovi. Můj vkus to úplně přesně však není.

To že seriál nemá scénář, nemá žádný námět, nemá herecké výkony, není z něho cítit nadšení a nemá ani konec, to je bezesporu nudné a tragické ve všech ohledech. Vlastně to ani žádný seriál není. Ovšem dívat se každý večer na společnost těchto vyčuraných neumětelů, kteří mají svůj jediný cíl, a to co možná nejvíce si nahrabat, dokud to jen jde, to sebou přináší až pocit hnusu. Facelift seriálu je opravdu kouzelný - nechutný primitiv Etzler v hlavní roli jako ten nejvetší drsňák. Sám si asi připadá hodně cool. Jsem asi hodně out, ale při pohledu na tohoto pána se mi dělá opravdu nevolno. Viděl jsem s ním rozhovor na čt 24 a byl to velký zážitek. Někde jsem se dočetl, že tato kreatura dokonce hrála v Národním divadle. Asi je možné opravdu všechno. Inu opravdu doba temna.

Hrůza a děs. Jako milovník krásného a ušlechtilého lišáka Zorra mstitele je pro mne Antonio Banderas jako jeho alternativní představitel pouhým pokleslým umazancem. Antonio Banderas je zde snad všechno, jen né vznešený. Zorro má být bezchybný, je naprosto nepřijatelné, aby spadl z koně. Jestli toto má být vtipné a cool, tak možná pro někoho ano, pro mne tedy ne. Zorro nepotřebuje učitele, je jakýmsi démonem a svým vlastním učitelem. Film sám o sobě je čistý průměr, ale to co předvedl Banderas, je přímo pošpinění této legendy. Jedna hvězda za solidního Hopkinse.

Špatné provedení a zajímavý námět dělají celkově z tohoto filmu velmi nepovedený kus. Film se snaží působit jaksi vážně a temně, bohužel výsledkem je pouhá povrchnost a trapnost. Takže celkově se dá hovořit i o jisté nechutnosti a nevkusu. Omlouvám se, ale tohle mne opravdu nevzalo. Art potřebný pro takovéto těžké snímky odchodem šedesátých let vyprchal a zde ho nahradily drsné výrazové prostředky a bohužel i herecké pozérství Delona a Girardotové.

Myslím, že není co dodat. Poctivě natočený film. Scénář šitý na míru hereckým legendám přesně tak, jak se sluší a patří. Kontrast mezi postavou Jiřiny Jiráskové a postavou Jiřiny Bohdalové je velmi výrazný, avšak v žádném ohledu přehnaný. Je uvěřitelný. Film je natočen podle skutečné události z období povodní. Je zřejmé, že pro typologické ztvárnění svých postav se dvě hlavní herečky skvěle hodily. Toto je možná vůbec nejlepší film pana režiséra Stracha, který alespoň z mého pohledu umí daleko více spíše v okamžiku, kdy při samotném výběru látky volí jistotu a komornost než-li jakýsi experimentální balast.

Druh látky již dnes znásilňovaný prostřednictvím nekonečných telenovel anebo ještě horších, trapných seriálů. Zde tato látka na začátku devadesátých let ještě v přijatelném balení celovečerního filmu. Forma není vůbec nepříjemná, naopak snesitelná. I na tomto příkladu lze sledovat, že se doba změnila a posunula daleko více do konzumu. Nic více než- li prostost i jistou upřímnost za díly Daniel Steelové nehledejme.

Tak tohle mne opravdu zabilo. Bébel je prostě bůh komiků. Místy jsem se smíchy nemohl nadechnout, to si myslím, že již o nečem svědčí. Přitom humor je zde nenásilný až jemný, pouze dovedený do absolutního bláznosvství. Postava smyšlené matky Lisien na rodiné oslavě je také velmi dobrá. Krom toho jedna hláška střídá druhou, jedna vtipnější výmluva za druhou. Je to zktrátka báječný úlet. Myslím, že dobrá zábava obecně, je vždy tak trochu úlet. Co víc si přát? Já nevím. Po této divočině snad už jen klid.

Záležitost, která je jednoduchá, ale také potemnělá a dějově pomalu přirozeně plynoucí. Jean Gabin možná na jednom ze svých dalších vrcholů. Nevím zda je film gangsterka, ale já zde cítil velmi silné prvky noir. Kdo má rád tento druh filmů, tak tento pro něho musí být lahůdkou.