dO_od

// Když člověk jako malý spadne do kotle s kouzelným elixírem zvaným Friends, má tak trochu doživotní problém. V budoucnu pak totiž stačí jen kapka a krom římských legií se okamžitě válí smíchy i on sám a co hůř, válí se smíchy zhruba měsíc, protože samozřejmě KAPKA nikdy nestačí! Je to dar a zároveň i prokletí. Anyway, dabing nebo originál, takový člověk už nepozná rozdíl mezi "Oh.. my.. God.." a "Ach.. můj.. Bože." Obojí je dokonalé. Stejně jako ta sedačka v Central Perk, Joeyho křeslo, nebo Rossův gauč, který říká "vítejte, děti" ale taky "pojď blíž." Vlastně si teď tak uvědomuji, že mám podivnou úchylku na většinu nábytku z toho seriálu. Takže radši změníme téma, "Hm, co říkáte na virus Ebola? To je ale prevít, co?"

// Seriál, který ani po letech neztrácí nic na svém kouzlu. Abrams byl jistě už v té době neskutečný workoholik, o to víc se ale uměl soustředit na jeden projekt a je to znát, obzvláště pak na Ztracených, kde si společně s Lindelofem přecevzali, že každá epizoda, každý flashback bude mít svůj smysl. S odstupem teď jednotlivé řady hodnotím zvlášť poté, co jsem je znova nakoukal. Jako celek si ale budu stát za tím, že Lost je jedinečným projektem, s jedinečným obsazením a jedinečným příběhem, který už nejspíš jen tak někdo nezopakuje. Jo, ve finále pořád stále platí: "And they still haven't told us shi* about what happened on that island.", ale ztratit se s Jackem, Kate, Sawyerem nebo Charliem za to stejně stojí i podruhé. I potřetí. A vsadím se, že i v budoucnu ještě naponěkolikáté.

// Jediný seriál, který existuje pouze proto, aby vás naučil ptát se "proč" namísto "kam" - Přijde vám to nefér? Uvažte si cihlu k noze a vydejte se do pekla.

// "Worse? Double death? Příklad hlášky, která mluví za vše. David Shore ale především Hugh Laurie dali za vznik tomu nejsarkastičtějšímu charakteru, jaký se kdy v televizi objevil (Chandler close second) a díky nim to mají lidé jako já pak v reálném životě skutečně těžké. Člověk jen upřímně komentuje každodenní situace, tak jak to odkoukal od pana doktora a ostatní buď nechápou a nebo se smějou. But I ain't joking damn it. Anyway, epizodní seriál, který občas pěkně do široka natáhne některou z linek a najednou se všichni kolegové doktůrci diví, že se na Grega absolutně nechytají. Smůla, v téhle branži je zkrátka favorit jasný.

// One batch, two batch, penny and dime. Daredevil je mezi seriály něco jako Temný rytíř mezi filmy a víc k tomu snad ani netřeba dodávat.

// "So you know what? Keep on growing up, kid. Don't let me stop you. Make mistakes, learn from them, and when life hurts you — because it will — remember the hurt. The hurt is good. It means you're out of that cave. But please, if you don't mind, for the sake of your poor old dad, keep the door open three inches." 1. řada - 100 % / 2. řada - 70% / 3. řada - 100 % / 4. řada - 100 %

// "...and a man, a man provides. And he does it even when he's not appreciated, or respected, or even loved. He simply bears up and he does it. Because he's a man." Kam až jde zajít v zájmu ochrany lidí, které milujem? Jak moc se lidi mohou přizpůsobit tomu, co jim život přináší? Co všechno je člověk schopný udělat, když nemá na vybranou? Zpracování všech těchto námětů a mnoho dalších v krystalicky čisté seriálové podobě, která nemá obdoby - to je pro mně Breaking Bad a proto se od toho nemůžu odtrhnout. "How can something this bad be this good?"

// Co si budeme povídat. Nic většího, brutálnějšího a diskutovanějšího, než Game of Thrones momentálně ve světě televize není. A právem. HBO si dala od začátku záležet, Martinovo dílo dostalo neskutečnou péči a díky tomu vznikl bohatý svět plný intrik, válek, draků a poprsí. A i když už tvůrci nejspíš ty nejšílenější překvápka asi vyčerpali, žádný fanoušek si po páté řadě prostě neřekne "dost, končím." Tohle dojedeme všichni. Já si jenom přeji, aby to byla i nadále stejná řežba, jako doteď. A taky aby Tyrion nezařval... notak, Tyrion nesmí zařvat. Slyšíš, Georgi? Nesmí! "If you think this has a happy ending, you haven't been paying attention."

// Jeden z nejoriginálnějších, nejpříjemnějších a nejzábavnějších sitcomů, jaký jsem kdy viděl. Nebylo jediné vyloženě špatné epizody, seznámilo mě to s tolika skvělými herci a díky konstantně pozitivním koncům to fungovalo jako zaručený lék na každou mojí depresi. A že jich v roce 2020 nebylo málo. Výborný, nápaditý, některý epizody dokonce bravurně zrežírovaný. Pecka a silně doporučuju, pakliže hledáte něco, co vám zaručeně kdykoliv zvedne náladu.

// Příběh The Last of Us si nezasloužil nic menšího než nejlepší herní adaptaci všech dob a přesně to jsme i dostali. Otázka je, jestli to nemohlo být ještě o pár fousů lepší. První polovina seriálu k tomu totiž měla nakročeno s tím, že v některých aspektech šel seriál dokonce nad kvality originálu (vztah Joela s Tommym, Joela a Tess, fungování nakažených atp.), jenže v druhé polovině tvůrci začali pro mě maličko nepochopitelně spěchat, a místo hodinových epizod dorazily čtyřicetiminutovky, kde jedna byla navíc kompletní flashback do za mě nejnudnější pasáže. Nicméně vnímám to jako lehké promarnění příležitosti, reálně si totiž nemám na co stěžovat. Pedro byl famózní, Bella stejně tak, soundtrack Gustava Santaolally je něco zcela výjimečného a kamera v šesté epizodě režírované Jasmilou Žbanić byla jak z jiného světa. Poslední dva díly pak pro změnu nabídly vynikající akční momenty, zejména pasáž v nemocnici byla jedna z nejtemnějších pětiminutovek, co kdy byly natočeny. De facto jsem tedy dostal přesně to, co jsem chtěl, a jestli se druhá a třetí série uchopí herního pokračování, které je JEŠTĚ LEPŠÍ, podobně věrným způsobem, budu maximálně spokojený. "We finish what we started."