ArsenalEagle

Překvapivě hravé a milé rodinné fantasy s přehrávajícím Momou, né zrovna sympatickou hlavní protagonistkou a s přemrštěnou minutáží. Film by si zasloužil další kolo ve střižně, protože místy se opravdu vleče a nebaví. Dovolím si zkopírovat část od monologa, protože přesně vystihuje mé pocity z vlastní myšlenky filmu: "Mělo to úžasnou poetiku, obzvlášť Chrisova postava. Smutný strýček, jehož největší přátelé jsou kliky od dveří... Když se nad tím člověk zamyslí, tak vlastně by to mohlo vysvětlit spoustu věcí. Třeba proč se tolik lidí chová, jak se chová. Zapomněli se vzbudit a jejich lepší já zůstalo ve snu. Na světě potom žije jen stín jejich dávného ducha, šedivý, nudný a bez jiskry."

Klasická emočně nastavená ždímačka se sympatickou ústřední dvojicí a feels good atmosférou, která neurazí, ale ani ničím nepřekvapí. Příjemná jednohubka z Netflix produkce.

Hudební stránka filmu je skvělá a moje slabost pro cello a celkově klasické nástroje v rockové muzice si tuhle část opravdu užívala. Až teď se dívám, že za hudbou stojí Ramin Djawadi, to mnohé vysvětluje. A i když jsem viděl potenciál přiblížit se k legendárním Superbad, nemůžu říct, že se tak stalo. Bez muziky jde o klasickou teen komedii ze střední s pár výbornýma scénama, ale spoustou kliše a stokrát opakovaného schématu. Nakonec film pobavil a vážně dobře se poslouchal.

Líbí se mi myšlenka a Arnett je fajn, jenže pro mě to prostě nějak nefunguje a vtipného tu zas tolik není, spíš vyhrává trapnost. Improv show Batemana a Mayi není zas taková hitparáda a to se snažím odprostit od faktu, že Máju vážně nemusím. Bonusovou hvězdičku přidávám za Peta Davidsona, který svou prezencí zlepšil, co mohl.

Psal se konec roku 2009, kdy mé tehdy 11 leté já propadlo filmu. Stačilo pár minut a Avatar se stal jedním z mých nejoblíbenějším filmů a tuto pozici drží do dnešních dnů. Po 13 letech přišlo pokračování, konečně! Mělo ale přijít přeci jen dřív, přeci jen na Sigourney i Langovi je ta sedmdesátka vidět. Dvojka je opět audiovizuální zážitek roku, který si doslova vytírá prdel s jakoukoliv konkurencí a opět posouvá kino zážitek na další level. V kontrastu je ovšem nečekaně slabší scénář a až šablonovitá rekapitulace z jedničky. Moc tomu nepomáhá ani fakt, že oba rodiče klanu Sullyových, tj. Jake a Neytiri poztráceli 90 % sympatičnosti a způsob Jakovy militární výchovy s naprosto rušivým Denethorským komplexem mi dokonce byly bytostně nestravitelné a vůbec mi neseděly k charakterům těchto postav. Recyklace záporáků mi přijde malinko pod úrovní Camerona, celkově mi příběh připadá spíše jako výplňová část mezi 1. a následujícími díly (doufám!), ale uvidíme, co je v plánu v dalších souběžně vzniklých filmech. Pandora je naprosto úchvatná a 3 hodiny zírání na tu nádheru mi vůbec tak dlouhé nepřišly. Film je jednoduše WAU, je boží a je radost na něj koukat, ale hlavně kvůli scénáři není lepší, než jednička.

První díl mě před  2 lety vážně mile překvapil a byl jednou z nejzábavnějších a nejkoukatelnějších pohádek / fantasy počinů, co u nás za posledních x let vznikly. Od dvojky tedy už přirozeně byla nějaká očekávání, která byla splněna tak napůl. Vizuálně a zvukově není na naše malé poměry co vytknout. Příběhově je to horší, plagiátorsky jde o neštěstí a na logiku scén a postav se místy né zapomnělo, ale vědomě se ignorovala. Nemá smysl se tu vypisovat, stačí se koukat, kdy hlavně závěrečná bitka v šenku a nádvoří zaslouží umístění na letošních Oscarech iracionality. Vážně jsem se snažil dívat se na film jako na pohádku pro děti, ale u nejedné situace jsem si trhal vlasy, jak špatně na tom byly se základními logickými principy a uvažováním. To už vážně přehlížet nešlo. A je to děsná škoda. Krom toho máte většinu času pocit, jako byste koukali na Infinity War. Ať už jde o Doktora Strange, Thanose nebo Kameny nekonečna. Do toho vám tam běhají červenovlasí skuruti z Wishe a Gandalf se láduje elixíry ve stylu Geralta. "To tu budeme jen takhle stát?" Evidentně asi budete no. Odpustit se dá leccos, leccos je ale bohužel za hranou snesitelnosti. Nechápu, že má tento díl (zatím) vyšší hodnocení, než jednička, lepší rozhodně není.

Jó, já tyhle komediální parodie hororů rád a Alana Tudyka mám dokonce ještě radši. Tahle sebevyvražďovačka svižně odsejpá a většina situací je perfektně bizarních a nápaditých. U hlavní dvojky nevíte, kde končí dobrosrdečnost a kde začíná blbost. Bowdenka je řádná kost a příjemně zjemňuje vidláckou společnost.

Středa má téměř vše pro to být naprosto fantastickou záležitostí, protože co se hlášek týká, tak Wedneday má naprosto nevyčerpatelný potenciál. Jenže to by chtělo trochu přitlačit, přidat na nekorektnosti, sarkasmu a morbiditě. Jenna Ortega je ve své roli naprosto skvělá a přestože Christina Ricci je pravděpodobně nepřekonatelná, tak Jenna doslova válí, usurpuje si pro sebe každou jednu sekundu na obrazovce a je suverénně tím nejlepším, co seriál nabízí. U ostatních Addamsových ale postrádám jejich specifické kouzlo, Zeta-Jones jako Morticia sice vypadá, ale z jejího charakteru necítím to, co jsem vždy cítil. Jestliže byla Ortega naprostý castingový masterpiece, tak Luis Guzmán je přesný opak - do role Gomese se prostě absolutně nehodí a asi není náhodou, že nejslabší díl je ten, kde mají rodiče nejvíce prostoru. Také mi nesedělo pozměnení charakterů těchto známých postav, které by si vraždy měly užívat a namísto toho z 20 let staré záležitosti dělají strašně hrozné tajemství. Velké plus je pracování s kontrastem mezi Enid a Středou, jen neustálé "ty vole" v českém dabingu bylo na pěst. Scénář obecně a detektivní zápletka ale nejsou rozhodně špatný, a i když jsem měl už po první polovině jasné podezřelé (které jsem i trefil), tak si seriál dobře hraje a jistotu má divák až ke konci. Ve výsledku je Středa vážně milé překvapení a jednu z nejlepších young adult fantasy záležitostí posledních let s výbornou atmosférou. Chci víc Wednesday, ale Addamsova rodina (krom Věci) za mě příliš nefunguje a mám trochu obavy, že z rodiny v dalších sériích uvidíme víc.

Fajn westernová podívaná se zajímavými postavami a vší špínou Nového světa. Zajímavý námět, celkem dost akce a formát 6 epizod je pro tento lehounce utahanější příběh tak akorát.

Banshee byl seriál, o kterém jsem měl matné tušení, ale až po výkonech Tonyho Starra v roli Homelandera jsem dostal chuť. Akční drama, kterému s radostí odpustíte plot armor a pohádkovost. Všechny 4 série mě bavily a přestože ta poslední nedosahovala tak úplně kvalit těch předchozích, nejspíš z důvodu absence šerifskýho odznáčku na Hoodově hruti, tak si i tak zachoval seriál vysokou kvalitu až do úplného konce.