Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární

Recenze (6 462)

plakát

Hacker (2015) 

Na svém nevýkonném PC si umím celkem solidně přečíst poštu, napsat komentář na CSFD a zavirovat si ho návštěvou ruských pornostránek. Z toho lze bez obtíží vyvodit, že nemám nejmenší tušení, zda je Hackerovo bušení do klávesnice realistické či vyfantazírované. Jenže mně to je jedno, neboť na mne to působilo přiměřeně autenticky a Mann zase jednou dokázal, že umí s velkou lehkostí skloubit zajímavé téma, napětí a trochu sexu.

plakát

Všude dobře, doma peklo (2015) 

Neznám větší štěstí než pojmout za ženu nafintěnou čůzu, jejíž životní cíle se stanou mými životními cíli a navíc mi usnadní život tím, že mi pečlivě naplánuje, kdy budu souložit, kdy posilovat a kdy umývat nádobí. Chtěl jsem Monu zabít již v první minutě filmu a když k tomu nedošlo, tak jsem se jí bál víc a víc. Tento film ve mně zkrátka vzbudil tak nepříjemný pocit, jako kdybych ráno našel před domem na místě svého mazlíka zaparkovaný Fiat Multipla ročník 1999 s mým jménem nastříkaným na kapotě.

plakát

ABBA: 30 let (2004) 

Hudbu Abby jsem vždy vnímal jako to nejlepší ze světa, ve kterém se tóny mění v prachy. Tento dokument o Abbě má však velkou slabinu v tom, že koncertní vystupování je takřka kompletně vystřižené z Abbamánie a na můj vkus se příliš prostoru věnovalo přípravě muzikálu. Nic proti tomu, ale já jsem chtěl víc švédského halekání z předabbovského období, více záběrů z různých vystoupení a rozhodně jsem chtěl, aby Agnetha zvedla ten svůj kdysi výstavní zadek a přiletěla za ostatními na premiéru.

plakát

Průšviháři (2008) 

Označí-li mne zástup krásek za otce svých dětí, tak to popřu s tím, že žádnou z nich neznám, nikdy jsem je neviděl a nikdy jsem s žádnou z nich nesouložil v ledničce. Z populárního šviháka Hyeon-soo Nama však jeden dávno zapomenutý výstřik učinil ze dne na den otce a ještě k tomu dědečka, což je vynikající námět na komedii. Korejci si s ním však tentokrát příliš mistrovsky neporadili. Zábavných momentů jsem příliš nenašel, rodinné drámo bylo takové jakési povrchní a tak jediné, co mohu vyzdvihnout, je vynikající muzikálnost celé rodiny. Zejména vnouček mne v tomto směru (a taky svou náměsíčností) hodně bavil.

plakát

Americký sniper (2014) 

Svoboda amerických občanů se musí srdnatě hájit a to samozřejmě mimo území USA v zemích, kde ze země tryská ropa. Tak je správné, tak to má být a kdo s tím nesouhlasí, ten je terorista. Takže jsem terorista, no a co. A z Amerického snipera navíc stříká patriotismus tak obludný, že bych ho s chutí hodil do odpadu, jenže nemohu. Mne totiž bavily vynikající telefonáty s manželkou uprostřed bojové akce, také ostřelovací scény s Mustafou byly celkem slušné a za paradoxní konec bych si dovolil zatleskat samotnému životu.

plakát

Sportloto (1982) 

Věřím v rovnováhu světa, takže nesázím, neboť mám obavu z důsledků mé případné výhry. Určitě by se mi hned na prstu udělalo kuří oko, syn by dostal dvojku z matematiky, porno by se mi rozkostičkovalo těsně před ejakulací nebo by došlo k nějaké podobné tragédii, což nehodlám riskovat. Sovětský člověk je však dostatečně statečný na to, aby honil výherní tiket po divočině a já jsem se přitom několikrát v kině dobře pobavil. Dnes již pochopitelně nevím, zda to bylo důsledkem mé tehdejší nevyzrálosti nebo nulovou konkurencí, ale ten pocit z dobře investovaných tří korun ve mně zůstal dodnes.

plakát

Collapse (2009) 

Pan Ruppert je blázen a pokud jím není, tak jsem již mrtvý. Nejsem totiž členem žádného klanu vlastnícího semena a po kolapsu finančního systému se výpisu z účtu určitě nenasytím. Takže musím poděkovat za návod k přežití, za polopatické vysvětlení derivátů, za popis ekonomiky jako letadlové hry, za odhalení podílu CIA na pašování drog i za vysvětlení vlivu ropy na růst populace. Byla to zkrátka podrobná analýza toho, co se stalo, i toho, co se stane, a ačkoli mám pro některé dění jiné vysvětlení, tak považuji Ruppertův pohled na svět za velmi inspirativní. Dále jsem chtěl napsat, že skutečnost, že Ruppert dosud nespáchal sebevraždu, považuji za velké selhání amerických tajných služeb, ale kontrolou Wikipedie jsem zjistil, že se tak 13. 4. 2014 stalo, takže je vlastně vše v pořádku. Čest jeho památce.

plakát

Vládneme, nerušit (2007) (TV film) 

Zeman s Klausem opoziční smlouvou podvedli národ a statečný rytíř Tabery na to investigativně upozornil. Tak jsem to tehdy vnímal z pozice naštvaného voliče. Jenže léta běží, politici si ukrajují ze státního stále větší díly, a já musím uznat, že opoziční smlouva přinesla stabilitu, o které se následujícím vládám mohlo jenom zdát. Pan Tabery si zkrátka natřásal ego pouze v zájmu vyššího prodeje a vlastní slávy, čemuž rozumím, ale rozhodně se již nenechám oblafnout tak jednostranně zaměřenými argumenty.

plakát

Pokání (1984) 

V dobách mladistvého intelektuálství jsem v každém díle hledal hlubokou myšlenku, poselství či směr a tímto musím Pokání poděkovat za to, že mne donutilo toho nechat. Dvě a půl hoďky uměleckého trápení v gruzínštině mne totiž přivedly k poznání, že filozof ze mne nikdy nebude a od té doby se při sledování filmů pouze bavím, což mi přináší radost do života. V tomto snímku jsem se pobavil pouze při opakovaném vyskakování dědečka z hrobu a to mne zcela neuspokojilo. Přesto nechci býti kazišukem, který by filmovému fajnšmekrovi rušil umělecký orgasmus, ale obyčejnému filmovému fandovi si dovolím doporučit, aby se podíval na něco jiného.

plakát

Horečka sobotní noci (1977) 

Po zásahu elektrickým proudem mi travoltovské taneční kreace nečiní větších obtíží, ale zatím jsem nenašel partnerku, která by stačila mému tempu. Tony Manero takovou našel a v podmanivém rytmu největších hitů sboru kastrátů z Bee Gees se spolu zavlnili tak, že mne to celkem zaujalo, ale touhu provozovat taneční studio či klub to ve mně rozhodně nevzbudilo.