pan Hnědý

Zdrcující, uhrančivý a hlavně autentický drama vyždímaný do poslední kapky. Dodnes si nevzpomínám na chladnější odrovnání diváka před plátnem v tomhle námětu. Vražda patří bezpochyby k té nejrealističtější podobě, kterou jsem viděl (podobný zážitek jsem pociťoval u Alshaibiho). Kieślowski chladné. Ostré jako žiletka.

Precizní mozaika formálního rázu. Neuvěřitelně dráždivý, snový. Rebecca Romijn - ženská, pro kterou bych vraždil.

Rozhodně evropský film roku 2014. Tak přímočarý, drsný, nikým nešetřící, v závěru zdrcující drama, že nemůžete vyjádřit žádnou kritiku. Lahůdka pro znalce evropského stylu. Silně mrazivý myšlenkový fajnšmekr, který divákovi nezanechá úsměv na tváři.

Esence filmové dokonalosti a bezchybnosti s vizuální formální stránkou. Celou stopáž přimrazený ke stoličce hltající každou sekvenci seriálu. Vraždy jsou bezesporu součástí příběhu, monology neuvěřitelné, dialogy do kosti vydřené, postava Rusta (Matthew McConaughey) nadpozemská (oscarový výkon, od kterého jsem nemohl spustit oči). Dokonalý seriál kterému chybí jen jedna vada na kráse, fincherovská černota, která by vyrážela dech a diváka by vtlačila do nejhlubší deprese (Se7en).

We Are Still Here se snaží vzdávat hold hororům z osmdesátých let. Ted Geoghegan za malé prachy tvoří perfektní retro look haunted house-ových řemesel. Ale co z toho, když víme co se stane za deset minut? Horor, který potvrzuje že Wan nyní nemá konkurenci a House of the Devil je stylovější a nostalgicky nádherný.

Brian De Palma se ráno rozhodl natočit sci-fi a večer už točil poslední scénu.

Okrajově přitažlivý jako Leighův Naked. Na konci jsem oněměl.

MAD MAX v sedmdesáti letech dokonale zobrazoval postapokalyptický dech beroucí svět, při kterém cítíte naftu, spálený kouř pneumatik, cítíte v ústech prach a napětím těžko dýcháte. Nový MAD MAX netkví v příběhu, nemá chut' absolutně zaobírat se hloubkou postav ani atmosférou - dokonce ani s hlavní postavou Maxe a to je neodpustitelné. Kamera tak zběsile koluje, že divák nestíhá vstřebat všechno na první zhlédnutí. V druhé projekci, ale vidím vše. Šílené tempo, masakr, který zasytí celý svět.

Poetická očista. Melancholická vzpomínka na Blue Velvet. Nadpozemské.

Formálně-audiovizuální hypnóza (sluchátka).