VanTom

Šílené ukřičené anime představí (tituly jako "super programátor" nebo "super motorkář") 15 karikatur studentů Akademie naděje, kteří, uvězněni v zabedněném komplexu, přežijí jenom tak, že spáchají vraždu spolužáka a ostatní je neodhalí. Videoherní scénář bohužel detektivní pátrání laxně odbývá a vycucaná "zvratová" usvědčení viníků tak odzíváte, nicméně atraktivní námět, jenž se později převrátí v odhalování záhad samotného místa (školy, ředitele, sadistického medvídka Monokumy), přes ohýbání pravidel u sledování udrží. Přestože výsledné Zoufalství (sic) opět zapadne mezi absurdní japonské magořiny.

Díra uprostřed čela s kulkou v hlavě přináší hloupoučké sexuchtivé Sačiko genialitu, zpožděné pocity a také repliku prstu prezidenta Spojených států, jímž může odpálit veškerý jejich jaderný arzenál. Japonský erotický "pinku" film si svou ujetě vtipnou bizarní zápletku i partizánskou lacinost až "artově" vychutnává, stejně jako uvědomělý divák, který se přesto může chvílemi nudit.

Musím poznamenat, že mne "zadrhávající" postavy nijak neiritovaly a umělecky (= ještě víc) zvolněné tempo v závěrečné třetině neuspávalo. Přesto mi "hledání cesty" pomocí léčivé životní energie reiki přišlo značně o ničem, skrze dva sourozence (spokojená, vyrovnaná masérka, které náhle přijdou lidské dotyky odpudivé, a uzavřený, nespolečenský nekňuba - suchar, jehož zubní ordinace začne znenadání zázračně prosperovat) mohlo podat svá přesvědčení mnohem průkazněji. 50%

Mytologické epizody přidaly na béčkové akčnosti a konspirační zamotanosti, jenže tím trochu postoupily "na hranu" a přišly tak o dominanci nad samostatnými týdenními případy. Které se zase posunuly do ještě výživnějších parodických a ironických vod, v nichž se s nevěřícným protáčením očí či shazovačnými teoriemi nešetřilo. Co pak celé sezóně dodalo na extrovní emocionální síle, to byla táhnoucí se těžkomyslná nit postupující rakoviny Scullyové, přisuzující jí ohromně lidský rozměr.

Stačilo jen trochu ubrat a z nekorektní anabáze tří středoškoláků za chlastem (aby si na párty konečně pořádně zapíchali) bych mohl být i nadšen. Takto se permanentně vulgární dialogy ukájely svou bezbřehou sprostotou prostě bez míry, často jen protahovaně pro ně samé. Přestože "romantické" puberťácké touhy a snažení vystihly vlastně ve své nezaobalenosti dost trefně.

Dobově ožehavá, ostrá, jasně zacílená satira, resp. zdvižený prst, na konkrétního samolibého, rasistického árijského diktátora ustála i odstup téměř 8 dekád. Mnohým geniálním kousavým fórkům či absurditám jsem se opravdu s chutí zasmál, jindy Chaplinova typická (a natahovaná) groteska do tématu úplně nezapadla.

Vkusná krystalická "lovestory" - červená knihovna se nemůže aspoň trochu nelíbit, když jsou všichni tak milí, šťastní, zamilovaní. :-) Krásně vypadá a kýčovitost neudrží na uzdě jen v rámování ze současnosti (ono předčítání zápisníku), hlavně v sentimentálním „Myslíš, že naše láska umí zázraky?“ závěru.

Jedinou složku, co se mi relativně líbila, představoval vývoj příběhu á la 'Věc', protože v tom, že se volné pokračování celé odehrávalo v jedné opuštěné polofunkční strážní věži, jsem problém neviděl. Jinak ovšem všechno špatně, až směšně: toporným střílením brouků počínaje, volovinami ve scénáři, impotentní režií i hnusným vizuálem pokračujíce, debilním chováním a patetickými řečmi neschopných pěšáků konče. PS: Jaktože seržantku hrála stejná herečka, jejíž (jiná) postava v jedničce zařvala (Brenda Strong - Kapitán Deladierová)?

Japonská animace stroze, ale dostatečně názorně rozhýbává bohulibou, "nedětskou" (přesto pro děti), jednoduchou pohádkovou legendu o veliké lásce a ještě větší bitvě mnohačetných opičích a démonických armád. V exotickém dobrodružství mi vadil americko-indický "popík" (písničkové montáže) podtrhující zkratkovitost, jinak ušlo. [Prvně ještě o hvězdičku víc.]

Z konce studené války se k nám propadlo angažované, rádoby akutní, až úsměvně typizované akční béčko. Ono hrát v něm Van Damme, Seagal či Lundgren, možná by dopadlo lépe, než s takovým zaměnitelným "noname" hezounkem. Zcela nemoderní (a úplně mimo) teroristický komplot o krádeži ruského plutonia se tvářil jen a jen vážně, takže po chvíli z něj bolel mozek. Ke konci aspoň celkem šlapala akce.