Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (4 084)

plakát

Melodie mého srdce (2007) 

Možná až přehnaně cukrová pohádka o osudové "jednonoční" lásce, která byla ráno násilně přetržena, aby po jedenácti letech začala zúčastněné znovu stahovat dohromady (a to rovnou všechny TŘI, z nichž jednomu je právě 11 roků). Tentokrát "vyšší moc" zastoupila hudba, „harmonické spojení mezi všemi žijícími bytostmi“. A ač mne její magická rezonance na počátku i konci správně naladila, přespříliš dlouhá a účelově klikatá cesta k povznášejícímu, slzičkovému happy endu výšku tónu neudržela.

plakát

Ex Machina (2014) 

I komorní dialogové sci-fi se čtyřmi herci může úžasně vypadat (viz celé to supermoderní sídlo / laboratoř, design Avy), znít a především v sobě nést takovou tenzi, kterou meditativní tempo nejenže neuspí, naopak ještě zesílí. Vybroušený scénář s prostou premisou "testuji nesmírně pokročilou (a sexy) robotickou UI, ale něco tu nehraje" se díkybohu dočkal i padnoucího vyústění.

plakát

Drak přichází (1973) 

IMHO nejpropracovanější a hlavně nejprofesionálnější počin Bruce Lee, americká (ko)produkce v tomto zapracovala. Triviální zápletka (kterou kompletně okopčil o dvě dekády později Mortal Kombat) navíc není jen o nekašírovaných, dnes už kapánek sešlých bitkách, ale dává vzpomenout i na lecjakou infiltrační bondovku (kdyby Bond ovládal kung fu, určitě by se turnaje pořádaného hlavním padouchem taky zúčastnil).

plakát

Silent Night (2012) 

Na odvrácenou, depresivní stránku vánočních svátků poukazuje primitivní, duchaprostá vyvražďovačka s maniakem v Santově kostýmu, již "zdobí" hrozné dialogy a zabitíhodné postavy. A taky krvavě brutální mordy, v nichž se dost vyžívá.

plakát

Black Angel (1980) 

Dějově nula, ovšem nasnímání skotských kopců a lesů bylo na jedničku. A středověká "mlezavost" z toho čišela úplně stejná, jako z Boormanova Excaliburu. Na 25 minut dostačující.

plakát

Hráči (1998) 

Civilní snímek s výborným obsazením vyobrazuje poker (konkrétně no-limit Texas hold 'em) až jako osud a způsob života; karetní umění, jehož ovládnutím si můžete slušně namastit kapsy obíráním netušících svátečních hejlů, jen při tom musíte odolat hráčské vášni, občas položit, včas vstát, nezaplést se se špatnými lidmi a nefixlovat. Talentovaný student práv Mike tohle všechno ví, přesto se kvůli dluhům svého nepolepšitelného kámoše Červa zaplete do nebezpečné partie s mafiánem Teddym KGB, kterou musí vyhrát stůj co stůj.

plakát

Světla páteční noci (2004) 

Na kost ohlodaný sportovní film o jedné sezóně středoškolského týmu ve státním mistráku Texasu, který měl v základní části problémy a přišel o svého klíčového hráče, aby pak v play-off dokráčel až do finále (neuvěřitelné, tohle že se opravdu stalo?!? a vyhrál, nebo po heroickém úsilí nejtěsněji prohrál? ;-)). Prostě dokonale předvídatelný, klipovitý a patetický (17tiletí kluci holt zápasy prožívají). Mimo stadión se skoro nepodíváme, přesto nejzajímavější (resp. nejděsivější) bylo pocítit ten tlak a očekávání okolí, které americký fotbal (cituji: nejlepší hru na světě) ustanovilo jediným náboženstvím, tématem hovorů, výchovnou metodou či školním předmětem.

plakát

Mortdecai: Grandiózní případ (2015) 

Johnny Depp už asi skočí po jakékoliv roli, co zavání podivínstvím a pitoreskním pitvořením, a nevidí nic jiného. Ani nezajímavou zápletku o ztraceném, nalezeném a uloupeném Goyově obrazu, ani těžkopádný, trapný (až doslova blitkoidní) a dětinský (pro děti však kvůli otevřeným sexuálním narážkám nevhodný) humor. Vysoký rozpočet aspoň zaručil pěkný vizuál, lokace a schopné herce (on i ten Depp byl přestovšechno dobrý).

plakát

Tombstone (1993) 

Všechny podstatné atributy se zdají být na správném místě (včetně známého obsazení), přesto mi výsledek přišel celkem nezáživný: Jako generický (romantický) western, nedýchající, suše, útržkovitě a jaksi zpovzdálí převyprávějící (Američanům běžně známou) legendu divokého západu, který nejznatelněji selhává v prokreslení postav.

plakát

Soukromá válka pana Wilsona (2007) 

Přiznávám, o těchto historických událostech vím kulový (nejvíce z Ramba III :-)), ale až tak odvázaná zákulisní "partyzánština" ve vyjednávání v kongresu, CIA či blízkovýchodní politice mi přece jen přišla dost cynicky zjednodušující, se svým jediným cílem dodat Afgháncům zbraně pro poražení zvířecké ruské - komunistické invaze přehnaně, jednostranně heroizující. I přesto, že ta relativizující, mrazivě hořká tečka vyznění úplně obrátila: "Tyto úžasné události změnily svět… a my jsme to nakonec podělali."