Krissty

Možná budu trošku spoilerovat.. :) Rozjezd byl pomalý, Nick hned "zemřel" a další série nebude.Ale to je asi tak všechno, co bych seriálu mohla vytknout. Jsem nadšená. Celou sérii jsem zkoukla během pár dnů a teď mi ten maraton končí, bude mi to chybět. Ačkoliv mi ze začátku některé postavy moc nesedly (Melissa, Adam nebo Jake), postupně jsem se s nimi zžila a strašně jsem si je všechny oblíbila. "Nejčistčí" pan Balcoin mi lezl krkem. Nejen kvůli jeho velkému hanebnému plánu, ale z velké části i kvůli jeho kletbě na moji oblíbenou osudovou dvojici. Tak moc jsem to Cassie s Adamem přála, osudovou lásku mám prostě ráda. A opravdu mě zklamalo, když s Adamem Cassiin polibek nic neudělal (i když nejspíš budu radši věřit tomu, že kecal!)... Vadí mi, že už se nedozvím, jak to bylo dál. Nebude to v knížce? Možná si ji přečtu :))

Ani za nic jsem si nemohla zvyknout na mladičkého Dia... Když se přece kouknete na jakoukoliv sochu, Zeus je prostě stařík. A nechce se mi věřit, že by od doby, ve které se film odehrává, stihl do Feidia takhle zestárnout. No nevím. Dobře, dejme tomu, že díky svým schopnostem se Řekům zjevoval jako ten Zeus, kterého známe. Velmi dobré fantasy, nenapadá mě nic dalšího, co bych mohla vytknout. Snad jen to, že mě vážně "bolelo", když můj oblíbenec Joseph Morgan schytal pořádnou ránu do intimních partií. Zrovna jemu bych to tedy nepřála. Uklidňuje mě jen fakt, že to (snad) nebylo doopravdy. Jinak se na to dobře koukalo, zpracování je oku lahodící a i domov bohů byl vymyšlen perfektně. Nejsem úplně nadšená, ale líbilo se mi to.

Film, který mě kdysi nadchnul, jsem si připomněla a musím říct, že tentokrát už to nebyla taková sláva jako tehdy. Asi se moje požadavky na kvalitní film posunuly přecejen někam jinam. Michael Weston byl super a Alyssu Milano jsem moc ráda viděla i někde jinde než v Čarodějkách. Zápletka dobrá, i zpracování se mi líbilo, ale prostě mi tam něco chybělo. Hodnocení mi pořád vrtá hlavou, snad kvůli nepředvídatelnému konci by Patologie zasloužila i 4*... Uvidím, třeba se mi to časem rozleží v hlavě. Zatím zůstanu u velmi silných 3*.

Po shlédnutí remaku jsem se rozhodla kouknout i na tuhle Carrie, protože jsem se těšila, že asi tedy bude lepší. Omyl! Nové Carrie nesahá ani po kotníky. Postavy nejsou vůbec dobře vykreslené, jejich chování nedává smysl a vše je příliš povrchní, jednoduché a málo propracované. Remake mi příliš strach nenahnal, ale oproti tomuto to byl vynikající horor. Nechápu, jak ostatní, ale mě tedy ďábelská stříkající hadice opravdu nevyděsí. Carrie se tvářila příliš lhostejně, nebyly na ní patrné žádné emoce. Všechno dělala až moc promyšleně a ne ze vzteku. Ten malý atentát jí asi vlastně ani moc nevadil. Sissy byla dobrá, šílená matka docela taky, ale jako film se mi to nelíbilo...

Čekala jsem mnohem víc, jak podle traileru a fotek, tak i díky tomu, kdo je autorem předlohy. Sladkých a veselých studentských scén bylo na můj vkus trošku moc, což by nevadilo, kdyby byly vyvážené pořádným brutálním hororem. Dívalo se na to sice dobře, ale vrcholem mého strachu byl bohužel jen nepříjemný pocit ve scénách s J. Moore. I Chloe byla podle mě dobrá, chyba bude spíš ve scénáři a režii. Jinak se mi film jako celek docela líbil, jen mě naštvala chyba s pupeční šňůrou hned na začátku filmu... PS: Po dnešním shlédnutí původní Carrie zvyšuji hodnocení a nechápu, jak někdo může s čistým svědomím z pusy vypustit něco o tom, že ta první byla lepší. Děláte si srandu? Postavy jednaly nelogicky, nic nebylo vysvětleno, vše absolutně jednoduché a s postavami se snad krom Carrie ani nedalo soucítit... A na konci se tvářila, jakože je jí to všechno jedno. To Chloe byla jednoznačně lepší a aspoň v tom byly emoce.

Na tenhle film jsem se koukla, protože se mi Van Damme i Lundgren dost líbí... Jde sice o dost průměrný průměr, ale mě to kupodivu celkem bavilo a musím se přiznat, že v hororech a akčních filmech mám často pro "béčkovost" slabost. A tahle moje slabost silně zapracovala i v tomto případě. Dalo by se říct, že všechna klišé, která vás po dobu trvání filmu napadnou, že by se mohla stát, se stanou. Takže všechno dopadlo přesně tak, jak jsem očekávala od začátku. Ale Van Dammova bitka v hospodě byla perfektní, asi se s ním kouknu ještě na něco, je radost ho sledovat. A mimochodem, plus u mě získala i závěrečná hudba.

Marilyn byla nádherná, co se o tom dá jiného napsat? Nevadila mi dokonce ani teď, když hrála přihlouplou naivní modelku, ačkoliv být to moje známá, tak mi leze svým chováním hrozně na nervy... Překvapilo mě, že před ní Tom Ewell neustoupil do pozadí, právě naopak, čímž se zasloužil o vtipnost většiny scén (víc mě dokázal pobavit jen pan šéf, když Richard žádal o dovolenou). Byl vynikající a měl v sobě zvláštní kouzlo. Potěšila mě legendární scéna v bílých šatech a také zmínění jména Marilyn Monroe v závěru filmu. Jen jediné mi vadilo - proč jen ona musí mít tak špičatá prsa? S kulatými by byla dokonalá, ty pahorky mi překáží :D

TOHLE MĚ DOSTALO! Konečně zase horor, u kterého jsem seděla zaražená do polštáře, co nejdál od televize to šlo, a kryla jsem se peřinou. Nápad s hrou mě fascinoval, i když chvíli mě Laura deptala tím, že jí ještě nedošlo, že si děti chtějí hrát... Co mě ale fascinovalo úplně nejvíc? Poslední půlhodina filmu! Od chvíle, kdy hlavní hrdinka zůstala sama, to bylo parádní. A ten závěr a rozuzlení všeho, to bylo něco úchvatného, dechberoucího, dokonalého! Navíc mě potěšila přítomnost Geraldine Chaplin (její osoba mi dokáže zpříjemnit zážitek z každého filmu) a ten dům, ten byl nádherný! Jeden z nejlepších hororů posledních let, řekla bych :)

Ty postavy jsou hloupé, až to bolí! A ta jejich maďarština mi pěkně leze krkem. Ale dá se říct, že se skoro u každého dílu aspoň jednou zasměju nebo aspoň pousměju, takže na odpad to určitě není... Ale Potměšil je fajn, jeho scény sice nedrží seriál nad vodou, ale aspoň je blíž k hladině, než kdyby tam Láďa nebyl.

Kristen Stewart byla úchvatná, ale Dakota Fanning, ta byla totálně dokonalá! Joan Jett obdivuji již dlouho, ale o nějaké Cherie Currie jsem v životě neslyšela a už jen proto je potřeba vidět tenhle film a zjistit, jak byla skvělá. Od shlédnutí The Runaways se Cherry Bomb stala mým novým vyzváněním, a to ho moc často neměním. Navíc se stačí podívat na záznam koncertu v Japonsku (viz odkaz) a o tom, jak přesně Dakota Cherie vystihla, nemůže být vůbec pochyb. Jsem nadšená, i když bych občas čekala trošku větší nářez, když jde o takové bomby. Mimochodem i Michael Shannon byl super. Můžu doporučit, jen si to hlavně nepouštějte s dabingem.