jezurka42

Báseň, kterou Eugene O'Neill (Jack Nicholson) dává Louise Bryant (Diane Keaton), byla básní, kterou herec skutečně pro Keaton napsal.

Ve filmu se dohromady objeví pouze devět postav. Snímek nemá žádné davové scény a postavy členů rodiny, které se objevují ve flashbacích, nemají žádné repliky.

Woody Allen řekl, že vždycky toužil po tom natočit seriózní drama, ale nikdy neměl nervy to zkusit. Teprve u tohoto námětu se k tomu odhodlal.

Po úspěchu Allenova předchozího filmu Annie Hall (1977), řekli manažeři filmového studia United Artists Allenovým producentům, že odteď si můžou natočit co chtějí, a studio to schválí.

Film nemá žádný originální soundtrack.

Film i jeho knižní předloha byly inspirovány událostmi kolem brutální vraždy 27leté newyorské učitelky Roseann Quinno z roku 1973.

Když se Teresa (Diane Keaton) a Tony (Richard Gere) poprvé potkaji v baru, čte ona „Kmotra“, stejně jako je tomu v původním románu. Tony poznamená, že filmové zpracování knihy viděl. Diane Keaton, která hraje Teresu, hrála v Kmotrovi (1972) postavu Kay.

Mike Nichols, Sydney Pollack a Roman Polanski odmítli režirovat tento film.

Film byl uveden na DVD jen ve velmi malém nákladu, od toho se odrážela i cena jednotlivých nosičů, která byla v době prvního vydání na tehdejší poměry vysoká.

Podle režiséra Richarda Brooka činil plat Diane Keaton 50 000 amerických dolarů, což byla zhruba třetina běžné částky, kterou za natáčení požadovala. Místo toho si herečka určila procentuální zisk z filmu.

Film vysoce převýšil svůj počáteční rozpočet a studio Columbia Pictures málem kvůli němu zkrachovalo. Nakonec byl film silně sestříhán. Režisér Mark Rydell řekl, že obětí těchto postprodukčních změn se stala většina vtipů.

Film mnohokrát odkazuje k tématu sebevraždy a smrti. Olga Georges-Picot, herečka, která v tomto filmu ztvárnila hraběnku Alexandrovnu, trpěla dlouhá léta depresemi a v roce 1997 spáchala sebevraždu skokem z jedné pařížské budovy.

Diane Keaton (Sonja) se v jedné scéně lehce zranila, když byla jedním ze svých kolegů omylem trefena houslovým smyčcem do oka.

Filmový negativ scény z hostiny/recepce byl zcela poškozen a celá sekvence se musela později znovu přetáčet.

Filozofická rozprava Borise (Woody Allen) a Sonjy (Diane Keaton) o subjektivitě a objektivitě ve skutečnosti pochází z textu „Love and Death“ ruských filozofů G. I. Gurdžijeva a P. D. Uspenského.

V té době pracoval Woody Allen na scénáři o manželském páru z New Yorku, který vyšetřuje vraždu, ale během jeho psaní se zasekl na rozuzlení hlavní zápletky. V té době ho zaujala kniha o ruských dějinách, kterou měl doma v knihovně, a proto tlačen konečným termínem pro odevzdání nasmlouvaného scénáře, nechal se touto knihou inspirovat k napsání scénáře k filmu Láska a smrt. K původnímu námětu se Allen vrátil až po 18 letech, kdy v roce 1993 natočil film Tajemná vražda na Manhattanu. V něm postarší newyorský pár řeší smrt své sousedky, která zemře za podivných okolností.

Jedná se o první film Woodyho Allena, který má jasnou dějovou linku se začátkem, středem a koncem. Jeho předešlé filmy byly pouhou šňůrou gagů.

V jednom z pozdních rozhovorů Woody Allen uvedl, že film byl natočen jako pocta komikům, které hluboce obdivoval: Groucho Marx a Bob Hope.

Poslední posprodukční změny, které zkomprimovaly 35 hodin filmového záběru do 90 minutového filmu, byly dokončeny pouze dva dny před premiérou snímku.

Woody Allen původně zamýšlel, že bude film tříhodinový a ve dvou částech. První část se měla zaměřovat na život hlavního hrdiny před operací a druhá část měla být již jen futuristická. Studio United Artists však tento koncept zamítlo.