Mylouch

Dokument s odborným základem, který ve zpracování a hlavně českém znění podtrhuje spekulativní a záhadologické vyznění, které se nakonec asi obrátí v argumenty diváckých všeználků proti Freudovi, se kterým má každý účty už od dětství.

V záplavě dokumentů jeden z těch slabších. Bylo by smutné, kdyby se v tak rozsáhlém čase nepodařilo sdělit vůbec nic, ale diváka současně pronásledují telecí a odborně neudržitelné formulace (původní i vzniklé překladem), které by měly být vyhrazeny konspiračním serverům a diskusím rychlostudentů. Slabé 3*

Film pro vystřízlivění. Kdysi jsem na to do kina přemlouval slečnu a při osobní premiéře po skoro 20 letech zjišťuju, že to se mnou měla jako ty ve filmu. Jistá filmařina jemně přispívající k vývoji filmového jazyka. 3-4*

Na daný námět je to přes velké režisérské i herecké jméno trochu zbytečný pokus, o nějaký ten level překonaný např. dřívějším filmem Velký s Tomem Hanksem. Snaha o závěrečné verbální poselství už celek nezachrání.

Lechtivě popkulturní příběh, který útržek historie rozpustí v romantiku s vizuální i hudební estetikou 30.-40.let, narušovanou drobnými detaily pro diváky z hyperuniformních rodin. To vše v českém znění, které je snaživé ale hlavně v hudebních číslech hodně levné. Dětské 2*

Mistr, pedagog a mimořádná osobnost. S dokumentární lehkostí zaznamenaná procházka hudbou s jejími koncertními sály, nástroji, nahrávacími společnostmi a lidmi v pozadí, bez nichž by výkon utrpěl na lesku (p.Sokol ad. z této generace by si zasloužili vlastní dlouhometrážní portréty). To vše s průvodcem velkého rozhledu i muzikantské a lidské úrovně, prezentujícím se bez současného všeprostupujícího prostoduchého mysticismu. Ohlédnutí za mizejícím světem vrcholné poctivosti a náročnosti, která vede nejen k trvalým hodnotám, ale přitom přes všechnu dřinu v pozadí působí navenek dojmem lehkosti a neokázalosti, v dnešní PR-mediální době vyhrazené dobrovolným provinčním outsiderům.

S přehledem upečený příběh ze scénáristicky občas krkolomných, občas až příliš zavedených osvědčených postupů Forresta Gumpa, Zelené míle, Amélie ad. Ellisovu povedenou sestřičku znám v živém provedení, hlavní hrdince co do mezinárodně sdělné uvolněnosti (pro US ok) bohužel nesekunduje její romantický protějšek Ellis, ale až Harrison, a řádka nejvážnějších scén působí spíše zábavně. Blake naštěstí drží laťku proklatě vysoko - liščí chytrost Adaline sice nenabízí moc prostoru pro identifikaci diváka s postavou :), ale její mimika je nádherná, vzhledem k takové krásné herecké šanci musí mrzet Gwyneth Paltrow, že se nenarodila o kousek později, nebo Kristýnu Bokovou, že se nenarodila o kousek jinde. Bob Dylan funguje jako skvělá dobová charakterizace, originální hudba je velmi konvenční. 3-4*

"Je svatou povinností kýčařů podporovat skutečné umělce !" - "Jenže já sponzoruju dva !"

Žádnej zázrak, kámo, zázrak, ale ruku na srdce: v českém úhoru se i tahle amatérština etabluje jako součást kulturní potence (česko-německého) národa. Scénář nabízí jen naivní zápal, režie zápasí s filmovým médiem, výpravnou snahu zabíjí práce kameramana, herci celkem nepřesahují hranici přijatelného žádným směrem, písničky by si zasloužily dopracovat mimo dosah autora námětu po hudební i jazykové stránce. 1-2*

Plytce feministicky navedená masáž, která se v africké divočině snaží najít oběť do svého laciného konceptu s ještě lacinějším komentářem, znehodnocujícím řadu dokumentárních úlovků. Ale dozvíme se tu, kolik dobra samice páchají, a dokonce i moudra typu "když vás drží predátor za nohu, je potřeba věřit, že to dobře dopadne" nebo "tlupa je promiskuitní, takže není divu, že samice je podrážděná".