Mylouch

Periodistas - tudíž něco o chlapských cyklech. Vážné i atraktivní téma bojů v zemích Střední Ameriky, které v příliš mnoha ohledech nedosahuje účinku Čety.

Přiblížení málo známých přírodních nádrží - cenotů - na Yucatánu s trochu větší než malou porcí ezoteriky a mysticismu.

Něco opravdu zlého - herecky, režijně, scénáristicky, ovšem zase s nepřiměřeně bohatou výpravou

Další z výročních počinů ke konci války nabízí příběh, zručně odvyprávěný s pomocí flashbacků a podmanivého prolínání časových rovin i pomocí vizuálního tónování. K výtkám bych zařadil hlavně povrchní vystavění hlavní mužské postavy a právního i osobního dramatu, navíc rezervy v gradaci + pointování, naopak zaujmou některé vedlejší role, kouzelné momenty hlavní hrdinky, samotná "Adélka", řada prvků výpravy (navíc se zábleskem časů Altavisty), lokace L.A. a Vídně a plastický zvuk. Celkově hezké 3*

Třeba mi někdy - ale spíš ne - dojde, o co navíc by mě obohatila znalost seriálu. Filmový příběh je nadupaným sledem dialogů ve storce ze světa šoubyznysu jaký třeba je, nebo jaký by chtěl být, ale daleko nejvíce naznačuje, že životní rozhled scénáristů možná nemusí být o nic větší, než právě zkušenost s tímto prostředím. Prostě takový popmagazín ve filmu. Vizuální stránka má své kvality, i když už od začátku naznačuje trochu slabší schopnost práce s rytmem (tady se přikláním více na obranu střihače), a ve spojení s neúnavně unavujícími řečmi staví diváka do role účastníka mejdanu s lidmi, kteří ho trochu brzy přestávají bavit. Všechny tvůrčí složky ovšem vykazují nezanedbatelnost řemeslnou zručnost a vyrovnanost, herectví neuráží, ale i tak jsem konec vyhlížel trochu nedočkavěji, než mám ve zvyku, tím spíš, že i ty ojedinělé snahy o pointování scének finální hláškou působí trochu povinně a ne vždy vyjdou. Apokalypsa v Hollywoodu vyšla podle mě přece jen líp, nebo jen měla to štěstí, že byla dřív. 2-3*

Italská prostota, láska, malost i furiantství, zkrátka lidskost. Příběh obyvatel městečka ze dnů před osvobozením se mi v této přestylizované podobě s řadou karikovaných figurek a s trochu chtěnou poetikou do duše nevtiskne ani přes nepřehlédnutelnou péči tvůrců o vizuální stránku.

Divácky ne úplně záživný tvar v dokumentaristicky ochotnickém formátu. Zmapování lokálních peripetií západního příhraničí potěší (z historiků např. Jindřich Pecka, ÚDU; dokola omílané hudební podkresy Jar.Krček).

Postmoderna v praxi s "bruselsky" hravě optimistickou hudbou Bukového. Nepolevující smršt nápadů, která je invenčně důstojnou předzvěstí Simpsonových a po emocionální stránce je milosrdnou přípravou dětského diváka na smrt hlavního hrdiny. Tenhle už si nezavesluje !

Ochotnictví herecké i filmařské, kde se s provinčním rozhledem neúspěšně řeší základní úkoly. 1-2*

Televizně sterilní zachycení sesterského výkonu ve skoro zbytečně slušné obrazové kvalitě a v o to nezajímavějším zvukařském pojetí nenabízí nic navíc proti CD-čkům.