Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Pohádka
  • Akční

Recenze (958)

plakát

Poslední adresa (1970) 

Francouzsko-italský thriller, v němž jako vždy září L. Ventura, tentokrát jako zkušený kriminalista M. Leonetti, pátrající po zmizelém korunním svědkovi. Snímek nenabízí příliš akčních scén, neboť je zaměřen na detailní rozbor stop, neustálé výslechy a zkoušce každé možnosti, jak najít pana Martina, nicméně i ono v uvozovkách nudné pátrání je v podání pana Ventury povýšeno na jinou úroveň. Výjimku tvoří brutální akční scéna v temné uličce, kde se kriminalista hrdinně utká s nepřáteli, toužící po odstranění nežádaného a nepříjemného svědka. Tato scéna byla opravdu výborná a neuvěřitelně přirozená, Ventura zde jistě uplatnil své zápasnické schopnosti z mládí a byl, totálně vysílen, poražen až M. Constantinem, šéfem této bandy. Leonettiho přidělenou společnicí byla mladá a nezkušená M. Jobert, osobně se domnívám, že snímku nepřinesla mnoho, neboť Ventura táhl z velké části celý film sám. Za nejpůvabnější osobu bych hodnotil, snad madame Jobert promine, to stvoření, co měl v posteli M. Constantin. Právě díky tomuto velmi výraznému herci, jenž si svůj hlavní kousek nechal na závěr, může být divák omráčen totálně mrazivým koncem, jenž do jisté míry mění náhled na celý fim. V každém případě je nutné se zmínit o hudební složce, neboť ta byla skutečným klenotem dramatu a autor hudby F. de Roubaix odvedl mistrnou práci. Dodáme-li už jen, že snímek byl natočen podle scénáře J. Giovanniho samotným autorem předlohy, je maximální hodnocení jasná volba.

plakát

Hon na lišku (1966) 

Italsko-britská komedie v hlavní roli s nepřekonatelným P. Sellersem. Známý italský podvodník Aldo Vanucci, nazývaný též Lišák, dostane neobyčejnou nabídku k propašování odcizeného káhirského zlata na italskou pevninu. Při této příležitosti nastartuje tento geniální mystifikátor a dokonalý manipulátor naplno své schopnosti a předvádí neskutečné divadlo. Natáčení fiktivního snímku falešným režisérem Federicem Fabrizim za účelem zakrytí nekalých praktik pašeráků bylo vskutku lahůdkové, nicméně vtipné situace můžeme sledovat během celého snímku. Sellers zde skutečně ukazuje, proč může být považován za geniálního komika. Kromě britského umělce se ve snímku skvěle předvedl i V. Mature, vynikajícím způsobem parodující americké rozmazlené a stárnoucí filmové hvězdy. Vanucciho sestru Ginu hrála ve skutečnosti Sellersova manželka, krásná Švédka B. Ekland. Jeden z nejslavnějších italských režisérů, autor tohoto díla, V. de Sica si ze sebe dovedl udělat legraci a v krátké, ale zábavné scéně si zahrál okradeného režiséra. Jednoznačně se jedná o vynikající komedii, a pokud se mi P. Sellers velmi líbil v o dva roky mladším Večírku, zde bych jeho výkon, ale i celý film, hodnotil ještě lépe.

plakát

Kasaři (1958) 

Československé krimi, jež se zabývá pátráním po muži, jenž vykradl pokladnu podniku Sitex. Hlavní podezřelý je bývalý kasař Procházka/Fiala, jenž se však od jisté doby živí poctivě. Proto se L. Pešek v roli Fialy rozhodne obejít své bývalé kolegy kasaře a zjistit, který z nich mohl krádež vykonat. V tomto zajímavém díle se objevila vskutku elitní jména československého herectví, neboť jen v malých rolích Fialových kumpánů své umění předvedli E. Fiala, výřečný E. Kohout a vždy nepřehlédnutelný F. Kreuzmann. Národní poklad R. Hrušínský, v roli usměvavého kapitána Šmoka vyšetřujícího tento případ, pojal svou postavu velmi švejkovsky a dobrosrdečně, nakonec však pachatele nekompromisně a uvážlivě odhalil. Vyšetřování sekundoval J. Pivec (poručík Rybák), jenž neodmyslitelně též náleží k velkým hereckým postavám. Komickou roli potrhlého podnikového účetního s chutí ztvárnil J. Kemr obarvený na blond a svým energickým vystupováním snímek oživil, kromě něho se v rolích podnikového ředitele a dalšího účetního ukázali M. Růžek a J. Beyvl. Přestože příběh samotný má dobré nečekané zakončení a tolik slavných jmen v jednom snímku se nevidí často, hodnotím dílo pouze průměrně. Na konci 50.let vytvořil podprůměrný režisér P. Blumenfeld pro mě zatím své nejlepší dílo.

plakát

Česká muzika (1993) (TV film) 

Česká televizní pohádka o třech českých muzikantech, kterým se podařilo vysvobodit unesenou a zakletou dceru hospodského M. Kuklovou. Sympatické hudební trio sestávalo z J. Šťastného , O. Havelky a J. Langmajera. Pohádka se nese v lehce tajemném duchu, například při návštěvě opuštěného domu či při proměňování čaroděje v obludu je to patrné, zatímco dramatické finále se mění v humornou frašku, když je obávaný čaroděj (uhrančivý P. Štěpánek) poražen českou písničkou a starými bábami při tancovačce. Dílo též svými výkony obohatili V. Brabec a L. Geprtová v roli hospodských manželů. Paní Janečková natočila další pěknou pohádku, jež ani po letech neztrácí nic ze svého kouzla.

plakát

Jak se Matěj učil čarodějem (1998) (TV film) 

Česká televizní pohádka s velmi prázdným příběhem, jehož jednoduchost byla do jisté míry vynahrazena humornými prvky. Polepšený loupežník Voděra (neuvěřitelný O. Vlach), jenž toužíc odčinit své hříchy pošle svého syna Matěje k dědovi Dobrodědovi do učení dělat dobré skutky, se jednoznačně nejvíc zasloužil o humorné odlehčení této pohádky. Právě dialogy mezi loupežníkem Voděrou a dědem Dobrodědem v podání jako vždy skvělého J. Somra považuji za nevtipnější. Vedlejší postavy pohádky doplňují ztřeštěná, až jakoby zdrogovaná, čarodějnice Juchejka (přenádherná G. Filippi) a Matěj (nepříliš talentovaný P. Štěpán). Absence zajímavého nápadu je docela fatální problém pro tuto pohádku, nicméně kvůli jedinečnému O. Vlachovi a J. Somrovi přidávám jednu hvězdu.

plakát

Insomnie (1997) 

Norský krimithriller popisující pátrání po vrahovi mladé dívky. Drama se odehrává v končinách za polárním kruhem, kam jsou povoláni dva švédští detektivové Engström a Vik. Při nastražené léčce na pachatele dojde k nepřehledné přestřelce v mlze a Engströmův kolega je zastřelen. Detektiv (S. Skarsgard) se poté těžce ponoří do případu, v němž jsou zahlazeny téměř všechny stopy, postupně se mění jeho psychika i vzezření, má problémy s udržováním sebekontroly a nespavostí a používá netradiční kriminalistické metody. Do případu se neustále prolínají pochyby a dohady o způsobu vraždy jeho kolegy, což Švéd těžce nese. Snímek je natočen typickým severským způsobem, čili strohým a drsným stylem bez zbytečných lyrických a emotivně laděných scén a pochopitelně je kladen důraz na čarokrásnou skandinávskou krajinu.

plakát

Pracka v láhvi (1978) (TV film) 

Československá televizní adaptace románu J. H. Chase, jenž se odehrává v Londýně v roce 1946. Záměrně jsem vynechal slovo detektivního, neboť se domnívám, že snímek má s klasickou kriminálkou pramálo společného. Totožnost pachatele je velmi snadno čitelná, kriminalisté hrají totálně okrajovou úlohu, všechny taje jsou brzy odhaleny a nápad s důmyslným návodem k trezoru též nebyl řádně využit. Atmosféru nějakého dramatického momentu jsem nezaznamenal. Naštestí herecké výkony mnohé zachránily, především náš přední umělec P. Čepek, v roli nevidomého válečného veterána, jenž potvrdil svůj standart. Ve vedlejších rolích účinkovala půvabná komorná M. Steinmasslová, elegantní a nevypočitatelný J. Kanyza a R. Rázlová ve své tradiční roli nesnesitelné psychohysterky. Zaujal též O. Vlach, jenž roli pošahaného blázna s lahvičkou vitriolu, zahrál skvěle. Rameno zákona zde představoval V. Besser, pouze však, jak už bylo řečeno, v epizodní roli. Tuto filmovou adaptaci s výstředním a nepochopeným názvem hodnotím pouze průměrně, neboť takto si kriminálku, byť se zajímavou myšlenkou, nepředstavuji.

plakát

Šance (1971) 

Československý psychologický film o konci milostného vztahu mezi dvěma divadelními herci. Název snímku též napovídá, že příběh vypráví také o možnosti stárnoucí herečky Jiřiny natočit v Itálii film a nastartovat tak svou kariéru. Zřejmě z důvodu větší autentičnosti byly ponechány hercům jejich skutečná jména, a tak můžeme sledovat zoufalé počínaní J. Abrháma, toužícího získat zpět svoji vyvolenou J. Třebickou. Porovnáme-li její herecké umění například s podobně laděným Mášovým snímkem Ohlédnutí, kde zanechala velmi nevýrazný výkon, zde je tato dáma skutečně Abrhámovi vyrovnanou hereckou partnerkou. Počátek snímku se odehrává v divadle, kde můžeme sledovat i ostatní herecké kolegy, včetně mých oblíbených V. Kotvy a J. Hrzána. Po krachu s nabídkou italského režiséra se psychologický rozbor hlavních postav rozjede naplno a my můžeme sledovat veledlouhý komorní rozhovor dvou milenců před rozchodem v jejich bytě, jenž trvá neuvěřitelných 30 minut. Tato scéna, v níž každá strana vidí pouze svoji pravdu a původně nesmrtelná láska je v nenávratnu, je nesmírně emotivně silná a zrovna v této scéně předvádí oba herci obdivuhodné výkony. Šance bulharského režiséra R. Valčanova je zajímavé psychologické dílo zaměřené na kritické životní situace, bohužel ze snímku lze vypozorovat jistou nevyrovnanost, závěr také jaksi nesplnil očekávání a tak navzdory Abrhámovu agresivnímu a drsnému výrazu hodnotím pouze průměrně.

plakát

Příbuzenstvo (1979) (TV film) 

Československá televizní krimi pátrající po vrahovi panovačné a necitlivé majitelky vily madam Hlachové. Případu se ujímá poněkud nesourodá dvojice vyšetřovatelů major Valenta a poručík Novák. Majora ztvárnila česká legenda R. Hrušínský, jenž se prezentoval svým typickým herectvím, tedy klidným, až flegmatickým vystupováním s výrazným odstupem k podezřelým, ale i ke kolegům. Mladého poručíka zahrál V. Preiss, jenž však předvedl nevýrazný výkon a jeho jediná samostatná krimiakce skončila totálnám fiaskem. Existuje však osoba, jejíž nespoutané herectví zastínilo všechny, jedná se samozřejmě o S. Budínovou v roli dvojčat s diametrálně odlišným charakterem. Zejména v závěru tato nedoceněná umělkyně oslnila svým famózním projevem. Snímek Z. Kubečka představuje klasickou televizní kriminálku s několika podezřelými, pozoruhodnou dvojici kriminalistů, ozdobenou výkonem paní Budínové, díky nemuž jsem zvolil nadprůměrné hodnocení.

plakát

Hlavní výhra (1958) 

Československá komedie o nečekané výhře v loterii, s níž je nakonec víc komplikací jak užitku. Výhercem automobilu Škoda Spartak se stal mladý prodavač František Havelka (mírně zmatený a submisivní I. Palec), jehož od převzetí vozidla čekají pouze výdaje a starosti. Snímek je v některých okamžicích docela zajímavý a vtipný, střídají se komické situace (potíže s garáží, zbavení se rachotiny) a jedná se o vyloženě odpočinkovou záležitost, jež se soudruhům docela povedla. Ve vedlejších rolích se představila Havelkova snoubenka (neznámá J. Panýrková), jeho kolega (začínající V. Menšík), vedoucí prodejny J. Bek a tradičně nepřehlédnutelný ředitel podniku J. Pivec. Velmi zajímavou roli vyzývavé zlatokopky zde sehrála tehdejší krasavice V. Thielová. Kromě těchto zmíněných herců však ve filmu vystupuje mnoho dalších známých jmen, bohužel často jen v epizodních rolích. Domnívám se, že režisér Novák v nelehkém období tání natočil průměrnou, nikoli špatnou, komedii na jednoduché lákavé téma.

Ovládací panel
6 bodů