Schlierkamp

Vynikající M. Kopecký jako vysokoškolský profesor Karel Svozil v československém filmu, jež se zabývá vztahem mezi starším mužem a mladou ženou v nelehkých životních situacích. Kopeckého mladou partnerku hrála sympatická T. Fischerová. Role profesora byla napsána M. Kopeckému přímo na tělo a tak mohl hrát vyloženě sám sebe. Jeho osobní cynické názory na stárnutí a lékaře jsou dostatečně známy a on tak mohl své postoje přenést na filmové plátno. Jeho herectví se v tomto filmu projevilo v plné šíři - můžeme sledovat scény naprosté rezignace, sobecké sebelítosti a odhánění jeho blízkých, ale také energické plnění svých povinností, projevy nonšalantního společníka a moudré glosování. Film je plný jeho typického humoru, vtipných hlášek, ale také se M. Kopecký objevuje v několika charakterových scénách, které jsou patrně nejhodnotnější z celého snímku. Ostatní herci se podřídili Kopeckého mistrovství, snad pouze P. Čepek vytvořil poněkud výraznější postavu onkologa a V. Hlavatý jako umělecký model a vždy dobře naladěný stařec. Film vnímám jako nahlédnutí do Kopeckého života v jeho pozdních letech a také jako poklonu jemu jako člověku a jeho hereckému umu.

Drama zabývající se protestem irských radikálů v britských věznicích, kteří usilují o status politického vězně a nikoli řadového kriminálníka. Po několika neúspěšných pokusech se vůdce irských vězňů Bobby Sands rozhodne zavést hladovku jako projev odporu vůči nevídané bestialitě, s níž je on a ostatní Irové denně konfrontován. První dvě třetiny snímku se nesou ve velmi pomalém tempu, dialogy jsou krátké a suché, divák je seznamován s prostředím věznice a s praktikami bachařů. Zdá se, že režisér se snaží děj všemožně natahovat (přetažený dialog s knězem či nudná scéna s umýváním chodby) a zvýraznit tak závěr filmu, který tvoří značný kontrast oproti první části. M. Fassbender v roli hlavního rebela zde projevuje sklony k totálnímu až sebezničujícímu herectví, neboť pohled na jeho hladovějící tělo je děsivý. Čtyři hvězdy dávám pouze kvůli poslední půlhodině a pomalému Fassbenderovu umírání, jež jsem sledoval s otevřenými ústy.

Československý psychologický film, v němž hlavní úlohu hraje dospívající dívka, jež se zamiluje do staršího muže vyprahlých citů. Roli dívky v rozpuku si zahrála E. Šolcová, přičemž svou postavu ztvárnila velmi dobře a vedle jejích hereckých výkonů je nutno ocenit také její výkony atletické. Záletného řidiče hrál P. Skála a se svou partnerkou se výborně doplňovali. Ze známých herců ve filmu vystupuje pouze O. Velen, v menší roli inženýra. Přestože všechny postavy hrají poměrně kvalitně, na snímku diváka zřejmě nejvíce zaujme práce kameramana. Dramatu dominují záběry na dvě vysoké stavby na holé pláni, hra stínů a záběry s originální perspektivou. Vynikající byla akční scéna v hospodě, níž se P. Skála, jinak též hrobník Plakánek ze Studny, hrdě postavil třem mužům. Podle mě se jedná o průměrné Kachyňovo dílo, neboť v celém filmu jsem postádal větší dávku dramatičnosti a neelegantní konec mě v tomto rozhodnutí pouze utvrdil.

Italské válečné drama, v němž účinkuje hvězdná dvojce S. Loren a M. Mastroianni, hrající manželský pár. Toto krátké manželství je přerušeno odvedením Antonia na ruskou frontu. Jelikož se Antonio po skončení války nevrátil a Giovanna, jeho žena, věří, že zůstal naživu, vydává se ho hledat do nehostinné krajiny. Toto zoufalé hledání jejího nezvěstného muže na ukrajinském venkově hodnotím jako nejvýraznější část filmu a její bolest po jeho nalezení jako ohromující. Filmu skutečně dominují herecké výkony obou hlavních představitelů a vše je podtrženo výtečnou dechberoucí hudbou. Záchranu vojáka ze sněhové pasti bych si dovolil označit jako méně realistickou, avšak jinak je celý příběh velmi povedený a děj strhující. S. Loren + M. Mastroianni + V. de Sica = záruka nejvyšší kvality.

Československý historický film s komediálními prvky, jenž je orientován na školství v 16. století na malém městě. Ústřední postavu středověkého intelektuála, který je přemluven vykutálenými pány konšely k převzetí místní školy, hraje Z. Štěpánek. Nezbedný bakalář je jeden z filmů, který dokazuje, proč je tento umělec tak oceňován a nezřídka řazen k nejlepším českým hercům všech dob. Jeho ohnivý pohled, nespoutaná energie, burácející hlas, moudré proslovy a celé jeho herectví je vskutku ojedinělé. Vedle tohoto velikána ve filmu vystupují další velmi významné herecké osobnosti, nejvýznamněji mě upoutal věčně žíznivý F. Smolík, bubák F. Kreuzmann a nečekaně půvabná V. Matulová. Po bok zkušených umělců byli postaveni dětští a začínající herci, z nichž se postupem času vyvinuly slavné herecké osobnosti (V. Brodský, J. Vinklář, J. Mareš). Dějové stránce filmu nemám také téměř co vytknout, kvalitně je vyjádřena stupňující se nesnášenlivost mezi lakomými konšely a nebojácným bakalářem.

Legendární J. Dean ve své nejznámější roli. Obraz Ameriky 50. let, těžko řešitelné problémy mezigeneračních vztahů, revolta proti autoritám. Ve skutečnosti jsem očekával té rebelie o něco více, ve druhé půli filmu se tento idol své generace proměňuje spíše na romantika a děj už poněkud ztrácí na zajímavosti. To ovšem nic nemění na nesporném hereckém talentu hlavního představitele, jehož brzká smrt však způsobila, že svou filmografii nemohl rozšířit.

Vynikající československé válečné drama odehrávající se v ženské německé věznici v letech 1942/43. Velmi přesvědčivým výkonem se blýskla M. Vašáryová, jež si zahrála roli odsouzené trestankyně a jíž zbývá pouhých 99 dní do popravy. Značnou část filmu tvoří retrospektivní pohledy do její minulosti, z nichž se divák dozví vše potřebné o jejím rodinném zázemí, ilegální činnosti, zatčení a výslechu. Další obzvláště povedenou část filmu tvoří pochmurné záběry na popravčí zeď, doplněné neveselým monologem hlavní hrdinky a řezavou pronikavou hudbou. Celý film je natočen v šedivých, ponurých a nevýrazných barvách, což vhodně doplňuje smutnou atmosféru káznice. Způsobem natočení a hlavním tematem je film velmi podobný s Herzovým Zastihla mě noc. Herecké výkony všech účinkujících v čele s M. Vašáryovou bych si dovolil hodnotit jako velmi kvalitní, nejvýrazněji mě však zasáhl výkon O. Ševčíka v jeho tradiční roli gestapáka a zajímavá byla též bachařka V. Kaplanová. Totálně mrazivý závěr dramatu pouze potvrzuje jeho vysoké hodnocení.

Bohužel se nemohu připojiti k obdivovatelům tohoto oscarového díla, neboť dle mého názoru se jedná o naprosto průměrný film 60.let. Filmu vévodí železniční atmosféra na konci protektorátu a drobné trampoty jejich zaměstnanců. Děj filmu se ubírá pomalým nevýrazným tempem, během něhož je divák seznamovám s jeho hlavními hrdiny. Obávám se, že V. Neckář v hlavní roli mladého Miloše Hrmy nepobral dostatek hereckého talentu, aby mě více zasáhlo a upoutalo jeho sexuální utrpení a jeho navýsost labilní psychika (o jeho pěveckých kvalitách však není pochyb). Shledávám se zklamáním, že ani pan Somr v roli milovníka v tomto filmu nebyl natolik výrazný, jak bych si snad představoval. Zajímavá role poněkud rozpolceného kolaboranta byla nabídnuta V. Brodskému, který si ji zahrál s chutí a domnívám se, že jeho výkon byl nejkvalitnější, který bylo lze shlédnout. Režisér J. Menzel si zde zahrál malou roli psychiatra. K velmi kvalitním hereckým výkonům musím přiřadit M. Ježkovou, která si svou přirozeností udržovala svůj nadstandard celou kariéru. Hlavní erotickou razítkovací scénu za mimořádně a převratně sexy nepovažuji, avšak pro tvar pozadí J. Zelenohorské mám výraz nejvyššího obdivu. Po usilovném přemýšlení a touze po spravedlnosti volím 3 hvězdy, Oscar není všechno.

Československé scifi, jehož technické zpracování ohromilo nejednoho tehdejšího diváka. Hlavní roli si zahrál neuvěřitelný M. Kopecký, který cestuje vesmírem spolu se superinteligentní bytostí z jiné galaxie (R. Lukavský). Kopecký naopak hraje typického Čecha z poloviny 20.století jdoucího pouze za bohatstvím a mocí. Kopeckého herectví v tomto filmu je vskutku výjimečné, tolik gest, mimických kreací, vtipných hlášek a komentářů nastalých situací od jednoho herce je ojedinělé. Přestože film ke konci ztrácí myšlenku a postrádá elegantní ukončení, Kopeckého herecké mistrovství lze sledovat po celou délku snímku. Tento film, zejména díky hlavní postavě, jejíž famózní výkon naprosto zastínil ostatní herecké kolegy, hodnotím poměrně vysoko, neboť jeho hodnocení by nemělo být ovlivněno dobovým politickým kontextem.

Československý televizní film, jehož jednoduchý příběh je pouze rámcový podklad pro ukázku vynikajícího herectví všech osobností, které v této krátké komedii vystupují. Klasicky kvalitní výkon J. Wericha jako španělského místokrále v Peru je obohacen neméně kvalitním hereckým umem jeho kolegů. Ať už se jedná o místokrálova pobočníka M. Kopeckého, vypočítavou milenku J. Adamovou či církevní hodnostáře O. Krejču a M. Nedbala, všichni podali nadprůměrné výkony a je radost sledovat tuto hodinovou frašku právě z těchto důvodů.