Schlierkamp

Československý film, jenž nahlíží do života dospívající venkovské dívky. Nikterak výjimečný, téměř banální příběh milostného zklamání zaujme především pohledem do života s nalinkovanou budoucností socialistické mládeže. Snímek obsahuje několik scén z klasické lidové zábavy, zejména svatební hostina s velmi mizernou kapelou byla přímo typická ukázka venkovské kultury 80.let. Kromě stěžejní svatební scény se ve filmu odehrává řada komických scén, například místní olympiáda byla poměrně originální. Herecké výkony byly však zklamáním, ač půvabná, tak značně pasivní A. Mihulová a nevýrazné výkony množství neherců diváka nenadchnou. Režijní debut F. Feniče si tak budu spíše pamatovat jako přehlídku bizarních účesů a oděvů.

Výborný dobrodružný film z atraktivního a originálního prostředí, v němž vedle sebe herecky excelují 2 vynikající britští umělci - S. Connery a M. Caine. Skvěle napsaný příběh předkládá divákovi po dvě hodiny napětí a zábavu, která je většinu času prostoupena pohledy na exotické krajiny Střední Asie. Z poselství filmu vyplývá, že touha po moci a bohatství byla a bude vždy nesmírná, avšak být mocí zaslepen a hrát si na samotného Boha se nevyplácí. Dokonce ani S. Connerymu.

Klasické československé krimi z 80.let, ničím příliš nevybočující z tehdejší filmové tvorby, avšak hlavní postava, kterou jedinečným způsobem ztvárnil K. Heřmánek, pozvedla film minimálně o jednu sféru výše. Heřmánek hraje kriminalistu, který byl pověřen pátráním po údajné nové konspirační síti špionů. Během vyšetřování si počíná velmi osobitě, kouří jedno cigáro za druhým, pořád někam jezdí svým Renaultem, neustále telefonuje svým kolegům a předává jim informace a pokyny, odmítá snahy o sblížení poněkud nerozhodné J. Paulové a také má svého nepříjemného nadřízeného J. Samka jaksepatří na háku. Je to frajer. Kouzelná byla též veselá vložka s nesprávným videem při kriminalistické analýze. Jako bývalého šachistu mě potěšil název filmu, přestože scény u královské hry jsou ve filmu pouze velmi okrajově. Dějová zápletka mi připadá docela kvalitně napsaná a zajímavá, identita hledaného špiona je velmi dobře skryta a Heřmánkovo pátrání mě prostě bavilo. V 80.letech zkrátka ještě V. Olmer uměl točit kvalitní filmy a navzdory všem zdejším kritikům nepůjdu pod 4 hvězdy.

Československý životopisný film o naší nejslavnější operní zpěvačce a vlastence, kterou ve své životní roli skvěle ztvárnila půvabná B. Turzonovová. Po návratu mezinárodní pěvecké hvězdy do vlasti v roce 1916, pro něhož si nezvolila zrovna vhodnou dobu, začíná vlna persekucí na její osobu, neboť se stala podezřelou ze špionáže a také se vřele staví za českou otázku. Je internována na svém zámečku ve Stráži nad Nažárkou a tam pečlivě hlídána. Když nedostane svolení vystupovat v Národním divadle, rozhodne se pro veřejná vystoupení pro obyčejné lidi na náměstích a v přírodě, přičemž do repetoáru zařadí pouze české skladby v čele s Kde domov můj. Film vznikal ve složitých podmínkách a byl nakonec uložen do trezoru, neboť lidé dokázali najít paralelu v útisku za Rakouského císařství a v tehdejší době. Výborný životopisný film s řadou kvalitních hereckých výkonů, z nichž si tentokrát dovolím vyzdvihnout pouze hlavní hrdinku.

Československý postapokalyptický film, jehož prapodivný název plně odpovídá i samotnému zpracování snímku. Po atomové katastrofě, na sklonku civilizace zůstane z celé populace naživu pouze stará žena a jejích osm (?) dcer. Charakter těchto posledních lidí je značně pokřiven a na pusté planetě si volný čas krátí krutou zvířecí bestiálností. Veškerá lidská morálka a humanita po generace pěstovaná v nás všech je tatam. První polovina filmu se nese ve velmi pomalém tempu a nepříliš zajímavém ději, zatímco druhá půle od příchodu Muže má stoupající tendenci. Herecké výkony jsou velmi slabé, dialogy se povětšinou ztenčily na jednoslovné příkazy, hloupé otázky a nelidské zvuky. Hlavní představitelky (většinou neherečky) byly dokonce vybrány zejména podle toho, aby měly žaludek k natočení skandální scény s krávou, neboť v tomoto případě se jedná o skutečnou smrt zvířete. První polovina hodně slabá a nudná, námět v československých podmínkách ojedinělý a zajímavý, zpracování nevýrazné, avšak za pokus o experiment a také za střízlivě zvolenou stopáž si to 3 hveždy zaslouží.

Náročné československé psychologické drama v hlavní roli s tradičně dokonalým P. Čepkem. Děj popisuje setkání dvou lidí s odlišnou minulostí, retrospektivní prolínání děje do jejich minulosti je nedílnou součástí snímku. Film zpětně reflektuje dobu okupace a život v odboji mladé komunistky a následné obvyklé vystřízlivění v 50.letech. P. Čepek naplno rozehrává svůj um zejména v druhé půli filmu, kdy dokonale předvede mladého intelektuála, nezařazeného do společnosti, hledající životní cíl na dně sklenky. Jeho herectví se nikdo nedokáže vyrovnat, bohužel zejména jeho partnerka J. Třebická k tomu má značně daleko. Ve filmu mě zaujalo také množství velmi zajímavých hlášek (Potřeboval bych se kapánek zhulákat, Začínám mít strach, že jsme tohle nechtěli, aj.) Film si dovolím ohodnotit čtyřmi hvězdami, přestože byl v první půli poněkud nevýrazný, avšak druhá půle mnohé vynahradila.

Československá crazy-komedie o dědictví velkého domu plného podvodníků. Domnívám se, že jde o zajímavý nápad, avšak poněkud nešťastně a zejména neuměle zpracovaný. Zřejmě osud filmu doplatil na nezkušenosti při natáčení, neboť české crazy-komedie do té doby neexistovaly. Samotný M. Kopecký se později vyjádřil, že jde o jeho vůbec nejhorší film. Ve filmu sice účinkuje opravdu hodně hereckých hvězd té doby, avšak ani oni dokázali zabránit velmi vlažnému přijetí veřejnosti. Z mého pohledu to nebylo až tak špatné, ale víc než dvě hvězdy dát nemohu. Nejvtipnější moment ve filmu se mi nakonec jevil, když se M. Kopecký přeřekl a omylem místo paní Komenská zvolal paní Kopecká, a to je na komedii málo.

Tříhodinové válečné drama popisující Zimní válku mezi Finskem a SSSR na přelomu let 1939/40. Děj filmu se nejvíce zaměřuje na příběh dvou bratrů bojujícících za svoji vlast. Většina filmu se odehrává v zákopech na frontové linii či v krytech těsně za ní. Válečné scény jsou velmi působivé a realistické, jsou vykresleny tak, že finští vojáci heroicky bojují s neuvěřitelnou přesilou, i když ve skutečnosti bylo Rusů pouze třikrát více. Bohužel ve filmu postrádám scény mimo frontu, např. popis politických souvislostí či pohled do vrchního Mannerheimova velení. Přesně v momentu, kdy jsou finští vojácí na pokraji vysílení zničující zákopovou válkou a také divák u obrazovky znaven přehnanou délkou snímku, válka končí. Nádherná ukázka finského vlastenectví a hrdinství.

Francouzský kontroverzní film, jehož snahou není divákovi něco sdělit, ale šokovat. Čtveřice mužů se rozhodne, že se v jedné vile na okraji Paříže ují k smrti. Tyto gastronomické orgie jsou doplněny orgiemi sexuálními, když se ve vile objeví lehké ženy. Celý film je natočen neobvyklým pochmurným způsobem, objevují se tam vskutku nechutné scény. Z hereckých výkonů hlavní čtveřice bych vyzdvihl P. Noireta, jenž měl jako jediný poněkud komplikovanější filmovou roli, zatímco ostatní postavy byly velmi ploché. Za povšimnutí stojí ústřední melodie, nádherný vůz Bugatti Type 35, povedená imitace M. Branda v podání U. Tognazziho a velmi bizarní učitelka Andrea. Jedná se o snímek, který je na jednu stranu nesmírně jednoduchý, ale na druhou geniální, zejména kvůli nezodpovězeným otázkám, jež nejsou zřejmě podstatné a také proto, že nikoho po jeho shlédnutí nenechá chladným.

Výborný životopisný historický film dějově se týkající klíčového období historie českého národa. Hlavní postavu, tehdejší významnou osobnost lékaře Jana Jesenia naprosto vynikajícím způsobem ztvárnil P. Čepek. Ve filmu dále figuruje spousta dalších důležitých historických postav, zejména Rudolf II. fenomenálně zahraný R. Hrušínským, hrabě Thurn ztvárněným L. Kostelkou, Zimní král z Falce skvělého J. Bartošky a nebohý hrabě Šlik v podání J. Kačera stojí za zaznamenání. Ve filmu rozhodně oceňuji velkou pestrost postav, šířku dějové linie a neuvěřitelnou přirozenost a moudrost v projevu P. Čepka. Závěrečná dramatická poprava českých vlastenců se rovněž odrazila v celkovém hodnocení a nemohu jinak než 5.