J.Connor

Unikátní dokument, jak jen byli unikátní Damiens. Třičtvrtěhodiny dlouhá bizarní reklama na Autotepas ("co děláte v zimě, Láďo ? No to si takhle půjčím Oplíka od Autotepas a pak se projíždim" atd.) a absolutno, kterou i při večírkové náladě těžko dáte za polovinu...

Smrtelná kořist byla aspoň sranda, ale tohle není opravdu vůbec nic. Když samozřejmě pominu fakt, že "navážno" natočit film během víkendové výletu s kamarádama do lesa je docela frajeřina. Touto laskominou potěšil Alvim Video a vlastně nechápu za co dávám tu jednu *. Asi za muziku, která je nějaký bizarní mix mezi O.S.T. k Dempsey & Makepeacová a Giorgia Morodera.

Překvapivě temné a v mnoha ohledech překvapivě současné. Nechce se mi už po všech ostatních rozmazávat nadčasovost, tak snad jen, že Ita Rina funguje jako idol i dnes, narozdíl od mnohých vrstevnic, které v konturách doby už přeci jen působí asexuálně. Skvělý Klusákův doprovod, slušně nabušený střih a nápaditá kamera. A jsem rád, že už prvorepublikové dámy "bolela hlava".

Just another Andy Sidaris movie...Donna Speir, pardon Hamilton, se posté vrací, aby se několikrát převlékla a s kámoškami zmákly nějakou tu mezinárodní agentskou fušku. V tomhle vydání je toho opravdu dost, agentky FBI, agenti CIA, zástupci námořnictva, zástupci armády, filipínští komunisté, filipínští gangsteři a k tomu jeden vysloužilý samuraj z druhé světové. Jen jsem nějak nenarazil na ty ninjy a Zorra, o nichž se mluví v komentáři kolegy.

T-1000 s hárem jako zmatený pisálek, kterému to neulehčuje Terina, jejíž fanoušci si přijdou na své. Asi jsem v poslední době zase nakoukal moc trashe, mám tendenci dát tři hvězdy, držte mě...

Chtěl jsem se pokusit být jednou objektivní, i když je vše kolem labelu Wax Trax moje srdeční záležitost. Na VHS je přeci jen pár poměrně průměrných věcí či kusů, které prostě stihly zestárnout (většina videí je z přelomu 80. a 90. let). Jenže to by tam na druhou stranu nesmělo být tolik skvělých pecek formujících žánr a můj hudební vkus. Příjemně překvapily poslední tři bandy, dosud jsem je neznal a jak video, tak jejich táhlý zvuk mi vyhovovaly. Pokud někdo pátrá po Trentu Reznorovi, vystupuje v klipu kapely "ministra" Paula Barkera LEAD INTO GOLD. Legenda praví, že Trent v tomtéž studiu natáčel den předtím klip k "Head like a hole" a poflakoval se kolem, tak ho klucí vzali do party. Docela by to sedělo, obě videa jsou si dost podobná. Celé kazetě vévodí silná trojka CLOCK DVA, KMFDM a samozřejmě REVCO s nařvaným Van Ackerem: Someone, somewhere wake me up !!!

Moravská Hellas II.

Koukatelné, a to nikoli překvapivě. Sergio Martino je zručný režisér a narozdíl o svých italských soukmenovců dokázal na své filmy často sehnat peníze, takže nepůsobí tak příšerně levně a papundeklově. Jeho další spolupráce s toporným obrem Danielem Greenem mě sice nepotěšila tak jako výborný Pacco: Stroj smrti, ale i tohle prostinké sportovní drama má neodolatelnou osmdesátkovou příchuť. Zprvu se může zdát, že jde o tradiční italský parazitismus, tentokrát na Rockym, ale zdání naštěstí klame. I tady sice sledujeme cestu amatérského boxera na vrchol, ale za úplně jiných okolností, zde navíc všemu vévodí krimi zápletka.

Těšil jsem se nemálo, páč svět Mutant Chronicles mě v dětství hodně bavil, a to zejména díky karetní hře Doomtrooper, která se svého času dost hrála, než ji definitivně vytlačil Magic. Nemá cenu tady rozpitvávat maličkosti typu, že Valerie Duval není japonka z Mishimy či že Max Steiner je obří blonďák. Samozřejmě jako fanouškovi předlohy Vám musí vadit, že je původní předloha pouze vyzobaná a převrácená naruby. Skutečným problémem ale pak je, když celý příběh díky tomu nedává valný smysl a zejí v něm díry. Navíc, pokud si tu lidi znalí věcí stěžují na rozpory, tak se nejedná o nějaký purismus, ale naprosto zásadní "věci" a není mi pak zcela jasné, proč to vůbec pod hlavičkou MT dělali. Je to fajn natočený, rychle to uteče a snad i pobaví, ale pokud se náhodou těšíte na první zpracování světa MT, tak Vás to i slušně nasere.

Až díky trashovému megalomanovi Stevensovi mě napadlo, že jaká múza, takové dílo. Jeho několikátá spolupráce se Shannon je také taková narůžovělá, poloumělá, stokrát ohraná a viděná. Je však pravdou, že tohle jejich dílko mě nechtěně opakovaně dosti pobavilo, byť má samozřejmě býti mrazivé. Např. scéna bitky mezi ženami, která končí tím, že Tweed jede na zádech Stevensovi manželky ze schodů je epesní. Opravdu humorné je, že se Tweed v rámci pomsty naprosto se všemi vyspí a nakrklo mě akorát to, že nesvedla i postarší korpulentní rodinnou služku. Samozřejmě v rámci tohoto bizarního subžánru nechybí rodinné domácí zvířectvo, na němž může poprvé psychopatka ukojit své vražedné choutky, tentokrát se jedná o duo papoušků.