J.Connor

Aby nedošlo k mejlce, "Over the top" je rodinný film na odpoledne a jako takový si myslím funguje velice dobře. Navíc je svou audiovizuální stránkou doslova esencí 80. let, přičemž tato dekáda samozřejmě kýčem nešetřila. Nabušený trash soundtrack, jehož autorem je italský syntezátorový mág Giorgio Moroder (jehož doprovází různí vokalisté), do toho všeho víc než zapadá. Ústřední pecka Take it higher s Larrym Greenem je fakt šlágr jaxe patří.

Lucky Luke je společně s Vlkem z "Jen počkej" zřejmě jedinou dětskou animovanou postavou, která neustále kouří, vsadím boty, že v nové verzi si musel to svoje balené cigárkou odpustit. Aby toho nebylo dost, tak si bratři Daltonové dávno před Blueberrym a také před Mladými puškami, projdou psychedelickou zkušeností v podobě hub.

Film oscilující mezi amatérským homevideem a geniálním klenotem kinematografie. Očekával jsem nějakou moralizující historickou fresku, ale dostalo se mi alegorického putování za vysněným cílem, které mě přimělo pokládat si základní otázky ohledně filmové tvorby, ale i samotného života. Mimořádné dílo.

Docela dlouho na mě žádný film takhle nezapůsobil. Chvíli mi trvalo proniknout nevinným rozjezdem nekorespondujícím s přehnanými očekáváními, ale naštěstí jsem vytrval. Člověk samozřejmě chtě nechtě musí vnímat informace o autorově skutečném osudu a ty se pak nutně odráží na celkové působivosti filmu, ale Noci šelem by byli brilantním dramatem i bez téhle berličky. Film především o lásce, víc než o čemkoliv jiném, v závěsu se smrtí. Tyhle dvě ovšem rády chodí spolu. Láska, sex, smrt...děvky, čáry, bary. Provařená témata, jenž však málokdo umí uchopit takovým způsobem, jako to zvládl Cyril Collard. Rest in peace.

Kdysi jsem v jedné late 80´s Cinemě viděl plakát na tenhle film, jenž samozřejmě na dětskou dušičku neznalou záludností západního videotrhu, působil úžasně. No dám alespoň 1* za playmate Rebeccu Ferratti, za vzpomínku na lákavý poster a také kvůli tomu, že odpad dávám jen v krajním případě. Nicméně tohle v Cannonu s tou lowbudgetovou filozofií trochu přehnali, neviděl jsem v životě moc horších filmů, a to mám pro trash velkou slabost.

Alice měla svátek a já poprvé shlídl tento kousek. Musím před J.Š. opět smeknout, byť jsem byl zpočátku poněkud na rozpacích, pramenících ze znalosti většiny mistrových děl a tím pádem jisté unavenosti nad užitou technikou, principy, vtipy. Podobně jako např. u Jodorowskyho Svaté hory, nečekaje, že bych vydržel čirý surreál na tak velké ploše, byl jsem příjemně překvapen jeho populárně naučnou zábavnou formou, která mi ve finále právě naopak i díky velké ploše umožnila do díla se ponořit a o to víc si ho vychutnat. Neškodilo si také po mnoha letech (když vynechám rytinu Thomase Otta) znovu připomenout Alenčin příběh, neboť v dospělých očích získává samozřejmě trochu jiné kontury.

"Nemyslím na to, kolikrát nechal mě, mojí sestru či mojí matku zabít, znásilnit či ohrožovat. Ne, raději se to nepokouším interpretovat " (Asia Argento v dokumentu).

Podtitul: Jak zvláštní - jakoby celý svět byl opilý.

Paco je v rámci trashe opravdu špička. Martinovi se podařilo s minimálním rozpočtem natočit působivé akční sci-fi dílko, které sice poněkud vykrádá Terminátora, ale na to už prostě musíme být u Italů zvyklí. Hands of steel je svižné, apriorně neurážející, místy příjemně brutální (utrhávání hlav), ale stále sračkoidní dílko. Jak to nazvat...asi vkusný kýč....(mimochodem závěr je taky docela cool) + naprosto výjímečný darkelektro soundtrack, přičemž ústřední temná vyťukávka si v ničem nezadá se svým "předobrazem" od Brada Fiedela. Ve vedlejší roli opět exceluje inventář všech možných italských úletů George Eastman, tentokrát v roli zákeřného kamióňáka Raoula.

Jistě, bylo to trochu bulvární a šmírácké, ale musím říct, že právě gró pořadu a sice nachytávání slavných osobností bylo prostě vtipné a zábavné. Dlouho jsem přemýšlel, zda ne/jsou scénky nahrané, ale nakonec bych řekl, že min. ve velké většině nikoliv. Řada těch lidí totiž ze sebe udělala fakt blbce či spíše vyplavaly na povrch jejich ne zrovna pěkné stránky a často si pak už ani nepřišli pro "cenu". A bylo prostě zajímavé sledovat, jak se kdo ve vyhrocené situaci zachová, protože právě v takových chvílích se poznají lidi. Za vrchol považuju Luďka Sobotu v bordelu, kde na pokoji čekala za kurtizánu převlečená jeho manželka. "Ty děvko! Ty si fakt úplně blbá ! Neměls bejt s Brzobohatym na zájezdu ?? " Fakt nářez, kdo neviděl, nemá tucha. Z ostatních bych ještě vzpomenul Vašuta, kterému přejeli auto tankem ve studiích. Marek byl hodně napruženej, ale po pravdě úplně nejvíc ho nasralo, když nakonec řiká chlápek, "Počkejte, Vás já znám, Vy jste pan Roden z televize" - hrozila inzultace. Honza Čenský, který opravdu myslel na to, že by mohl být český král a pak ho nevybíravě napadla Policie (srazili na zem a spoutali) - to už bylo opravdu na hraně. Pavel Soukup, který se chtěl vypořádat s náhodnou milenkou (a "svým" dítětem) byl také hrubej a Vydra co byl pro schovat zastřelenýho chlapa...ty voe....Snad nakonec ještě zmínit Marka Ebena, kterého ani vykradení auta (motoru) nepřimělo přistoupit k povyku či vulgaritám, jako jeden z mála zúčastněných neztratil tvář.