Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 987)

plakát

Final Cut (2004) 

Řada výhrad v komentářích ohledně nevyužitého potenciálu filmu má samozřejmě racionální jádro, nicméně mé nízké hodnocení vychází ze samotné podstaty scénáře. Nápad je totiž zpracovaný nesmyslným způsobem. Takhle by technologie popsaná ve filmu v reálném životě nefungovala. Její využití by bylo úplně odlišné, zabývaly by se jí tajné služby, armáda a podsvětí. Ondřej Neff měl v Ikárii dlouhá léta rubriku Zakázané technologie, kde si pohrával s podobnými nápady a s humornou nadsázkou líčil jejich historii v lidské společnosti. Myslím, že tenhle vynález by do kategorie Zakázaných technologií určitě spadal. Na první pohled je zřejmé, jak obrovská rizika pro společnost i jedince přináší a zcela určitě by byl oficiálně zakázán. Implantovat něco takového svému dítěti je stejně rozumné jako mu implantovat nebezpečnou výbušninu - a spíš mnohem nebezpečnější. Scénář je zkrátka postavený na vodě. Celkový dojem: 40 %.

plakát

Kam čert nemůže (1959) 

Horníček a Hlaváčová jsou dva důvody, proč tenhle film i po letech vidět a proč mu přiznat určitou hodnotu. Scénář je jinak celkem průměrný a ani režie Zdeňka Podskalského ho podstatně nevylepšila. Herecký rejstřík Miroslava Horníčka byl vždycky omezený, šlo především o výborného vypravěče a autora. Tahle role mu ale sedla a jedná se myslím o jeho druhý nejlepší výkon (vedle seriálu Byli jednou dva písaři). No a mladičká Hlaváčová byla tehdy plná energie a ďábelského šarmu. Slušná konverzačka, ve své době určitě nadprůměrná komedie. Celkový dojem: 55 %.

plakát

Děkujeme, že kouříte (2005) 

Chytrá, jízlivě sarkastická komedie, která nešetří nikoho a nic a srší hláškami na všechny strany a přitom je tak říkajíc ze života. Člověk nemá v žádné scéně a u žádné postavy pocit něčeho umělého. Dobrý scénář se potkal se slušným režisérem a herecké obsazení je velmi kvalitní, takže dohromady jde sice ne o přelomový, ale velmi kvalitní žánrový film, který potěší fanouška inteligentního humoru. Je to přesně ten druh snímku, kde si některé hlášky vybavím určitě i po letech. Celkový dojem: 80 %.

plakát

Tokio! (2008) 

Franz Kafka nebo Ionescu mají mezi současnou filmařskou generací své důstojné pokračovatele. Je to absurdní, provokativní, ujeté, komické, zkrátka nevšední. Jednotlivé povídky stojí na zajímavém nápadu a neotřelém zpracování, nejvíc se mi líbila hned ta první - Interior design, ovlivněná surrealismem. Podobně zbytečných lidí znám ve svém okolí víc, možná by to nebyl špatný nápad takovým způsobem vyřešit jejich existenci. Dobrá je i třetí povídka o odcizení lidí v moderním velkoměstě. Je myslím dobře, že film z prostředí Tokia točili filmaři z ciziny, ten evropský přístup, který je konfrontovaný s asijskými reáliemi, se na výsledku pozitivně podepsal. Celkový dojem: 90 %.

plakát

Berlín, Alexandrovo náměstí (1980) (seriál) 

Pět hvězdiček nedám, na to je Alexandrovo náměstí příliš komorní a literární, čtené pasáže jsou přece jen znát, na druhou stranou jsou to ty nejsilnější čtyři hvězdičky, jaké si lze představit. Navíc tenhle seriál ještě neskončil a neustále ve mě rezonuje - je to emocemi nabitá, po čertech chytře natočená věc s úžasně plnokrevnými postavami. Dobro, zlo, láska, nenávist... Tak komplikované, nejednoznačné postavy se objeví jen výjimečně. Jak už napsal Fosgo, seriál působí jako prostředí hodně laciného baru pozdě k ránu a v tom spočívá i kus jeho přitažlivosti. Ty čtyři hvězdičky jdou na vrub i šílenému vysílacímu času, navíc je to projekt, který je lepší shlédnout s menším odstupem mezi jednotlivými díly. Alexandrovo náměstí je hodně hodně dobré a nevylučuju, že se objeví v mé seriálové topce. Celkový dojem: 85 %.

plakát

Trojčátka (1995) (seriál) 

Seriál opakovaně běžel v dětských blocích typu Kouzelná školka na ČT1. Kombinuje klasické pohádkové motivy s reáliemi dneška, jeho nevýhodou ale je výrazná infantilnost, kterou bohužel podporuje i český dabing. Celkový dojem: 50 %. Nevýrazná, ale koukatelná záležitost pro menší děti.

plakát

Poklad pana Arna (1967) 

Václav Bedřich patří mezi naše nejlepší tvůrce animovaných filmů a má na svém kontě pěknou řádku snímků a seriálů oceňovaných kritikou i diváky. Osobně si ale nejvíc cenil právě tohohle kousku. Považoval ho za vrchol své tvorby a myslím, že měl pravdu. Je až s podivem, jak málo filmových fanoušků tenhle snímek zná a jak střízlivé hodnocení v porovnání se svými kvalitami má. Václav Bedřich se pokoušel opakovaně ve své tvorbě vybočit z produkce pro dětského diváka a zabrousit do oblasti pokleslých žánrů, jako jsou šestákové detektivky nebo klasický horor. Poklad pana Arna vychází ze severské balady o jednom krvavém zločinu a má nádherně pochmurnou atmosféru, kterou vytváří především stylizovaná a poněkud rozostřená kresba Adolfa Borna, ale i hudba použitá ve filmu. Prakticky všechny složky do sebe krásně zapadají, slabší je jedině animace, ale ta jednoduše odpovídá 60. letům minulého století a klasickému ploškovému filmu. Pro mě osobně je to jeden z největších zážitků, které mi český kreslený film poskytl. Celkový dojem: 100 %.

plakát

O Kátě a dešťových vílách (1965) 

Z dnešního pohledu jde pochopitelně jak po výtvarné stránce, tak z hlediska kvalit scénáře o průměrnou záležitost, ale hodnota tohohle filmu spočívá ve filmové historii. Tenhle Bedřichův snímek stál na samém počátku cyklu českých večerníčků, představuje určitý model, který Václav Bedřich a jeho kolegové rozvinuli do řady vynikajících večerníčkových seriálů. Film namluvila oblíbená dabérka večerníčkových postaviček Jiřina Bohdalová. Celkový dojem: 60 %.

plakát

Šťastný Luke - Daisy Town (1971) 

Film, který uvede děti do stavu nadšení a dospělého příjemně naladí. Výborná animovaná klasika jako parodie na Divoký západ. Tak, jako má hraný film svého Limonádového Joea, má kreslený film svého Lucky Lukea. Spousta fórků, stylizovaných postaviček, které známé z hraných westernů, parodovaných klišé i odkazů na americkou popkulturu. Už jen za halucinogenní scénu plnou muzikálových čísel musím dát plný počet hvězdiček. Celkový dojem: 95 %.

plakát

Fallové (1980) 

Řekl bych, že jde o nejoriginálnější film Petera Greenawaye, který připomíná některé skeče skupiny Monty Python's Flying Circus. Za tu nápaditost a hravost dávám čtyři hvězdičky, i když je pravda, že jde o svého druhu experiment, kterému chybí příběh a který je lepší sledovat po etapách. Každý z mystifikačních portrétů je natáčený jiným stylem a v podstatě pro diváka představuje jakousi školu režijních stylů. Je to vtipné, ujeté, originální. Celkový dojem: 75 %.