Narciska

Film vyniká nádhernými a dnes až neuvěřitelně znějícími dialogy, jež tvůrcům bohatě stačí na to, aby vyjádřili něhu a souznění milostného páru. "Jak je ponižující, když je muž sentimentální a žena chladně mlčí."

Jedná se o jednu z nejkrásnějších romantických komedií, která doslova hladí. Vánoční atmosférou, jemnou romantikou, milostí a krásnými dušemi. Jeden z filmů, který i po letech stále dojímá. I když ho možná ocení jen beznadějní romatici jako jsem já :)

Snad teprve podruhé, co mě filmová smrt tak hluboce zasáhla. Nikoliv smutkem a bolestí, jež ke smrti patří (takže teď nemám na mysli nářek nad smrtí Vinnetua či Williama Wallace), ale hlubokým znechucením nad odporností, jež odchod sympatické postavy v těchto dvou případech provází. A tak se v tomto ohledu nebráním dost bizarnímu srovnání s Vetřelcem, kde ale byla strůjcem smrti vesmírná nestvůra, zatímco v tomto případě je jí stvůra lidská. Zatímco u Vetřelce vsadili tvůrci na velmi krvavou scénu a moment překvapení, v případě tohoto filmu více než samotný akt popravy postačil pocit zbytečnosti a totální bezmoci tváří v tvář psychopatické škodolibosti. Jinak by se jednalo o lehce nadprůměrný krimi thriller okořeněný futuristicky působícími postmoderními a industriálními kulisami japonské metropole, okamžik brutální vraždy, jíž byste radši nikdy neviděli, však zanechává dlouho po filmu velmi hořkou pachuť.

Western nepatří k mým oblíbeným žánrům, ovšem ne nadarmo nese tento punc kultovní. Ještě větší věhlas má hvězdný režisér a musím říci, že tohle je moc hezké seznámení s mistrem žánru. Co se musí westernu nechat, je nepředvídatelnost i to, že smrt ve westernech leckdy kosí i kladné hrdiny, tudíž šťastný konec není zaručen. V tomto případě je nám navíc bez příkras nastíněn nejednoznačný pojem kladného hrdiny s drsnou slupkou a chladně propočítanými činy. Brání to však tomu, aby byly jeho úmysly ušlechtilé? Ztvárnění Clintem Eastwoodem jednoznačně posouvá film k pěti hvězdičkám.

Kdyby to nebylo tak americké...

Pohádka, co má výborného, originálního a naprosto nerušivého vypravěče! Co vlastně nemá záporných ale lidských hrdinů a hrdinek. Co zpodobňuje lásku překrásně neromantickým způsobem. To se v pohádkách normálně nenosí! Doufám, že pohádku ještě někdy uvidím, protože v ní nejen růže a prsten mají své kouzlo! Jo a moc chválím Českou televizi za zařazení "pohádek pro pamětníky". Dělá mi to radost v sobotu ráno:)

Hezká pohádka, co zaujme především výkonem Ondřeje Vetchého, líbeznou princeznou a moudrým poučením.

Film, co mě doslova přikoval k televizní obrazovce. Zpočátku člověk čeká, co se z toho vyvine, ale tak nějak tuší, že ta zničující nuda maloměsta, kde se zastavil život, je jenom klidem před bouří, která 4 mužům, 4 krásně vykresleným a bravurně zahraným postavám změní každodenní šeď v nervydrásající drama, jež se nepozorovaně přelije do vašeho nitra a dostane vás do takového napětí, že to snad ani nemá ve filmu obdoby. Metr po metru jste s nimi, v kabině nakláďáků, stejně jako oni netušíc, co přijde v další vteřině... Film, co vám vezme dech!

Není to jen sklo, jež stojí za odzbrojující křehkostí díla. Díla, jež říká tolik o autorově pokorné duši a nezměrné imaginaci! Pro to, co vám vstoupí do duše při shlédnutí Inspirace, neexistuje slovo! A je to krásné!

Řekla bych, že je to film trošku ujetej, ale taky velmi nenápadný a skromný. Hrdinové se chovají nepochopitelně a tvůrci se nad tím vůbec nepozastavují! Místo toho nám servírují scény, které zdánlivě nic neříkají. Ona je místy na facku, on hrubián. Ale přece to funguje. A pod tou ulítlou slupkou jsou citlivé bytosti. Jejich pouto je nepochopitelné, ale je tam. Nevyřčené, ale silné tak, že se dá takřka nahmatat.