Narciska

Vskutku nevídané rodinné drama se nachází na pomezí důsledné psychologizace a pochmurné tragédie.

Cyklista by se mohl zdát sentimentální a bizarní, no důležité je, že neztrácí ani na chvíli ze zřetele hlavní myšlenku a smysl sdělení. Je to film velmi překvapivý svým ztvárněním, jehož podoba nemá v tom, co jsem dosud ze světa filmu shlédla, obdoby!

Konečně! Nejlepší dobrodružný historický film 21. století. Je to k nevíře, ale je to tak. Konečně se od 90. let, doby všech těch úchvatných historických dobrodružných filmů s Robinem Hoodem, Posledním Mohykánem a Statečným Srdcem objevil další silný příběh. Příběh stojící na nezlomnosti ducha a na lidské moudrosti, které jako Boží světlo prostupují celým filmem, všemi jeho charaktery (a tak i "záporáci" nejsou beze zbytku zlí a dobří chybují), všemi náboženstvími, celým dějem. Nádherné postavy, ať už jsou chudí nebo špinaví, opilí nebo vznešení. Film, kde dialogy mají smysl a dávají prostor moudrým myšlenkám, odehrávající se na pozadí doby ve vší její obnažené kráse i bídě. Historie naservírovaná na zlatém podnose, kde všechny skutky a slova mají vyšší smysl a tvoří dokonalý celek (od začátku do konce), kde k vyjádření lásky netřeba sladkých vět, kde úcta a důstojnost si neprotiřečí, kde zrada a odpuštění ruku v ruce jdou, kde nezáleží, zda jsi šáh nebo šejdíř. A ta filmová tečka, poslední scéna, jež dovrší celý film, ta je již jen bonbónkem a přece nejhlubší oslavou pokory. Smekám před tvůrci. A jen se ironicky ušklíbám sama sobě, když na csfd čtu seznam německých tvůrců. Namám ráda německé filmy, myslela jsem si dlouhé roky, a právě z Německa po 15 letech čekání přijde takto skvělý film. Díky. Za film i za tuto lekci.

Kdysi jsem shlédla film s (nikdy příliš oblíbeným) Melem Gibsonem a postava Hamleta si mě okamžitě získala. Bylo to asi i tím, že jsem byla v onom "křehkém" pubescentním věku, kdy mnou emoce silně cloumaly a vnitřní rozháranost zvláště u mužů silně mi imponovala. Když jsem pak četla literární předlohu, postava Hamleta mě zcela uchvátila. A po letech přišel Hamlet v podobě a podání, které je tak přesné a tak naplňuje a překonává mé představy, že už nikdy nechci vidět jiného Hamleta! Naštěstí četba má tu výhodu, že ponechává prostor představám. Možná to není spravedlivé k ostatním hercům ani dostatečně kritické k tvůrcům. Jsem si vědoma i toho, že (narozdíl od ostatních děl) nejsem schopna poskytnout náležité ocenění tvůrčí genialitě Shakespeara, když si celé jeho dílo nechávám zastínit jediným mužem, ale našla jsem "svého" Hamleta a našla jsem ho ještě dřív, než jsem představení viděla.

Třetí film na téma silného pedagoga vs. problémová mládež. Tento z toho vychází nejhůř a sama sebe se ptám proč? Rozhodně tomu chyběly hezky vykreslené osobnosti (filmové postavy jakoby osobnost a individualitu ani neměly, všechny, nebohý manžel byl jen prázdná loutka a otec chabý sekundant), chybělo drama (v prostředí drog, gangů a kriminality je opravdu největším filmovým vzrůšem to, že ji nechtějí pustit učit třetí ročník???) a motivace (ono když má za sebou někdo tak komplikovanou minulost a je obklopen neutěšeným životním prostředím, nezmění se a neuspěje tak snadno!!!). Co nechybělo, bylo hraní na city, a to opravdu nesnáším! Více autenticity, lepší scénář, hlubší dialogy a méně zkratkovitosti a budu spokojená. Škoda, potenciál to mělo (a má i pro stopadesátou verzi, je to pro mě silné téma).

Jedná se o velmi příjemný a milý film, za kterým je silně znát literární předloha. Jen mi trochu přijde, že nebýt film natočen v retro, kvalit těchto by nedosáhl. Možná se současný film hledá a tak se musí uchylovat k retro a předlohám, neb chybí čas a peníze na kvalitní scénáře. Ale zpět, film velmi povedený, no trochu zbaběle se drží při zemi (stylem mi to tak připomínalo Pravidla moštárny), a domnívám se tak, že se v paměti příliš dlouho nezdrží, což je jediný důvod za snížené hodnocení. Prostě velmi dobře odvedené řemeslo, jen něco tomu chybí...

Skvělí herci v krásně romantických kulisách, co víc si přát?

Někdy váhám mezi hvězdami. U filmu si řeknu, že se rozhodnu podle konce. A tak u krásné čarodějky vítězí nižší počet hvězd. Je to proto, že ve filmu byly rozehrány tři příběhy - kromě vztahu hlavních hrdinů i "seriál ve filmu" a vztah vedlejších postav, na které se ovšem v závěru nedostalo. Je to škoda, protože dodávaly filmu na síle i humoru.

Příběh smutného osudu nevidomého chlapce se postupně vlévá do ještě tragičtější zloby jeho otce.

Moderní parafráze na v amerických filmech často se objevující Dickensův román Vánoční koleda, no ten o tom, jak se tomu Vydřigrošovi zjevují duchové minulosti, přítomnosti a budoucnosti alias varování či svědomí, chcete-li.