oLí

Naprostá deprese, strach, úzkost, bizarnost, chaos. Odpornější spolupráci obrazů s hudbou jsem v životě nezažil. Nanejvýš úchylný psychický terror, jaký jsem u filmu dosud nepoznal. Nemůžu film vychválit a napálit mu pět hvězdiček, protože jsem citlivý mladý jinoch a tohle mě zahnalo do ouzkejch, vážně mi bylo psychicky zle. Stejně ale nemohu Tetsua zatratit do odpadu, protože má myšlenkou cosi do sebe a jen tak natočit něco podobného každej nesvede. Volím tedy hodnocení střední cestou.

Jooooooo..... :))) To byla vážně prdel. Van Damme ve své další dvojroli je fantastický herec, skutečný kouzelník, hotový čaroděj !

Něco jiného, než jsem čekal. Jak jen to popsat... Obrazová složka je fantazie ( kostýmy, kopce, sníh, jezero, nebe ... ), dívalo se mi na to krásně. Zrakový požitek z filmu mi byl darován na úkor nějakého silnějšího vnitřního pocitu z příběhu, který by měl být motorem filmu, a tak hlavním zážitkem zůstala ona vizualní stránka. Keiru Knightley opravdu nemusím, Skarsgarda naopak ano. Zkrátka pěkný film, ve kterém si romantici a dobrodruzi přijdou na své :o). Když zavřou oči u bitevních scén. 50% [prosinec 2006]

Áááááá.... Já to prostě nemohl dokoukat, nešlo to. Každý záběr kamery na onen nesympatický odpudivý obličej malého spratka mě dost silně týral. A když to mluvilo, musel jsem přepínat a rozdejchávat to na animal planet, kde běžel dokument rybičkách ( jistě způsobeno dabingem, ale ten se k tomu obličeji dokonale hodil ). Ta malá holka je fakt antikrist, nikdo jinej by mě nedokázal vydeptat tolik jako ona a být s ní sám v jedné místnosti půl hodiny, odrovnala by mě, přiznávám se dobrovolně. Bleaah.

1/10 Zase ta pitomá pomsta... všichni tam běhaj jak blbečci s pistolkama a musel jsem se hodně přemáhat, abych to dokoukal. To jsem fakt nečekal, nemůžu najít jediný důvod byť pro jednu hvězdu.

Další, donekonečna se opakující téma zmutovaných zvířat zabijáků. Řekněte si - co zní lépe ? Netopýří mutanti vs občané městečka ( tento film ). Nebo maník v netopýřím obleku vs tučňák a kočičí žena ? ( Batman se vrací ) Obojí je na ústav. V prvním případě Hitchcock svými Ptáky dokázal, že to jde. V druhém případě dokázal totéž i Tim Burton. Tak mi z toho vychází jedno - Kelly Sandefur je lama. 5% [listopad 2006]

Úplnej nesmysl. Půl hvězdičky za Sylváče a Patricka, půl za smrčky a sníh. Ten telefonní prolog je hroznej a dál to lepší není. 30% [listopad 2006]

Ulice New Yorku je velmi zajímavá, místy vkusně vtipná a místy znamenitě dramatická, upřímná a zábavná sonda souvislostí našich životů, které prožíváme sami se sebou a mileneckých vztahů, které jsou odrazem právě toho našeho individualního bytí. Ulice New Yorku jsem prozatím viděl vždy sám. Rád je nejednou prostuduji s nadrženou přítelkyní. Tenhle film totiž dokáže vyvolat mnohé příjemné diskuze, i když osudy téměř všech jeho osob příjemně nepůsobí. Všichni herci byli skvělí - od role "píchače" Dennise Fariny, přes pravou ženskou Rosario Dawson až po sympáťáka Burnse. Zákuskem je ta buchta Ashley, roztomile něžná charakterem i vzhledem.

Tak tohle dobře zakopali. Chyba nastala hned ve chvíli, kdy se pokračování Osudového doteku chopili jiní tvůrci. Bylo téměř jasné, že nic nevymyslí a pouze využijí kladného přijetí originálu pro namaštění vlastních kapes. Příběh je hroznej ! A spolu s hlavními postavami působí dost uměle. Ten konec s dítětem... ten to podtrhl. 25% [listopad 2006]

10/10 - TOP 5 Nechápu tak nízké hodnocení ! Divákův přístup k Titanicu nejspíš ovlivňuje předsudek "tak tenhle film dostal 11 Oscarů a vydělal dvě miliardy dolarů ?", nebo plakáty s DiCapriem. Já ho vidím jako nejdojemnější film o lásce dvou lidí na pozadí velmi citlivé lidské tragédie. Žádný film s tímto tématem mě více nedojme. Možná budu u někoho zženštilej, ale pokud bych měl svůj nejemotivnější sen o lásce přirovnat k nějakému vztahu na plátně, bylo by to pouto Jacka a Rose. Atmosféra citů mezi nimi jako by ani nebyla z tohoto světa. Díky lásce Jamese Camerona k tomu potopenýmu vraku na dně atlantiku na nás z filmu cákají nepopsatelný emoce. Prolínání přítomnosti s flashbacky, chátrajicí tuny železa versus překrásný kolos brázdící Atlantik - nebýt Cameronovy vášně a zamilování se do Titanicu, nikdy bychom nenahlédli do útrob této lodi, nesetkali se s kapitánem, neviděli polibek na samotné přídi za západu slunce. Potopení je, jak se na Camerona patří, masterpiece. Není to nic příjemného, sledovat, co lidé museli oné noci prožívat. Hudba je krásně sentimentální a dojemná již od samotné Hymn To The Sea při úvodních obrázcích a při scéně, kdy obří skleněná kopule nad schodišti podlehne tlaku vody, mi vždy nažene mráz po celém těle. Navíc potopení Titanicu je jakousi metaforou na lidskou společnost a jedince, kterou se filmu podařilo věrně zachytit - lide ruznych spolecenskych trid rozdeleni na jedne velke lodi, kterou meli za nepotopitelnou, narazi na ledovec a pomalu se potapi do mraziveho oceanu pod nebeskou klenbou plou zaricich hvezd, obrovsky ocelovy kolos miri ke dnu a z niceho nic je vsude jen tma, nekonecny ocean a hystericky rev pomalu umirajicich lidi... Nemnoho filmů má nějakou svou dojemnou scénu, která Vás rozměkčí/rozpláče, ale Titanic jich má minimáně půltucet. Faktjo. Hodně moc dělá Hornerova hudba. A ty obrazy připlouvajicí Carpathie... . Při každé projekci se trošičku stydím za po tváři se kutálejicí slzy a marně si namlouvám, že se to příště obejde bez nich.