HiddenDragon

Neni to spatny film, ale vpodstate dost tuctovy, nicim nevycnivajici. Problem je uz v tom, ze Frankensteinu je ve filmovem archivu strasne moc. Pritom moc nechapu, co filmare na teto Shelleyine povidce tak fascinuje. Clovek chce prekonat smrt. Pouzije blesk, aby ozivil zombika. Bum. No a to je vse. V ruznych zpracovanich pak zombik vypada lip nebo hur, nekdy je to dokonce ve forme parodie/komedie...proste uz je to takovy folklor, neco jako Drakula. Osobne jsem sice videl jen asi tri verze, ale treba Branaghova s R. De Nirem (1994) mi pripadala nejpovedenejsi, protoze se zabyvala pocity samotneho monstra. Cimz trochu filosoficky pripominala "Blade Runnera" (1982). Tohle zpracovani to bere trochu "vedecteji" a feroveji, nebot se snazi, aby lidi pochopili, ze Frankenstein samozrejme neni ono monstrum, ale doktor (zde medik), ktery ho stvoril (dokonce zde pripomenou spravnou vyslovnost jmena). Navic pomohl postavit se na nohy take cirkusovemu hrbaci (Radcliffe), kteremu da jmeno Igor a protoze ho bavi anatomie, pomaha mu s pokusy. Jelikoz ale takove kejkle s prirodou zanechavaji stopy, brzo maji v patach zbozneho a zarputileho inspektora Turpina (aka Moriarty z noveho Sherlocka). Scenar bohuzel neni uplne poutavy, nektere dialogy vpodstate nesmyslne a krecovite (napr. navrat Igora na hrad ve Skotsku a nasledne (ne)prozreni Frankensteina) a dokonce jsem film pauznul a sel delat neco jineho, coz se mi nestava. Triky i kulisy jsou sice hezke (napr. roztomila opicka), ale neco tomu chybi. Nejaka tresnicka. Mozna vic desu nebo presvedcivejsich scen o moralnich dilematech, o ktere se tvurci snazi. I kdyz pravda monstrum vypada velmi dobre, i s prvky klasickeho vizualu puvodnich cernobilych "frankensteinu" (plocha hlava :) Bohuzel to ale neprebije, ze ve dvou hlavnich predstavitelich vidim Pottera a Xaviera :)

Uspech finskych studentu, kteri zalozili Rovio a stvorili Angry Birds je nepopiratelny. Je to snad jedina mobilni hra s tak sirokym merchandisingem, a tak neni divu, ze se dostalo i na filmove zpracovani. Uz pred timto animakem vzniklo nekolik kratasu, ktere jsem ale vetsinou minul. O to vic me tenhle celovecerni pocin prekvapil - povedl se vpodstate bez chyby. Zelena prasata kradou barevnym neletavym ptakum vejce. Ti se s pomoci praku nechavaji vystrelovat na nejruznejsi, cim dal slozitejsi, praseci stavby, ktere je nutno do puntiku zbourat. Jedoduchy koncept chytre fyzikalni mobilni hricky defacto bez pribehu dostal solidni story o mrzutem Rudakovi, ktery se nerad druzi a nejradsi je sam. Uplne jsem se v nem videl O:) Kvuli svemu vzteku je poslan na terapii, kde poznava stare zname postavicky ze hry - rychleho Zlutase, explodujiciho Bombase i tezkotonazniho Terence. V prubehu pribehu se objevi i dalsi ptaci, kteri se ve hre bud objevili, nebo jsou pridani kvuli smysluplnosti deje. Vsechno je koreneno trefnymi hlaskami, ktere (az se divim, ze to rikam) krasne vynikaji v ceskem dabingu. U animaku byva dabing opravdu skvely a tenhle film to jen dokazuje. Jak hlasy, tak i hlasky presne sedi, jak maji. Navic autori ocividne vedi, kde jaky gag zabere a jak dlouho je treba se mu venovat - napr. delka sceny pri odhaleni tajemstvi "jezirka poznani" byla presne takova, jak dlouho jsem se chechtal. Dokonale. I kdyz se sice par lehce infantilnich forku naslo, je jich minimum. Povetsinou je humor inteligentni, i kdyz je zrovna treba ve fyzicke rovine (pady, zvuky apod.). Dostalo se i na par eastereggu - napr. odkazy na Kubrikovo "Shining", "Padesat odstinu sedi" nebo analogie sceny s Quicksilverem z "X-Menu". K tomu je to vsechno bezchybne animovano a v efektnim 3D. Proste nevim, co bych mel vytknout.

Tohle mi moc nesedlo :( Po relativne napaditem a osvezujicim tretim dilu s Brainiacem se Lego DC Superheroes serie vraci opet k tomu infantilnimu humoru jako v jednicce s Bizarrem. Pritom zakladni premisa je fajn a dala by se krasne vyuzit: Batman ma vyroci (i kdyz jsem popravde z ceskeho divnodabingu nepochopil jake) a ostatni superhrdinove mu chteji dat specialni darek. Ale co dat Bruci Wayneovi, ktery si muze koupit cokoliv? No jasne, dovolenou! :) I kdyz zpocatku remca, nakonec prenecha ochranu Gothamu Supermanovi a spolu s Nightwingem a Batgirl odjizdi navstivit misto z minulosti, kde ho trenovala jista Madam Mantis. Dej ma pak dve vetve, jedna s Batmanem, kteremu na "dovolene" vstoupi do cesty padouch Deathstroke a zahadny narod Trogowogu, a druha linie toho, co se deje mezitim v Gothamu. Napad to jako spatny neni, ale to zpracovani je proste hodne detske, hlasky vyznivaji trochu trapne a napr. ze Supermana udelali autori totalniho vola, ktery by asi na kazdeho padoucha potreboval prirucku... Chapu, ze Batman je cool, ale tohle prepiskli. Navic tu Justice League zase osekali. Opet tu neni Martian Manhunter, ale ani Flash nebo GL... Pouze Wonder Woman a Cyborg. Pokud mate male dite, urcite prictete jednu hvezdicku, ale pro dospelaka je tenhle dil zklamanim. Snad bude kinoverze Lego Batman Movie lepsi...

Treti dil pomerne detske serie Lego DC Super Heroes se povedl zatim nejlepe. Hlavnim padouchem je tu Brainiac, jak uz naznacil konec predchoziho filmu. Normalne ho moc nemusim, protoze superchytry android mi vedle Batmanovych zaporaku neprijde tak cool. Holt Superman ma vsechny oponenty vice sci-fi, vice "alien" :) Ale tady Brainiaca pojali naprosto netradicne a sedi to jak prd.l na hrnec :) Z mezigalaktickeho padoucha je tu temer obsedantne kompulzivni sberatel, ktery si ziskane a zmensene planety kalatogizuje a uklada do sbirky podle abecedy. Jako bych videl sam sebe O:) Krom toho ma na sve planete furu klonu s poradovymi cisly, kteri chteji ziskat vyssi pozici, nebo dokonce primo tu jeho hlavni. Kdyz se pak nakonec stretne s Justice League, posle Wonder Woman, GL a Supermana do tri historickych obdobi a jen Batman, ktereho Brainiac poklada za bezvyznamneho, jelikoz neoplyva supershopnostmi, je muze dostat zpet. Takze je libo videt Batmana v pravekych spodarech? Neni problem :) Batmana ala "Pirati z Karibiku"? Posluzte si. Posledni obdobi pak nabidne postapokalyptickou Metropolis z budoucnosti. Tvurci do tohoto dilu nacpali opravdu hodne prvku (dostane se i na motivy z Transformers) a hlavne to neni trapne. Take grafika mi prisla o neco lepsi - je zde o neco vice efektu a nektere sceny pusobi vizuelne vazne hezky. Jen nechapu, proc nevyuzili jeste Martian Manhuntera, ktereho Liga ziskala na konci predchoziho dilu s Luthorem. Jinak ok.

Neni to sice takovych 5*, jako kdyz se objevi v Sherlockovi Moriarty, ale i tak je to stale nadstandard a navic asi jediny mozny "update" "Psa baskervillskeho" A. C. Doylea. Jinymi slovy prostredni dil serii s Sherlockem je sice opet slabsi nez jednicka a trojka, ale proti jinym serialum je to stale trida. Tentokrat s trochu desivym a tajemnym nadechem. Do bazin v Dartmooru prijizdi Sherlock s Watsonem resit zahadu krvelacneho psa, o kterem se v okoli mluvi a ktery pry v minulosti rozsapal otce jednoho mladika. Ten od te doby trpi desivymi nocnimi murami. Vsechno navic hali tajemstvi vladniho prisne strezeneho objektu, kde se provadi chemicke a geneticke vyzkumy. Krom jineho na zviratech. Vyuziti modernich motivu tedy vice nez povedene a jedine, o cem bych asi pochyboval, je minove pole uprostred Anglie. Chapu, ze se jedna o vojenskou zakladnu, ale i tak si myslim, ze to neni legalni a mozne. Jinak ok.

Klasicky pribeh "Skandal v Cechach" updatovany do moderni podoby. I kdyz druha serie nezacina primym "navratem" Moriartyho, se kterym se Sherlock stretnul u bazenu na konci prvni serie, na jeho misto zde nastupuje nemene dulezita postava. Podobne jako ma Poirot hrabenku Rossakoffovou, i Sherlock ma svou femme fatale a tou je Irene Adlerova. Obe maji hodne spolecneho. Musi pro detektiva znamenat inteligencni vyzvu. Svym zpusobem jsou mozna i chytrejsi, nez jejich slavne muzske protejsky. Zaroven jsou to vsak kriminalnice a to vse usti v neresitelny problem. Na jednu stranu po nich detektiv touzi, na druhou vi, ze je to opacna strana zakona a tudiz emoce osciluji mezi romantickymi city a vyzvou tyto zeny profesne pokorit. Vetsinou to usti v to, ze nakonec uniknou zatceni :) Zde je vse ozvlastneno tim, ze Adlerova ma spojeni na Moriartovu sit hrdlorezu. Coz muze byt vyhodne ale zaroven smrtelne nebezpecne. Navic se vse odehrava koncem roku, takze ta vanocni atmosfera je prijemna. No a tresnickou na dortu je zahada zamknuteho mobilu ;) to vynikne asi lepe v anglictine (jedna se totiz o grafiku na obrazovce), ale i CT se s tim popasovala solidne.

Zapletkami "narvana" epizoda. Zakladem je pribeh Bruce-Partingtonovych dokumentu, ktery byl i v serii s Brettem, ale k tomu vstupuje na scenu Sherlockova nemesis a to pekne stylove. Rada podivnych pripadu z minulosti i soucasnosti, na jejichz vyreseni ma Sherlock jen par hodin, jinak zemre bombovym teroristickym utokem nekdo dalsi. Je to zavod s casem a zaroven zabava pro tajemneho muze v pozadi, o kterem se vsichni boji mluvit. Kdo je Moriarty a co ma s Sherlockem v planu? // Za sebe musim rict, ze me strasne bavi casting hlavnich postav. Kdyz jsem poprve videl ulisneho a kupodivu mladeho Moriartyho, mel jsem pocit, ze se objevil anglicky Joker :) Ten styl zabijeni, psychopaticka mluva, planouci oci a velmi chytra mysl, ktera i tu Sherlockovu vpohode vyzve "na ferovku"... Omladit Moriartyho vuci klasicke predloze byl skvely napad a clovek citi, ze od nej muze cekat jeste velke kousky...i kdyz neblaheho charakteru...

Tentokrat se vse toci kolem Ciny, coz bylo popularni tema i v klasicke verzi s Brettem - holt kolonialni Anglie. Sherlock je povolan k podivnym vrazdam v zamcenych a zdanlive bezpecnych bytech. Cili vrah bude nejaky akrobat. Jedinou zmenou je absence Lestradea, misto ktereho je tu jakysi zastupce. Vtipnych hlasek je tu sice o neco mene nez v jednicce, ale i tak je to svizny a zajimavy dil drzici svuj standard. A take tu Watson ziskava prvni znamost. Navic mam rad ty perfektni pointy a i zde je natuknuta linka k uhlavnimu Sherlockovu nepriteli...

Plati temer to same, co pro prvni dva dily. Nemci dokazali udelat slusny remake formou intimniho dramatu, ktery ale bohuzel nevynika jako dobrodruzny film. Trochu jsem cekal, źe do teto trilogie nasoli spoustu eur, digitalnich i jinych efektu, ze to bude velkolepe. Bohuzel neni. I zde se kamera soustredi hlavne na male sceny, at uz v Roswellu, tabore Komancu, veznici, jeskyni nebo na Shatterhandove farme. Chybi tu ten pocit prostoru. Velke prerie, projizdeni na konich aj. Herci jsou neustale "uzavreni" na prostoru maximalne jednoho hektaru. Toto "stisneni" bylo asi nejmensi ve dvojce, ale vpodstate je spolecne pro vsechny casti. Je to vazne skoda, protoze filmy o indianech si volnost vyzaduji. Na druhou stranu to dava vyniknout dialogum, hlavne mezi Vinnetouem a Shatterhandem. Takze i kdyz utocicich Apacu napocitate sotva tricet a zhruba tak stejne pistolniku belochu a bitka tedy neni nijak pametihodna, prece jen vas budou nektere momenty velmi dojimat. Kdyz clovek akceptuje, ze nekouka na americky velkorozpoctovy western, ale na pribeh dvou pratel odlisnych ras, funguje to. Mozna by to mohlo byt i delsi, nez jenom tri dily. Navic je zde opet maly odkaz na originalni serii formou role "puvodniho" Santera M. Adorfa. Akorat bych rad, kdyby mi nekdo vysvetlil dulezitost ropy v dobe parnich lokomotiv :) I stara serie mela napr. "Petrolejoveho prince", ale nenapada me, do ceho jineho nez do lampicek by se ta ropa tehdy mohla davat :-D

"Jsem v soku! Mam deku!" :-D Naprosto perfektni seznamovaci dil inovovane detektivni rady s Sherlockem Holmesem. Az ted jsem to videl v ceske verzi a je to o neco lepsi nez original. Sice puvodni hlasy maji neco do sebe, ale vyber dabingu se povedl a hlavne to umoznuje divakovi se soustredit na vsechno deni. Serial je to totiz hodne rychly a ukecany, takze ten cesky zvuk ma neco do sebe. Navic je super, ze Ceska televize prelozila i filmovou grafiku. Dulezitou roli zde hraji napr. SMSky formou pop-up textu primo na obrazovce. Je to asi jediny serial, kde to takhle sikovne zakomponovali, respektive to tvurci udelali jako prvni. Sikovny napad. Vyber hercu Cumberbatche a Freemana je proste bez debat perfektni a jejich netradicni pratelstvi uveritelne a pretransformovani klasickych pribehu, ktere zname napr. ve zpracovani s Jeremy Brettem, do moderni podoby v soucasnem Londyne byl skvely napad. Az tak dobry, ze to museli (a dost nepovedene) zkopirovat i Americane (v originale "Elementary") aneb dalsi dukaz, ze "klasickou" detektivku (tedy zalozenou na logice) umi jen v UK. Co se tyce prvniho dilu, ma skveleho padoucha, trefne hlasky, fantasticke dedukce a je natuknuto tajemne pozadi s Sherlockovym uhlavnim nepritelem. Nekompromisne dokonaly "update" A. C. Doylea.