kenkaku

Tak tohle fakt ne. Do auta sedne holčička bez pihy a 5 sekund na to už pihu má. Jaká logika v natáčení vede k takové výměně herečky? Dál ten chaos s liniemi/realitami. Scény se skládají náhodně jako prezentace v PowerPointu a nemají žádnou návaznost ani posun. Naprosto nula informací o časové souslednosti (veškeré záběry “na sněhu” jsou evidentně časový odskok). Za mě naprostý fail ve vyprávění a už nečekám nic než průser.

První zřetelný náznak toho co se (možná) děje padl díky Ireně. Díky tomu dává výslech celkem smysl. Bohužel díky scénáři a neschopnosti vyprávět “něco divného” nevím jestli to co je vidět je “divné” nebo neschopnost filmařů. Př. Bydlení Alice. Je v Německu nebo ve Švédsku? Nebo má dva? Nebo je to “to divný”? To samé chujovina s Budem… je to idiotský způsob vyprávění (flashbacky) nebo uvažujeme “něco divného”? A to mi na příběhu vadí.

Samozřejmě vysvětlení nula. Stále se mění scény aniž by bylo jasně jestli je to vzpomínka nebo halucinace. Co mě vyloženě nasralo je idiocie s dvojčaty. Postavu Alice (10. létá dcera) nehraje jedna, ale dvě herečky. Lze je od sebe rozeznat (jedna má pihu na horním rtu). Jeden by řekl pecka šance na halucinogenní výstupy… oni je ale střídají náhodně! Takže jak se to hodilo dle lokace natáčení. Kdyby alespoň amatéři tu pihu lepili i na druhou sestru… takže šlendriánství ve vyprávění, scénáři i provedení.

Seriál sleduje dva roky “krvavé stovky” během druhé světové války. Díky povinné diverzitě (stá bombardovací byla moc bílá) se to ke konci zvrhne v přehlídku “červených ocásků” a děje se prolnou. Díky tomu (i když děj se primárně bere jako vyprávění historické postavy) se míchá dohromady hromada reálných postav a skáče se mezi několika liniemi vyprávění (viz mé komentáře ke každé z epizod), tak aby byl děj co nejvíce různorodý. I tak má tendenci sklouznout k divné užvaněné nudě a asi největším zklamáním je odfláknuté vykreslení postav (na to, že budete vše prožívat jako s BoB zapomeňte).

1) zase křečovitě tabulkové 2) vůbec nevidím náznak konceptu (o čem že to vlastně je?) 3) posledních pět minut to komplet zabilo. Jestli mě druhá epizoda nezasype vysvětlujícími informacemi, snížím zpětně hodnocení.

Řekněme si to na rovinu. Kdyby si film nehrál na remake klasiky co znám a mám celkem rád, ani bych si ho nevšimnul. Tedy bez srovnání to opravdu nepůjde. A z toho srovnání nevyjde “remake pro moderní publikum” ani trochu dobře. V první řadě “Dalton“ má být stylový a zásadový frajer a ne troska se sebevražednými sklony, co místo práce jen blbě čumí nebo ODEJDE pryč. Dál, postavy mají být sympatické a s hlavní postavou se doplňovat. Ne tabulkový bizár, kde se evidentně více hleděl na různorodost než na kvalitu postav. No a pak ten scénář. To je takový nudný slepenec bez jakékoliv snahy s dějem pracovat až to není hezký. Prostě se jen dohromady plácají nějaké úryvky. Dost často se “něco děje” když u toho není kamera (přijdeme až k hotovému) a když už ano, je to více než debilní (viz to co se dělo před koncem na moři).

Začínáme největším náletem na Berlín (3.2.1945) a poslední bojové misi “Roseiho”. Fantastických (a jediných ve vzduchu) deset minut. Pak pokračujeme v táboře, v Anglii a zase dokola k Roseimu. Vesměs vlažnější a hrající na city. Výrazně dynamičtější je až osvobození Stalagu VII-A (29.4.1945). Závěrečných 5 minut titulková rozlučka dala tu správnou tečku na závěr.

Itálie (1.6.1944)… co to? Proč Itálie? Aha… DEI se ozvalo, že je seriál přiliš jednobarevný a tak musí přijít na scénu Tuskegee Airmen a jejich “devadesát devítka” aka “Red tails”. Do toho přípravy na “Den-D” (kde hraje klíčovou roli samozřejmě “silná ženská postava” jejíž představení bylo “ozdobou” nejhorší epizodu seriálu). O to věší šok byl, že samotné vylodění se vyloženě odfláknuté jedním záběrem a epizodě “ve vzduchu” na pár minut dominuje Operace Dragoon. Pak samozřejmě linka z tábora a najednou epizoda neví kam dřív. Střídají se lokace, postavy a i když ke epizoda jasně účelová, je to logicky využito a děj prostě jede.

Pokračujeme o nějakých 5 měsíců později ve Stalagu Luft III (březen 1944) s prostřihy do Anglie, kde “stovka” podnikla nálety na Berlín (6.3.1944, 8.3.1944). Vše je bráno z pohledu pozemního personálu (do vzduchu se podíváme na 3 minuty). Epizoda si vzala koncept z té minulé, co pár minut to střih na druhou linku. Oproti minule mají naštěstí zajímavější obsah i spád. Třeba zakomponování “velkého útěku” (24.3.1944) za mě přidalo hvězdičku.

Pokračujeme, kde se minule končilo "Buckyho" sestřelením (10.10.1943), po pás minutách hop do Anglie za Harry Crosbym (náš “vypravěč”) a “Rosiem” (z té neokoukané posádky “Royal Flush!” minule) na jejich R&R a já pochopil otřesný koncept (a důvod) epizody. Skákání v ději nechutnou kadencí (změna co pár minut). Ta Anglie je nečekaně super otravná a nudná (hlavně že můžeme představit “silnou ženskou postavu”). Jediné co zafungovalo dobře byl Stalag Luft III (kde o týden později epizoda končí). Čekal jsem, že se sestřelem ve čtvrté epizodě se bude pracovat. Každopádně jde o nejslabší epizodu série (zatím) a to díky debilnímu konceptu vyprávění.