Ydrosten

Volné pokračování úspěšného Uprchlíka už nebylo tak dobré, ale přesto nijak neurazí. Určité výhrady by se ale našly. Tak zejména, výrazně ubylo napětí. Dále pak Wesley Snipes už není tak kvalitní postava, jakou vytvořil už před ním Harrison Ford, ale snahu mu určitě nelze odepřít. Hodně nepřesvědčivý byl pro mně ale agent Royce, v podání Roberta Downeyho, který se mezi ostatními vyšetřovateli ztrácel a jako profesionál mi příliš nepřipadal. O několik těch procent výš to potom ve výsledném hodnocení vytahuje opět skvělý Tommy Lee Jones, který opět ukázal, že role rázného pronásledovatele mu sedne na míru. Tak tedy, díky němu dávám solidních 80%, jako druhý díl to špatný film nebyl.

Uprchlík mi už někdy zkřížil cestu. Nedá se totiž nepamatovat ta velice slavná scéna, jak H. Ford skáče z jednoho z otvorů vodní elektrárny. Film má na všech webech vysoká hodnocení, takže jsem neváhal. Abych pravdu řekl, čekal jsem tedy větší řádku originalit, jenže ty mi film nenabídl. A z těch filmů pod těmito žánry usuzuji, že jedinou originalitou zde, která se už určitě také někde objevila, je vyšetřování dvou lidí nezároveň, v jejich nedobrém vztahu ovšem za stejným cílem. No, příběh jako takový není zas tak úplně obyčejný. Nejvíce se mi líbila role Forda, spíš tedy její zaměstnání, protože zde to mělo velký význam. Snad nejlepší scéna filmu byla ta, kde hrdina přepisuje poznámky u nemocného chlapce. Díky jeho znalostem v chirurgickém oboru si pak u vás vyslouží velký respekt, který ho dělá neobyčejným, nenudným a nestereotypním, jako u některých podobných filmů. Zato role Tommy Leeho Jonese se mi nelíbila téměř vůbec. Bylo pro mě samozřejmostí, že bude mít k hlavnímu hrdinovi svým způsobem lepší vztah, ale zároveň představoval nejhoršího umíněného a posedlého policistu. Ta role byla tak neoriginální, že opravdu nechápu, jak za ni mohl dostat oscara. Jinak děj je celý velmi přímočarý. Dělalo mi velkou radost, že akce není hlavní předností, ale stereotyp už ne. Každou chvíli měl totiž hrdina za sebou policii, a po delší době už neměly únikové scény takový účinek. V každém filmu nesmí chybět žena, že? Takže jsem čekal něco málo od J. Moore, ale po delší době mi došlo, že by stejně v příběhu, kde hrdina neustále uniká, neměla tak velkou cenu, tudíž mi ani nevadilo, že se zde objevila asi na 5 minut. Jestli chtěli tvůrci zapůsobit tím, jak je děj celý zamotaný a jak složitě se musel hrdina protlouct až k pravému viníkovi, pak udělali celkem dobrý dojem, ale nějak mi unikl motiv. Asi jsem ho někde přeslechl, ale i tak, kdyby nějaký existoval, mluvilo by se o něm trochu déle, a jelikož jsem žádný kvalitní nepostřehl, to ubírá na kráse

Tanec s vlky jsem si takhle teda rozhodně nepředstavoval. O tomto kultovním filmu jsem sice vůbec nic nevěděl, ale kvůli vysokému počtu hodnocení jsem nechtěl zůstat pozadu. Ani ve snu by mě nenapadlo, že film bude z divokého západu. Tedy ono to není hned od začátku zřejmé, ale jakmile jsem si film pustil, nedokázal jsem couvnout, protože jsem měl úplně jinou vizi. Hned ze začátku jsem měl s příběhem potíže. Prvních pár scén jsem absolutně nepochopil a jakmile hlavní hrdina kamsi odjel, taky jsem netušil, kam se tím míří… Těch pár začátečních dialogů nevysvětlovalo vůbec nic. Ovšem to se mi celkem líbilo, protože díky tomu jsem dokonce půl hodinu vůbec nemohl předvídat, jak film bude vypadat. Když se objevil první indián, měl jsem mít trochu obavy. Každý zná dobrodružství Vinetoua, i já jsem nějaký viděl. Proto obavy byly na místě, protože jsem nechtěl, aby takto vypadal i tento film… Bůh žehnej K. Costnerovi, že předešel těm stereotypním akčním scénám atd. Spíš by měl žehnat knižní předloze, ale po tom, co jsem viděl, si nedovedu představit knihu jako zábavnou. A to tento film trval bez mála tři hodiny. Nicméně u něj jsem se bavil. Jeho ideou bylo spíše ukázat indiány v pravém světle. Jejich vlastnosti, zdvořilost a zvyky. Ne jenom to, jak dokáží bojovat. Na hlavní postavě se mi hlavně nejvíce líbilo to, jak s nimi dokázal vycházet, a že se dokonce naučil jejich řeč. Z toho, co tu vyprávím, vypadá film velmi stereotypně, ale kupodivu je tu i více zápletek. Některé se ale daly předvídat, protože začátek se k tomu úplně vybízí a romantická zápletka je vám jasná od chvíle, kdy se postavy poprvé uvidí. Ale ani tak nemohu film nazývat přímočarým, protože má své kouzlo a celý rozhodně předvídatelný není. Už také proto, že významná část filmu je v indiánském jazyce. Já jsem při tom neměl titulky, a jak jsem říkal, že se ji hrdina také naučil, byl jsem někdy velmi ošizen. Zas na druhou stranu to bylo o to překvapivější a časem se naštěstí ozvaly i hrdinovy vypravěčské poznámky. Film bych udělal o něco kratší, ale nelituji takto stráveného času

Většinou když slyším slovo - pokračování, tak mi naskočí husí kůže a v obavách se třesu, co bude. Když jsem ale zkouknul 2 následně 3, tak jsem se nestačil divit co autoři všechno vymysleli a promysleli. Trojka krásně uzavírá celou nápaditou sérii. Westernové prostředí vytváří dokonalou atmosféru, v čele s doktorem Brownem, který si se svými Vernerovskými vynálezy dokáže poradit se vším. Dávám 90% jako filmu samotnému, ale celé sérii 100%

Od dvojky jsem nečekal nic menšího, než že zopakuje úspěch jedničky. A světe div se, skutečně se tak stalo. Úroveň zábavy je dle mého soudu skoro na stejné úrovni. Ovšem druhé pokračování mě překvapilo především tím, jak věrně kopíruje zaběhlé koleje svého předchůdce. Nového přidává jen po troškách a na místo nesmyslného otevírání nových témat, dokonale vyčerpává již ta dobře známá. Opět je nám mimo jiné umožněn přesun do roku 1955. Tvůrce musím za tento krok pochválit. Zemeckis ze svého „náhodného úspěchu“ (viz. zajímavosti na 1. díl) nezblbnul a svojí vizi si pěkně vykresloval dál a podle svého, bylo to znát. Přidal i trošku dramatičtější náplně, jak se můžete přesvědčit v pojetí budoucnosti. Perfektní ukázka vkusu. Jelikož i v místech, kde by každý jiný režisér, v žánru komedie, použil tunu nevhodných klišé, Zemeckis ne (a když ano, vkusně je zamaskoval). Pěkná práce prezentuje pěkný příběh. Na konec jen malá připomínka, materiál propagující díl třetí, by z mého pohledu úplně stačil. Trojka už je tak nějak z jiného vesmíru, o tom však příště.

Návrat do budoucnosti na mě udělal skutečně velký dojem, už když jsem ho viděl poprvé a i po dnešku jednoznačně soudím, že vzhledem k velmi vysoké kvalitě filmu už tak brzy nemá tento film stejně silného soupeře. Jistě že Vetřelec je také jedním z prvních sci-fi, ale v Návratu do budoucnosti není hlavním záměrem infarkt pro celé kino, ale zcela nová forma sci-fi žánru. Cestování v čase. Téma, ve kterém se nekladou žádné meze ve fantazii, a během několika let se několik verzí konečně dostalo na svět. Ty, které umožnily vrácení v čase, kde hrdina stejně nakonec nemohl přelstít osud a stalo se přesně to, co v „minulosti“, bývají velmi dobré. 12 opic toho jsou důkazem, ale cestování do minulosti, kde se díky zásahům něco v budoucnu změní, je určitě na stejné úrovni a podle mě má daleko blíž k pravdě, když se zamyslím nad tím, kdyby stroj času skutečně existoval. Něco je i na filmu Lovec dinosaurů, který tuto ideu rozebral do nejextrémnějších rozměrů. Jenže zpět k tomuto filmu. Návrat do budoucnosti jakožto komediální sci-fi obsahuje velké množství dalších žánrů. Vždyť jedna ze zápletek je romantická, jenže díky návštěvníkovi z budoucnosti to nakonec není žádný kýč, naopak se jejím prostřednictvím realizuje sci-fi prvek a to je panečku potom zábava. Michael J. Fox hrál svou roli úplně bezchybně. Člověka, který si neuvědomuje, že se vrátil do budoucnosti, a pak s hrůzou zjišťuje, co udělal, zahrál tak přesvědčivě, že se jeho scény prostě nedají označit jako kýčovité. Ovšem to nejlepší na filmu je, že hlavní hrdina nemá jenom jeden problém, čímž je opravit minulost, ale také se vrátit do budoucnosti. Povím vám, to je skvělá kombinace, protože si zábavy užíváte v každém směru. A je velmi působivé pozorovat události, které se pak odrazí v budoucnosti, ovšem někdy to působí už trochu moc. Hlavní hrdina v podstatě začíná s věcmi, které mají přijít až v budoucnosti, což mě přivádí k myšlence, že by se v závěru mělo změnit daleko více věcí. Je to právě záležitost tohoto typu cestování v čase. Udělá vám velkou radost, když nakonec sledujete, jak se s trosek stali úspěšní lidé, ale když už se něco změnilo, řekl bych, že toho mělo být určitě více. Jde ovšem o film a tam chceme šťastný a nenáročný konec. Tvůrcům skládám poklonu a snad až si budu osvěžovat dvojku, dopadne to stejně dobře.

Je smutný, že 4. díl přeplácali vizuálníma a digitálníma efektama ( atomová bomba, auto kácející pralesy ), který se k tomuhle filmu opravdu nehodí. On není příběh špatný, klidně ať že se jedná o mimozemšťany a legend o nich...Ale že na konci opravdu vidí živý mimozemštany to už je přehnaný. Čtyřka mi hodně připoměla Tomb Raider Underworld(hru). Ale tenhle díl má i svoje světlé stránky, kupříkladu tu nacistku, mravenci se mi hodně líbili-ty se jim opravdu povedli, džunglovité prostředí, hodně kopek a chrámů, také dějová zápletka se synem. Herci, hudba a atmosféra je senza, vtip taky nevymizel, ale není to už jako ostatní tři díly.

Ták, asi po desáté jsem se podíval i na předposlední díl Spielbergovy veleúspěšné série o Indiana Jonesovi a samozřejmě to tu ozdobím klady a zápory. Na režisérovi Spielbergovi se mi líbí jeho přesvědčení a jak je vidět, vždycky mu to vyjde, protože po spíše záporně zkritizovaném Chrámu zkázy se přes to odhodlal a s Harrisonem Fordem natočili další díl o oblíbeném hrdinovi. Zde se opět „zašívají“ záplaty, které Chrámu zkázy chybí. Jelikož jsem předtím naznačil svůj zájem v náboženských relikviích, Svatý grál je v tomto případě naprosto skvělou volbou, a hned se mi to okamžitě vybaví prvního Monty Python, který Grálu také vužívá. Myslím, že v dobrodružné formě navíc se skvělými herci je to přece jenom lepší, protože jsme měli stejně jako u Archy úmluvy možnost shlédnout, co Svatý grál dovede. Film začal opět od předchůdců odlišně. V jedničce to byla zahřívací scéna s Indyho druhého způsobu života, ve dvojce v podstatě také, ale poté začalo něco zcela nečekaného. Nyní jsme měli možnost shlédnout Indyho začátek, což je pro úspěch velmi dobrým tahem, protože opakování by už asi nikoho nebavilo. Když pak nastala scéna s Harrisonem Fordem, byl jsem trochu v rozpacích, protože kdy se odehrává první díl, nevíme a v dvojce uběhlo od prvního incidentu očividně pár let a zde je teprve rok 1938… Již v jedničce byli Nacisté, jsem z toho trochu jelen. Když opět Nacisté, všeobecně platí, že náš hrdina se nikdy nepohybuje sám. Vždy jsou mu nepřátelé v patách, zatím tomu nebylo jinak a to vlastně v žádných podobných dobrodružných filmech. Ovšem mě nikdy u této série nepřestane překvapovat, že novinky nevynechají žádné další pokračování. Ženská hrdinka je nyní záporná a Indy i přes to není na své cestě sám. Dáma to není, ale tentokrát má Indy mnohem lepší společnost, než měl dříve. V jedničce to byla klasická, dá se říct rozumná žena, ve dvojce zase zhýčkaná slečinka a nyní je to hrdinův otec. Říkal jsem lepší společnost, protože fórky dámy, které zazněly ve dvojce, neměly zdaleka takový účinek, jako skvělé dialogy role Seana Conneryho. Jen díky němu je film mnohdy opravdu vtipný a nejlepší na něm je, že díky jeho vlivu na Indyho vede cestu i on. Dříve byly vedlejší ženské role pouze „vláčeny“ za hrdinou. Akční a dobrodružné scény filmu opět nechybí a myslím, že díky závěrečným scénám a účasti skvělého Seana Conneryho si film vydobyl první místo v celé Indyho sérii.

Když se mi tolik líbili Dobyvatelé ztracené archy, proč se nepodívat na dvojku Chrám zkázy, že? Také to dnes není poprvé, co se na tento díl dívám, Indiana Jones už je zkrátka klasika a i tento film se vyzdobil vyhovující délkou, což když se člověk nudí a pustí si ho, má před sebou skvělou zábavu. Jelikož celá série začala s posvátnou náboženskou relikvií – ztracenou archou, byly díky tomu požadavky na druhý díl patřičně větší, protože právě staré relikvie jsou alespoň pro mě velmi zajímavé. Nový příběh už podle mě neměl tak vysokou hodnotu jako jeho předchůdce, protože tam jsme měli rozehřívající dobrodružný začátek a pak dlouhou pauzu, která nám s pomocí dialogů pomohla pochopit, v jaké situaci se náš hrdina nachází a do čeho se chce pustit. Z toho plyne, že takto tomu zde nebylo, protože začátek je tu sice opět akční, když tu náhle se ukáže úplný zvrat, a najednou se hrdina nachází v nechtěném poslání, které tentokrát bohužel neobnáší žádnou známou náboženskou „pomůcku“, ale pouze kámen, který si pan Spielberg jenom vymyslel. Na druhou stranu to přineslo i pár dobrých změn. Konečně jsme se tentokrát vymanili z deprimujících Káhirských uliček a od našich dříve nacistických „kamarádů“. Nové prostředí filmu sice svědčilo, kéž bychom si ho ale mohli více užít. V jedničce jsme procestovali půlku světa, ale prostředí se nikdy prakticky tolik nelišilo. Zde jsme na chvíli zavítali do hor, kde se odehrála ta světoznámá neuvěřitelně nereálná scéna s vodním člunem, odkud jsme po řece dopluli do Indie, kde se už scénky s červenou čarou, jak naznačuje směr jízdy, nesetkali. Po nepříliš dlouhé době, kde jsme si mohli na krátkou chvíli vychutnat indické džungle, jsme se ponořili do světa indického paláce. Po další porci akčních scén se zase ukázalo, že jde o ovládnutí světa, ale jsem přes to rád, že ti co chtěli svět ovládnout, nebyli Nacisté, nýbrž příslušníci smyšlené víry, kteří nepředváděli to, ty scénky, kde hrdina nějak pokročí a záhy se objeví nepřátelé v převaze. Harrisona netřeba dlouze komentovat, ale dost mi vadil jeho dabing, který má k jeho ustálenému velmi daleko a jeho nereálné akční scény. Nová dámská společnost celkem ušla a jsem i rád za obsazení také dětské postavy. Ovšem v akčních scénách v druhé půlce filmu byly Kraťasovy scény, kde bojuje sám proti deseti dospělým mužům, jsou naprosto nepřijatelné. Dvojka je trochu horší, ale pořád má úroveň.

Indiana Jonese jsem viděl už opravdu mnohokrát, ale nic mi nezabrání dívat se na něj klidně po desáté, když měl u mě tak velký úspěch. Je to totiž můj první shlédnutý film, který využívá zajímavostí archeologie, a možná se jedná o první film vůbec, který si vybral toto téma. Ale stejně mě opět překvapuje, že se i na tomto filmu podílel můj oblíbený režisér S. Spielberg. Hned po Čelistech je to jeho další trefa, která oslovila určitě spoustu z nás. Dobrodružný příběh, který si napoprvé vybral ztracenou Archu úmluvy, by nebyl ničím, kdyby hrdina nebyl opravdový dobrodruh. Hned úplně na začátku jsme měli možnost podívat se na jeho způsob, jak si vydělat na denní chleba a hned první velká akce nás přesvědčí, že Indiana Jones je prostě pravý hrdina, schopný obrovských činů. I když je film natočený v roce 81, děj se odehrává za hrůzovlády A. Hitlera v Evropě a to je občas i stinná stránka tohoto filmu. Je to skoro stejně jako v Mumii 2, kde chtěla všechna vojska světa pro změnu ovládnout Anubisovu armádu, tady je to tak, že chtějí Nacisté ovládnout svět právě díky legendárním náboženským relikviím. To mi přijde uhozené, že filmaři takto nesmyslně rozvíjí událost, která takto ovlivnila životy spousty lidí. Indiana Jones je skvělý hrdina, ale ne jenom v tomto díle je to prostě zachránce světa. Ale k příběhu, Archy úmluvy zrovna nerostou na stromech, takže je tu alespoň pár scén, kde se děj trochu uklidní a přijde na řadu vyhledávání, kde vidíme, jak Jones využívá svých znalostí a postupně tu relikvii vypátrá, ale to přijdou vždy na řadu zase Nacisté. Vždycky když udělá Indiana nějaký významný krok, vždy se objeví parta s puškami, a buď ho zajmou, nebo ho nechají na těch nejhorších místech. Takto se to pořád opakuje, ale napoprvé to není tak hrozné. H. Fordovi musela tato role dát opravdu hodně do těla, protože Jones je na jedné straně skvělý archeolog, ale zároveň je to člověk, který se v už rozjetém příběhu neobejde každých pět minut bez akční scény, a co by to bylo za Jonese, kdyby tu nebyla významná ženská. K. Allenové určitě významná role, protože ve filmu to není žádná fajnová slečinka, ta skvěle načala Jonesovu společnost. Dál jsem velmi rád za obsazení J. R. Daviese, ale trochu víc jsem čekal od obsazení A. Moliny. Nicméně, tento film stojí se svým nepředvídatelným konec za to každému.