Vavča

Lékař se vrací z mezinárodní mise OSN zpět do Koreje a těší se na svoji dceru, které kdysi před léty zachránil život. Jenže ať dělá, co dělá, na místo setkání se dostane pozdě, až když je jeho dcera mrtvá. Bohužel pro něj tím však příběh nekončí, musí přijít na to, jak ji zachránit a dostat se z té pekelné smyčky. Hereck Kin Myeong-min je můj oblíbenec, který má charisma a hrát umí, nejinak je tomu i tady. Jenže když scénář je slabší, než řízek v závodní jídelně a vaši spoluherci jsou většinou na hranici průměru (plus dětská herečka je na proplesk), tak logicky nemůžete film zachránit, i kdyby jste ho natáčeli na stokrát, jako hrdina příběhu. Mnohem lepší variace na dané téma představuje snímek https://www.csfd.cz/film/190328-sseom/komentare/

V rámci vládního projektu zalidňování jsou vypuštěni tajně do společnosti bývalí zločinci. Ví o tom pouze ti nejvyšší, a místní městský úředník Hadžime Tsukie (Nišikido) shodou okolností tak několik lidí skončí v jednom přímořském městečku, kde chcípl pes a řeší se problémy typu potřebujeme mladého doktora atd. Tato pestrá skupinka jsou všichni bývalí vrazi, ale každý z nich se rozhodl naložit se šancí na nový život po svém. Velmi zajímavý námět, drama, které není expresivní, nebo dějově nesmyslné, nemohu říct, že bych si na něco stěžoval. Snad jen obvyklá poznámka že Rjó Nišikido není zrovna moc herec a ostatním to svojí účastí sráží dolů, když jsou zde takové hvězdy jako Kimura Fumino, Rjúhei Macuda aj. Sledujete nejen osudy trestanců, ale především partičku tří přátel, co celkem zručně paří rockovou muziku na společných zkouškách. Rozhodně nadprůměr, jen mě to prostě úplně nestrhlo, 3,5 hvězdy.

Přiznejme si to, seriály se super hrdinkami nejsou v Koreji zrovna moc častým žánrem. Ačkoliv nejsem fanda typu hereček jako Park Bo-young, tak ona zvládla svoji roli perfektně, malá, roztomilá a nelidsky silná. Bojují o ní dva bishíci, dávná láska ze školy, Guk Doo, který je u policie a šéf herní firmy Ahn Min Hyun, hraje ho perfektně Hyungsik, který se ve své roli rozmazleného a potměšilého fracka důkladně vyžil. Zaměstná Do Bong Soon jako bodyguarda a sluhu v jednom, potřebuje se zbavit anonymního vyhrožování a v klidu převzít rodinný koncern, ale časem se to zkomplikuje. Režisér Lee Hyeong-min má úžasný cit pro humor a hudební vtípky, je tady i lehký konverzační humor, nejen situační. Linie policejního vyšetřování je tady čistě jako výplň pro odlehčení souboje bishíků. Dostávají mě popkulturní narážky jako The Bodyguard, Superman, řada hudebních vtipů. Prvních osm dílů smršť humoru a celkem nevtíravá romantika, později však dochází týmu nápady a závěr tradičně trochu odfláknutý a natahovaný. Přesto v originalitě povedenosti musím 3,5 hvězdy posunout na 4, super obsazení, OST, mnoho povedených nápadů, vynikající hlavní hrdinka. Strach, který Do Bong Soon umí zasít do kriminálního podsvětí zůstane dlouho v nás...

Žádná amatérská práce a mluvící hlavy, nýbrž vysoce precizní a sofistikovaný dokument na téma kinemtografie třetí říše, která za svoji existenci stihla vyrobit přes 1000 filmů, a zdaleka se nejednalo pouze o tupé, nezajímavé produkty. Kopírování amerických muzikálů, dobrodružné filmy (dle námětů Karla Maye), melodramata, zuřivě propagandistické filmy jako Zlaté město, Žid Süss, atd., případně nákladné historické spektály jako Kolberg. Náměty, nebo technickou kvalitou to byly mnohdy nadprůměrné snímky. Divák pozná fungování odvětví, určité teorie, zákonitosti, na kterých to fungovalo, včetně importu zahraničních hvězd ze Skandinávie, nebo Holandska, některé herečky odpovídaly dobovým ideálům krásy (které považuji za divné), jiné byly kočky, co se neztratí ani dnes (Ilse Werner). V trezorech tehdejšího režimu skončily zajímavé filmy. Skoro si až říkám, zda se někdo věnuje restauraci a digitalizaci těch snímků, protože jsou součástí historie, ať se nám to líbí nebo ne. Likvidace minulosti je znakem totalitních režimů... Takže jsem zvědav, zda někdo bude mít koule a pořádnou práci udělat i na kinematografii sovětského svazu, kromě oficiálních snímků, věřím že za ty dekády režimu je tam hodně zajímavých trezorovek.

OCN kriminálky umí, tady si opět upevňují svoji pověst, nízké ratingy jsou dány tím, že OCN je placený kanál i tak je 5% hodně dobrý výsledek. Temná, noirová kriminálka s občas mrazivou až hororovou atmosférou, která určitě nebude ke sledování pro každého. Atmosféra, strachu, násilí, stísněnosti, zoufalství, snahu o realismus (na korejské poměry) narušují občas lehce fantastické prvky vypadlé jak z gotického románu (nebudu prozrazovat). Hlavní herecká dvojice perfektně vybraná, šéfka Golden Time Team Kang Kwon Joo (Lee Ha-Na) hledá násilnického vraha, který je zodpovědný i za smrt manželky detektiva Moo Jin Hyuka. Jang Hyeok je jeden z nejlepších korejských herců, jeho drsný detektiv nešetří akcí, jakoby vypadl z francouzských kriminálek i Belmondo a Deloin by uznale pokývali hlavou, charisma, uvěřitelnost postavy na maximum. Nedejte se odradit relativně pomalým a nezajímavým začátkem, první 2 díly jsou jen rozjezd a seznámení s postavami. Díky jednotlivým případům se postupně odhaluje hlavní linka, sošný Kim Jae-Wook je naprosto bezchybný jako psychopatický záporák. Seriál mě neuvěřitelně bavil a zaujal, každý případ (někdy se táhne i na dva díky) ukazuje různé současné neduhy (bezdomovectví, nerovné pracovní podmínky ve velkých společnostech, nelegální obchod s orgány atd.) Perfektní kamera, intenzita napětí, děje stoupá, postavy prokreslené, hudba vynikající nejen instrumentální, ale i songy Kim Yuna a Changmo odvedli parádní práci. Jsem trošičku zklamaný z relativně předvídatelného a nostalgického konce, ale i tak série, ke které se rád vrátím. Určitě série, kde by se mohli chytit i naprostí nováčci v asijských seriálech, tohle může prorazit i venku. A v březnu startuje další kriminálka OCN Tunnel, v dubnu My Secret Romance, vypadá to, že velká studia budou muset začít šlápnout do pedálu, když jim sledovanost a kvalita uniká často.

Cítím se vysílen jako po zápasu s Behemothem, korejského opičího krále jsem začal sledovat hned od prosince a kvalitu dílů byla jako na houpačce. Byly zde silné a geniální momenty, popkulturní vtípky, povedený začátek s nadrženým démonem unášející nevěsty, nebo 5. díl kdy Son Oh Gong (Lee Seung-gi) zařídí Jin Seon Mi (Oh Yeon-seo) rande snů, film The Man From Nowhere v kině, zelené šaty, zmrzlinu a předtím ji vyrve z nebezpečí korejského černobílého filmu z 30.let, kde hledá ducha krvežíznivé holčičky. Seriál má zásadní problém, že sestry Hongovy se sice důkladně vyřádily na předloze, která ke ukázkou tekuté postmodernity a interpretačních možností naší post doby, ale hlavní příběh nefunguje. Koncept si bere něco z Master's Sun, nebo titulů jako Bring It On Ghost. Proč zrovna nej scénáristky v Koreji mají potřebu se opakovat v duchařském fantasy žánru? Ale budiž, bral bych to, jenže díly jsou dlouhé, náročné na pozornost, příběh a vztah hlavní dvojky jakoby se nehýbal moc z místa, případně je neustále resetován, zcela zbytečný subplot se zombií, který nechápu. Ta herečka i linka příběhu táhla celou sérií dolů. Je to fakt škoda, bromance mezi Ma Wange a Sonem supr, Lee Seung-gi se jako opičák překonává, kdo by ho nechtěl mít doma (a to nejsem holka). Jenže on nemá odpovídající protihráče, spoluhráče. Jin Seon Mi jako postava je strašně málo rozvinuta, nemá moc prostoru něco předvést nějak více pohnout dějem, rozhodně to není vina herečky. Stěžoval jsem si v průběhu sledování, že je málo charismatická, nestačí na svoje mužské kolegy, působí jako utopená myš, jenže na galeriích Hancinema vidíte, že je to kočka, a prostě scénář jí přisoudil velmi nevděčnou roli, kdy její motivace je, nesmí mě sníst, musím zachránit opičáka:) Strašně mě to mrzí, takový průšvih sestry neudělaly od roku 2011 a na to jsme čekali dva roky? Do tokijské olympiády snad přijdou s něčím lepším, přitom měli vše, peníze, lidi na které si ukázali. Vím, že se neustále spekuluje, že je potřeba na výrobu seriálu více času, aby byl výsledek lepší, ale domnívám se, že veškerá selhání jsou na straně scénáře, nikoliv obsazení, technického týmu. Abych jen nekritizoval povedený OST. Fakt zatracená smůla Lee Seung-gi nechytil lepší sérii.

Výpravná epická freska z 60.tých a 70.tých let Hong Kongu, kdy prohnilí hráli s prohnilými, nikoliv proti sobě. Pro někoho ne zrovna nejčerstvější, ale pravdivý námět přátelství policisty, drogového dealera, oba se dopracovali na finanční vrchol, ale každý měl jinou představu, jak má svůj život žít a jaké jsou limity jejich moci. I kdyby jste o Hong Kongu nic nevěděli, tenhle film je user friendly vše krásně naservíruje, má perfektní atmosféru, hudbu, výpravu, doslova to dychá dávnými časy. Jednoduchý příběh podán maximálně působivě díky skvělému hereckému obsazení, nejenže tradičně válí Andy Lau, ale i Donnie Yen! Kdo nevěří, ať se podívá, on fakt hraje, už podruhé v kariéře neakční roli a jde mu to, je důstojným souputníkem Andymu. Ve vedlejších rolích se mihne pár HK stálic a hosté. Nikoliv pouze nostalgický film, ale epický snímek obsahující kus pravdivosti a historie Hong Kongu. Žádné úlitby cenzuře, díky charakterům a skutečnému příběhu nemusely být prováděny. Bravo, režisérska dvojice natočila něco, na co se hned tak nezapomene.

S nostalgickými filmy je vždy problém, jestli vůbec trefí a najdou svoje publikum. Nemám obavy o čínský trh, ale zbytek světa, který prostě nebude chápat, oč tam kráčí. Úspěšný závodník rallye Lang (Deng Chao) se po nehodě dostane do dob mládí svého otce, se kterým zrovna neměl nikdy dobrý vztah, nestihl ani poznat svoji matku, takže teď si to v roce 1998 vynahradí. Tvůrcům se povedlo navodit celkem dobře atmosféru 90.let na čínském maloměstě, kdy lidi ještě chodili do kina na hongkongské klasické akčňáky z 80.tých let, mobily, net a různé aplikace byly ještě hudba budoucnosti a pager naopak výkřik technologie. Film je prodchnut magickým neorealismem, má to přímo hrabalovskou poetiku u některých postav, kus Kusturicy k tomu. Eddie Peng jako Xu Zhengtai, který chce dělat věci správně a svůj gang ochránit před konkurencí, držet si svoji čest. Filmy na super hrdiny, akční klasiky Hong Kongu, na to vše se tady odkazuje. Příběh je to nejen nostalgický, ale taky zábavný, kromě hlavní mužské dvojice se pokusila urvat trochu prostoru populární herečka Zhao Liying, ale je to prostě hlavně film pro chlapy, nostalgiky na téma, jak je to přátelství krásné. Reálné a nereálné se tady krásně mísí, pěkně zvládnutá kamera, nerušivý OST, film co má atmosféru, co vtáhne, emoce, které nejsou přehnané, velmi povedený film, vydržte prosím sledovat až do konce!

Remake indické klasiky, který zcela překvapivě ukazuje, že Sidharth Malhotra umí hrát i něco jiného, než hezké chasníky s úsměvem. Příběh spisovatele, kterého policie podezřívá z vraždy ženy a dalšího člověka. Policejní vyšetřovatel ví, že je zde příběh obviněného, tvrzení protistrany, a zcela někde zvlášť pravda. Pokouší se v tom zorientovat, to co se tvářilo jako jednoduchý případ, který musí skončit do tří dnů dostane náhle temné kontury. Hra na pravdu, nebo spíše kočku a myš může začít. Dostanete napřed jen vlažně započaté krimi, ale film potemní a stává se složitějším, včetně vynikajícího závěrečného twistu. Kdo řekne, že nefandil záporákovi, tak mu nevěřím... Velmi inteligentní a neobvyklý film, který bych od Indů nečekal . Není to pecka jako https://www.csfd.cz/film/327982-talaash/komentare/ ale rozhodně povedený film s vlastním vizuálním pojetím, který v divákovi zanechá stopu.

Film, který často dostal nic moc recenze, ačkoliv si na sebe vydělal, považovala se jeho domácí návštěvnost za neúspěch, naopak v zahraničí byl přijat lépe a měl velký finanční úspěch. Evropský divák, a ti, kteří až tolik indické filmy nesledují budou mít pravděpodobně film rádi. Nepovažuji za náhodu, že zámořský a domácí vkus se prudce liší, když se podíváte na žebříček nejvýdělečnějších filmů za rok 2017 https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Bollywood_films_of_2017 líbí se mi z něj dva filmy, a ty nepovažuji za něco extra hodné archivace. Naopak tam chybí ty "komerčně neúspěšné" co doma schraňuji. Imtiaz Ali je můj oblíbený tvůrce, ačkoliv ho někteří obviňují, že mu po roce 2011 došly nápady, a i já musím uznat, že ne každý snímek se mu povedl Jab Harry Met Sejal není ten případ. Průvodce Harry (Shahrukh Khan) je profesně vyhořelý, uondaný neustálými cestami po Evropě, svými klienty, šéfem, nemá žádný vztah, stálou adresu, těžko říct co ho vlastně pohání kupředu. Sejal (Anushka Sharma) hledá svůj ztracený zásnubní prsten a odmítá se bez něj do Indie vrátit. Uvidíte vynikající hlavní dvojku, Anushka je prostě svérázný, živelný charakter, okamžitě vás svým projevem uhrane. Přiznávám, že filmu nadržuji, protože scénář dovedete odhadnout, ale tohle romantické/komediální drama skvěle funguje díky chemii hlavní dvojice. Ano pěkné lokace, povedená hudební čísla, ale hlavně mě skvěle zabavil humor, spád celého příběhu, který nikdy nenudí a dominují mu vynikající herecké výkony. Postupem času to není jen potřeštěnost, ale sálají z toho skutečné emoce a proto film považuji za vynikající. Myslím, že i ti co normálně indické filmy nesledují, nebo jen málo, by mu měli dát šanci. Shahrukh je machr a umí ztvárnit tolik emocí a charakterů, nikdy mě neunaví se na něj dívat. Anushka je nejlepší možný parťák, kterého mohl dostat, je ve svém projevu velmi přirozená.