Reklama

Reklama

Hitlerův Hollywood

  • Německo Hitler's Hollywood (více)
Trailer 1
Německo, 2017, 106 min

Scénář:

Rüdiger Suchsland

Kamera:

Harald Schmuck

Hrají:

Udo Kier (vypravěč), Hans Albers (a.z.), Heinz Rühmann (a.z.), Zarah Leander (a.z.), Ilse Werner (a.z.), Marianne Hoppe (a.z.), Leni Riefenstahl (a.z.) (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Hvězdy, které zářily na filmovém propagandistickém nebi. Německá kinematografie v období Třetí říše byla přísně cenzurovaným průmyslem, ale zároveň měla ambici stát se německou továrnou na sny. Kromě jiných vyprodukovala i trhák „Dobrodružství Barona Prášila“, a to na přímou žádost Josepha Goebbelse. Zřídila vlastní systém celebrit a hvězd a využívala k tomu nejnovější marketingové nástroje. V letech 1933–45 bylo v Německu natočeno kolem tisíce celovečerních filmů, z nichž jen hrstku tvořily otevřeně nacistické propagandistické filmy. Zbytek však mohl být stěží považován za pouhou neškodnou zábavu. Dokument rozebírá filmy i lidi v jejich pozadí a zkoumá, jak se podařilo přes filmové plátno implantovat do myslí diváků stereotypy „nepřítele“ i hodnot lásky a nenávisti. Hitlerův Hollywood vypráví příběh o jednom z nejvýznamnějších a nejdramatičtějších období v dějinách německé kinematografie. Opakovaně klade otázku: co ví film, co my nevíme? (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (10)

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Film sa vo veľkom merítku venuje podstate a významu masívnej propagandy v ktorej práve Goebbels bol uznávaným odborníkom. Veď Tretia ríša pod jeho propagandistickým vplyvom vytvorila v rokoch 1933 až 1945 necelých 1200 celovečerných filmov, ale len málo z nich boli filmy propagandistické. Kino bolo brané, ako najvýznamnejší prostriedkom umenia. Ale mnohé z vytvorených filmov nedostali od Geobbelsa podpis k premietaniu („Pod mostami“, 1944) Tento film je vytvorený z desiatok ukážok z rôznych filmov, začína sa úryvkom z vlasteneckej drámy „Dawn" (Morgenrot) z roku 1933 niektoré z nich som videl ale aj mnohé z tých ďalších by som chcel vidieť. Áno aj z tých 40 filmov, ktoré sa dajú premietať za presne určených podmienok a niektoré z nich som ešte nevidel, uverejnené v dokumente „Verbotene filme“ (Zakázané filmy) z roku 2014. Ide o antisemistické filmy „Žid Süss“ a „Večný Žid“, film o židovskej rodine „Die Rothchilds“, protipoľský film „Heimkehr“, protibritský film „Ohm Kruger“, film o eutanázii „Žalujem“ a iné. Premietaniu celovečerného filmu v Ríši predchádzal ideovo zafarbený týždenník, ktorý osobne korigoval Goebbels potom nasledoval kultúrny krátky film (klamné výmysly pod rúškom dokumentu) a to si musel divák pozrieť aby mohol pozerať na ústredný film. Nemecké filmy boli vykresľované ako šťastné, veselé alebo športové a naopak chorobnou túžba po smrti za svoju vlasť. Na druhej strane je množstvo filmov o nacistoch, ktoré by sa mali premietať už aj v školách Pianista, Chlapec v pruhovanom pyžame, Schindlerov zoznam, Obchod na korze, Vyšší princíp, Život je krásny, Všetci moji blízki a ďalšie, aby aj ďalšie generácie pochopili tu zrudnosť v podaní rôznych hitlerovcov, goebbesovcov, heydrichov, eichmannov a ďalších.. ()

PKD 

všechny recenze uživatele

Vynikající a velmi fascinující. Tedy,pokud vám neudělá díru do hlavy,neustálé německé zpěvy.:) To fakt nikdo neuměl v tehdejším Německu natočit (až na vyjímky) film,kde se nebude každých 6 min.,zpívati? Ne,fakt vážně...němčina není nejvhodnější jazyk na zpěv. Ale oni jsou vládnoucí árijskou rasou,tak to musí býti pravda.:D ()

Reklama

Vavča 

všechny recenze uživatele

Žádná amatérská práce a mluvící hlavy, nýbrž vysoce precizní a sofistikovaný dokument na téma kinemtografie třetí říše, která za svoji existenci stihla vyrobit přes 1000 filmů, a zdaleka se nejednalo pouze o tupé, nezajímavé produkty. Kopírování amerických muzikálů, dobrodružné filmy (dle námětů Karla Maye), melodramata, zuřivě propagandistické filmy jako Zlaté město, Žid Süss, atd., případně nákladné historické spektály jako Kolberg. Náměty, nebo technickou kvalitou to byly mnohdy nadprůměrné snímky. Divák pozná fungování odvětví, určité teorie, zákonitosti, na kterých to fungovalo, včetně importu zahraničních hvězd ze Skandinávie, nebo Holandska, některé herečky odpovídaly dobovým ideálům krásy (které považuji za divné), jiné byly kočky, co se neztratí ani dnes (Ilse Werner). V trezorech tehdejšího režimu skončily zajímavé filmy. Skoro si až říkám, zda se někdo věnuje restauraci a digitalizaci těch snímků, protože jsou součástí historie, ať se nám to líbí nebo ne. Likvidace minulosti je znakem totalitních režimů... Takže jsem zvědav, zda někdo bude mít koule a pořádnou práci udělat i na kinematografii sovětského svazu, kromě oficiálních snímků, věřím že za ty dekády režimu je tam hodně zajímavých trezorovek. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Celý dokument mi připadá poněkud chaotický a neurčitý, jako by ani sám nevěděl, co přesně chce sdělit. Jednotlivé ukázky a komentáře k nim často jako by ani nepatřily k sobě, málokdy zazní něco opravdu zásadního a jasného, většinou jde o jakési hodně povrchní manýristické fráze bez skutečného obsahu. Vlastně mi shlédnutí tohoto dokumentu nedalo prakticky nic, co už bych nevěděl nebo netušil předtím, naopak jsem měl pocit, že byl splácán dohromady bez nějaké skutečně spojující myšlenky, která by stála za zapamatování či zamyšlení nebo by alespoň víc pronikla do kuchyně goebbelsovské propagandistické filmové mašinerie. Prakticky žádná hlubší analýza ani syntéza, spíš náhodná střihová koláž nazdařbůh, po které zbyl jen hodně rozpačitý pocit. ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Třetí říše vyprodukovala okolo tisíce celovečerních filmů ( ale ani jeden horor nebo fantasy - to měli Němci v reálu, pouze jeden vědeckofantastický ). Tento dokument se snaží na ukázkách několika filmů a osudech jejich tvůrců ( na fotce se mihne i Lída Baarová ) demonstrovat vliv nacistické propagandy. Samozřejmě že u některých to je prvoplánově jasné jako viz. známý Žid Suss, ale překvapilo mne, že tím, že Goebbels měl německý film pod totální kontrolou vzniklo doslova jen pár filmů, které by se daly promítat dnes. Bohužel dokument sráží komentář, který význam filmů posuzuje se znalostí historie alá po bitvě je každý generál. Viz. kategorické tvrzení, že film Žid Suss měl připravit obyvatele na masové vraždění. na to přišli jako jak? Nepochybuji, že to je nenávistný antisemitský film, ale výklad autorů je více autorský než dokumentárně doložitelný. Celkový dojem z tohoto dokumentu je jinak pozitivní. ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama