Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Fantasy

Recenze (881)

plakát

Deadpool (2016) 

"Kde je Francis?" Správně ta otázka ale měla znít - "Kde je humor?" /// Super trapný hlavní hrdina, který by si tak zoufale přál být příšerně vtipný a cool, až je daleko patetičtější, než všichni Marvel a DC superhrdinové, ze kterých si dělá "srandu". Pokud si od banálního generického a zaměnitelného děje (pomsta) odmyslíte neustálé slovní transtextuální motivace a upozorňování snímku na sebe sama, zůstanou vám už jenom "vtipy", které musí připadat vtipné tak jedině mentálně retardovanému teenagerovi. Neskutečně otravný Ryan Reynolds, který sám sebe vidí zřejmě jako překrásného a přitom drsného chlapáka, ačkoli vypadá jako metrosexuál s holčičím nosíkem a holčičím hlasem, (což pak taky celkem narušuje pár třeskutých urážek ostatních lidí) jako neskutečně otravný hlavní "hrdina"; neustálé ataky odkazy na současnou popkulturu a pomálu originálních nápadů, ničeho jiného se nedočkáte. Obyčejně nepíšu sprosté komentáře, ale k ničemu se to nehodí tak, jako k Deadpoolovi, takže - ve skutečnosti je to zbytečná, nevkusná pí*ovina s trapným, nedospělým kreténkem, coby hlavní postavou, ale nedám odpad kvůli docela zábavnému zpracování.

plakát

Krakatit (1948) 

Skvělý, citlivě hrající, charismatický Karel Höger v roli Ing. Prokopa je beze sporu hlavní výhrou tohoto filmu. Dopomáhá mu živoucí scénář, který je ale bohužel v některých částech až příliš očividně komunisticky laděný (šlechtická rodina jakožto nelidské figury bez života toužící pouze po moci a bohatství, nebo doktor nadšeně mluvící o pracujícím lidu) a na svou dobu velmi nápaditá filmařina (zajímavá kamera). Ke konci je snímek tak trochu šílený přímo úměrně nemocnému a blouznícímu hlavnímu hrdinovi, špatný zvuk i po digitalizaci zase není úplně nejpříjemnější, zvlášť ve vypjatých scénách, kde se hystericky křičí (a že je jich ve filmu hodně). Nečetla jsem knihu, ale pokud si přečtete obsah, vypadá to, že se Otakar Vávra snažil adaptovat dílo Karla Čapka velmi věrně, takže pro mě 2,5* a kvůli hereckému výkonu pana Högera půl hvězdičky přidám.

plakát

Bílá nemoc (1937) 

Bílá nemoc bez Bílé nemoci a bez pacientů. Bílá nemoc bez filmařských nápadů, bílá nemoc bez zábavnosti děje. Pár postav spolu postává v místnosti a hodinu a tři čtvrtě mluví o závažných věcech. Nepochybuji o tom, že kvalita Čapkova textu je zachována a to je také jediná devíza tohoto filmu - jeho námět. Mír, válka, morálka, sobeckost, neschopnost empatie a především rodící se nacismus (kde Maršál je zcela očividně Hitlerem a jeho národ Německem), síla propagandy - to všechno tu je, jenomže chybí filmovost, chybí nějaká strhující scéna, chybí dokonce i nemoc ukázaná přímo na pacientovi, což mi připadá ve filmu o Bílé nemoci, lékařích a pacientech téměř absurdní. Je to nudné převedení divadelní hry Karla Čapka na plátno a příliš mě nezaujaly ani herecké výkony.

plakát

X-Men: Apokalypsa (2016) 

Kupodivu jeden z nejlepších X-Men dílů. Je to pořád dokola, stejná blbost a CGI bordel, ale Apokalypsa je alespoň zábavná, akční a nemá hluchá místa (na rozdíl například od Budoucí minulosti). Poprvé mi byly sympatické i jiné postavy, než Wolverine, Magneto a Profesor X, scénáristům se podařilo najít klíč k tomu, jak by mohla vypadat současná zábavná akční komiksárna, i když je samozřejmě stále plytká a generická.

plakát

X-Men: Budoucí minulost (2014) 

Předně, ten nápad se vstoupením do minulosti, aby se na scénu na jeden jediný další film mohl vrátit Patrick Stewart, je prostě pitomý. Má to trapné finále, tisíc akčních scén, které jsou nudné. Ellen Page lezou střeva ven z těla, ale dvě hodiny času zvládá v pohodě stát u Wolverina a mít ruce u jeho spánků s tím, že ho tím jako "posílá do minulosti", aniž by vykrvácela, dostala otravu krve apod. a to je jenom jedna z hovadin tak očividná, že působí směšně i ve filmu o mutantech s nadpřirozenými schopnostmi. Zatímco První třída byla o Magnetovi a jeho cestě za pomstou matky, Budoucí minulost se soustředí na Profesora X, feťáka, kterého jde Wolverine přesvědčit o tom, aby už nefetoval. Tisíckrát omílané téma o tom, že všichni "normální lidé" nenávidí a pronásledují mutanty (o čemž všichni sice mluví, ale kromě robotů hlavního záporáka tu žádný projev nenávisti od obyčených lidí není) samozřejmě nesmí chybět, protože o ničem jiném ani X-Men série není. Kdo by se otravoval s pořádnými postavami, dobrou atmosférou, dobrými dialogy a realističností, když divákům stačí stupidní (nebo téměř žádná) zápletka, omalovánkově barevné postavičky, jejichž nevysvětlitelné schopnosti vytáhnou scénáristy vždycky z jakékoli šlamastiky, a CGI souboje? Počítám, že tato série bude mít ještě dalších padesát pokračování, představitelé budou postupně nahrazováni mladšími, osvalenějšími, umělohmotnějšími, necharismatickými a netalentovanými herci a diváci budou stejně chodit dál. Fakt stupidnost. Jediné potěšující věci na celém filmu jsou: fakt, že Peter Dinklage překvapivě nezískal za svůj herecký výkon žádné ocenění (když bývá každoročně nominován na Emmy i tehdy, když v sérii GoT řekne jeho postava sotva pár vět) a James McAvoy, který hraje o několik tříd lépe, než zbytek osazenstva.

plakát

Světlo mezi oceány (2016) 

Od všech zúčastněných dobře zahrané drama, dokonce i Fassbender překvapivě přidá ke svému kamennému obličeji a vypjatě falešnému křečovitému úsměvu, které má obyčejně v repertoáru, pár dalších grimas, ale mě se to prostě nedotklo. Všichni tam brečí a ječí, mají vypjaté emoce a já se nudila a vůbec mě nezajímalo, jak to dopadne. Osobně bych uvítala, kdyby se příběh soustředil víc na linii manžela, jakožto morálnější postavy a jeho výčitky a přetvařování před lidmi z vesnice i manželkou, a méně na manželku neustále se slzami v očích (ať už smutku, či dojetí). Ostatní to asi k slzám dohnalo, podle vysokého hodnocení, mě to ale připadalo příliš jednoduché a zdlouhavé.

plakát

Wonder Woman (2017) 

Po všech těch stupidních Marvelovkách, které přišly po prvních Avengerech (až na čestnou výjimku Logana) a snad ještě stupidnějších DC kusech Muž z oceli a Batman vs. Superman, přichází konečně komiksová adaptace, kterou lze označit přinejmenším za "dobrou". Je potěšující vidět první feministickou komiksovku, stejně tak je potěšující vidět hlavní postavu, které lze fandit. Je potěšující vidět zase Davida Thewlise s knírkem a opírajícího se o hůl (Harry Potter a Vězeň z Azkabanu). Dále je potěšující, že si necharismatický Chris Pine našel konečně sympatickou roli a potěšující je rovněž vidět po dlouhé době opět Connie Nielsenovou s kožešinou kolem krku (Gladiátor). Především je ale potěšující, že se konečně našel dobrý, zábavný a vtipný scénárista a režisérka, která dokáže film ukočírovat tak, aby držel u sebe, bavil a zároveň dával smysl. I hudba byla dobrá, je zjevné, že talent nemá u Gregsonů-Williamsů jen Harry. V některých momentech jsem dokonce uvažovala i o čtyřech hvězdičkách, protože takto milý a zábavný blockbuster se dnes už prakticky nevidí, ale zhatilo to příliš dlouhé letištní (ne příliš dobře trikově vytvořené) CGI finále - Diana vs. Arés. I tak se ale jedná o komiksovku, na kterou se dobře dívá a to je v dnešní době skutečně ojedinělé, a doufám, že paní Jenkinsovou a pana Heinberga nevidíme u DC naposledy.

plakát

Mimoni (2015) 

Velmi nevyrovnaný animák a to především díky příšerně trapné hlavní záporačce, která film po vydařené první půlhodince zdařile pohřbívá. Scény jsou pokaždé o obrovský kus lepší, když se v nich tato postava nevyskytuje, a když už doufáte, že je konečně ze scény, ještě několikrát vás otráví svou přítomností. Takže Mimoni neustále oscilují mezi třemi hvězdičkami a jednou hvězdičkou. Některé scény jsou neskutečně roztomilé, jiné průměrné (fyzický humor pro děti - někdo někam spadne, o něco se bouchne atd.) a další trapné (namíchnutá Scarlett Odkráglová). Snímku by dále pomohlo, kdyby byl tak o půl hodiny kratší, ale i přes všechny mé výhrady se mi tahle hloupost s tupými, nesmyslnou zkomolenou Španělštinou hovořícími a emočně labilními stvořeními líbila na mnoha místech víc, než schematický Já, padouch 2. Škoda jedné stupidní postavy, která to celé potápí.

plakát

Slavnostní zakončení MFF Karlovy Vary 2017 (2017) (pořad) 

Tvůrci přenosu mohli vynechat ten příšerný úvod s vřeštěním a ženami v igelitkových taškách a místo toho zařadit třeba alespoň jednu ukázku (kromě Křižáčka) z oceňovaných filmů, ale asi nejsem dost alternativní, abych pochopila umělecký záměr "skvělého" úvodu. Jinak samozřejmě Markem Ebenem byl přenos odmoderován profesionálně jako vždy, líbil se mi symfonický orchestr na pódiu, působilo to alespoň trochu světově. Až na úvod, absenci ukázek (což je teď asi v módě) a excentricky ignorantského Jeremyho Rennera (někdo by ho měl upozornit, že plést jména je trapné a neslušné) se Zakončení 52. ročníku povedlo. A celý ansámbl, který je vytvářel, by měla ČT rovnou zaměstnat tvorbou příštího přenosu Českých lvů, samozřejmě včetně Marka Ebena, aby mělo i předávání těchto cen nějakou úroveň.

plakát

Já, padouch 2 (2013) 

O obrovský kus horší, než první díl. Tam, kde byla jednička vtipná, roztomilá a dojímavá, zbyla ve dvojce po většinou jen trapnost. Tam, kde byl v jedničce věnován prostor elegantnímu bručounovi Gruovi a třem roztomile otravným holčičkám, je nyní na jejich úkor zabírán hloupou a otravnou agentkou Wildeovou, (jejíž otravnost ještě znásobuje Veronika "Agrofert" Žilková v dabingu) a jiné zbytečné postavy. Humor je mnohdy nechutný a celý děj je protkán nesouvisejícími vsuvkami blbnoucích Mimoňů, kteří mají jediné opodstatnění - zaplnit stopáž alespoň do hodiny a půl a rozesmát děti do tří let věku. A nakonec tam, kde byla jednička originální a zábavná, je dvojka předvídatelná a nudná. Děkuju, nechci.