Oktavianus

Ray Winstone, neboli filmový Danny Jones, chodil se skutečným Dannym Jonesem do školy.

Film, na který chtějí Alvy (Woody Allen) a Annie (Diane Keaton) jít v úvodu snímku, je Lítost a soucit od Marcela Ophülse.

Závěrečný "tanec se smrtí" je parodií na film Sedmá pečeť (1957).

Boris (Woody Allen) během filmu složí báseň „Měl jsem být párem zkrvavených hnát“, ale pak ji zahodí jako sentimentální. Ve skutečnosti je jejím autorem T. S. Eliot.

O fotografii Richarda Nixona prohlásí jeden z vědců, že si myslí, že šlo o prezidenta USA, ale že provedl něco hrozného, a tak byly všechny záznamy o něm vymazány. Několik měsíců po vzniku filmu pak došlo k aféře Watergate, která se od zmíněného příběhu příliš neliší.

Woody Allen původně pro film natočil osm povídek, ale kapitola s názvem "Jak se člověk stane homosexuálem?" byla vystřižena. Woody v ní hrál pavouka, kterého jeho pavoučí partnerka (Louise Lasser) pozře po milostném aktu.

Hned první záběr povídky "Co se děje při orgasmu?" je parodií na film 2001: Vesmírná odyssea (1968).

Scéna, kdy Fielding Mellish (Woody Allen) nad večeří svádí jednu z partyzánek, je parodií na "jídelní" scénu z filmu Tom Jones (1963).

Postava generála Vargase (Carlos Montalbán) se objevuje i ve dřívější Allenově povídce „Viva Vargas!“, jejíž variací snímek je.

Howard Cosell a Don Dunphy, kteří ve filmu ztvárnili sportovní moderátory, nemají ve skutečném životě v povolání daleko. Dvojice moderovala pořad Nekonečný svět sportu.

Ve filmu se objevuje celá řada odkazů na slavné komiky. Například souboj s žehlícím strojem odkazuje na Charlieho Chaplina, ukradená nefunkční pistole na Harolda Lloyda, přepadení banky zase na bratry Marxe.

Na filmu pracoval jako střihač Ralph Rosenblum, který podle své knihy natočený materiál důkladně zkrátil a dodal rytmus ve střídání "dokumentárních" a hraných pasáží.

Podle Woodyho měl film skončil naturalistickou smrtí hlavní postavy; studio se ale postavilo proti.

Film měl vyjít na 2 miliony amerických dolarů, Woody Allen ho ale dokončil týden před termínem za 1 600 000 dolarů.

Přestože v prvních scénách přijíždí Paul Krempe (Robert Urquhart) jako učitel teprve patnáctiletého Victora Frankensteina (Peter Cushing), ve skutečnosti byl jeho představitel Robert Urquhart o osm let mladší než Peter Cushing hrající dospělého barona Frankensteina.

Děj se odehrává za vlády císaře Karla VI., tedy v letech 1711-1740, ovšem na plese společnost tančí na skladbu "Malá noční hudba" od W. A. Mozarta, který se však narodil až v roce 1756.

Snímek obsahuje sekvenci ukazující důsledky atomové války, která zničila vyspělou civilizaci na Marsu. Jedná se zřejmě o první film, kde se tvůrci podobným tématem zabývali.

Propagační materiál k filmu nesl důležité sdělení: "This is NOT Destination Moon."

Když producent George Pal představil tisku svůj projekt Destination Moon (1950), tvůrci snímku Rocketship X-M (1950) podstatně zrychlili výrobu, aby svůj film uvedli do kin o několik týdnů dřív než on.

Podle původního scénáře měl být film o expedici na Mars, kde by astronauti narazili na živé dinosaury, ale tato koncepce byla zamítnuta. V další verzi měla posádka mířit na Měsíc, ale vlastník práv k filmu Destination Moon (1950) hrozil tvůrcům žalobou. Proto se tvůrci museli vrátit k pozměněnému původnímu scénáři a vyslat raketu na Mars.