Bernhardiner

K tomuto filmu jsou dostupné celkem slušné titulky (pochopitelně v angličtině), přesto bylo pro mě místy těžší některým větám rozumět. Proto bych tento film doporučovalpouze lidem, kteří jsou na tom s angličtinou lépe. Nejtěžší momenty nastanou, když náš hlavní hrdina hovoří o případech z detektivek. Co se samotného filmu týče, je to místy velmi vtipná komedie s lehce hororovým nádechem a celkem originální záplatkou. Sidney James a Kennet Connor mají komiku v krvi, stejně jako ostatní účastníci té pozoruhodné sešlosti. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 70%

Celý ten film se tváří hrozně tajemně a přitom vůbec tajemný není, tedy až na pár nadpřirozených jevů. Prostě obyčejný milostný příběh se sexy fenou Katarinou Zutic, která se ukázala být i dobrou herečkou, stejně jako Lazar Ristovski. Navíc ve filmu zní dost podivná rocková hudba, k snímku samotnému rozhodně neladící. Film asi mají ozvláštňovat různé prvky, jako například želvy, televizní sada a nějaký prapočítač. K tomu všemu tam je ještě zakomponováno tajemství složení byzantské modře, na které Arandjel (Ristovski) ne a ne přijít. A kupodivu zrovna to se ukáže být základním posláním filmu. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 50%

On se v nějakém americkém filmu na stejné téma objeví někdo ještě nesnesitelnější než tento prostý chlapec od krav? Božínku, to asi musí chodit pozpátku. Kdyby film vypadal tak jako na úplném začátku a konci, byl bych maximálně spokojen. Na začátku vtipná rozmluva s přitroublými podřízenými, na konci morální ponaučení, to bych bral. Jenže tenhle primitiv z mlékárny mi znechutil celý film. Tenhle debil byl jednak debilně zahrán a jednak mu scénárista napsal debilní scénář. U některých výstupů jsem odvracel zrak, abych se nemusel na ten gesicht dívat, stačilo mi slyšet jeho hlas. I takového debila lze zahrát vtipně a s grácii, jak to dokázal třeba Jacques Villeret v Blbcovi k večeři. Přesto se mi nechce hodnotit tenhle snímek tak špatně. Proč? Jednak snímek v sobě obsahuje naději, že na světě existují i dobří lidé (i když zde je to postaveno tak, že šéf je jediný špatný a všichni okolo jsou strašně hodní) a jednak ten již zmíněný morální aspekt celého příběhu o tom, jak nadutec k rozumu přišel, je potřeba dnes a denně akcentovat. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 50%

Kdyby se tvůrci víc zaměřili na zobrazení toho studentského povstání, udělali by asi lépe. Možná, že by z toho ani nevznikl celovečerní film, já bych se ale vůbec nezlobil. Tady byl průběh akce zbytečně narušován citovými a sexuálními problémy hlavního hrdiny, což bylo naprosto zbytečné a kontraproduktivní. Vidět jeho milou, jak ji Bůh stvořil, je pro omladinu ve věku povstalců z filmu asi atraktivní, mě, o několik let staršího člověka, už pohled na náctiletou nahotinku přece jen tolik nepoblázní, stejně jako pohled na děvčata v plavkách. Veliká škoda, bylo by to zajímavější. Herecké výkony jsou celkem dobré, a to i u těch studentíků, přesto mě však nejvíce zaujala ta komunistická skvadra, která táboru velela. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 60%

Ano, smál jsem se. Sice ne po celou stopáž, zato v některých momentech opravdu vydatně. Na druhou stranu jsem měl pocit, že při druhém zhlédnutí bych se smál méně, při třetím zhlédnutí ještě méně, při čtvrtém bych se nesmál, popáté bych se cítil trapně a šestou seanci by můj monitor nevydržel, neboť bych po něm křísnul cihlou. Už teď mi některé pasáže silně zaváněly trapností. Vtipy o hemeroidech, varlatech, drogách a podobných v dnešní době odtabuizovaných tématech provázejí celý film. Zhruba polovině z nich jsem se řehtal jako kůň, z té druhé poloviny jsem cítil, jak nenápadně probublává na povrch troškovitá fekálnost. A příště by to bylo určitě horší, proto se tomuto filmu už raději budu vyhýbat. Navíc ti čtyřicátníci na scéně nebyli zahráni komiky, jak by každá dobrá komedie vyžadovala, nýbrž baviči. Ano, myslím tím jedince izerovatého typu, exhibující se v různých kvalitních show, kterými nás naše televizní společnosti oblažují denně. Možná, že jim křivdím, třeba to jsou dánští funésové. Možná, že křivdím celému filmu, když tvrdím, že jeho humor je jednorázový. A proto si myslím, že se najdou tací, kterým si film bude líbit. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 70%

Kdo má rád staré československé snímky jako například Okénko nebo Velbloud uchem jehly, bude nejspíš spokojen. Je totiž výborně obsazen (představitel loďaře hodně připomíná Oldřicha Nového v jeho nejslavnějších letech), zápletka je zde zajímavější než u zmiňovaných snímkú a ta "chudá" dívka není naštěstí služka žijící u rodičů žebráků kdesi ve sklepě. Jen dluží, kam se podívá, stejně jako její zaměstnavatel, šéf tanečního divadla. A tu se na dívenku usměje štěstí, začne být díky nedorozumění považována za milenku loďaře Landheima. Proto je rázem všemi obletovaná, dostane v divadle hlavní roli a její krejčová ji pořídí na Ladheimův účet drahé šaty a několik luxusních módních doplňků, mimo jiné třeba i norkový šál. Landheima samozřejmě zajímá, komu ty všechny věci zaplatil, a proto se vydává do divadla za naší slečínkou, která však očekává novináře. Zbytek příběhu tady líčit nebudu, protože nechci ostatním divákům prozradit to, co je na tomto filmu nejzábavnější, snad jen naznačím, že název prozrazuje mnohé. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 70%

Tohohle chlapa zavřít do klecového lůžka a ven ho nepouštět za žádných okolností! Vzhledem k tomu, že mého přání nejspíše nebude vyslyšeno, mi nezbývá nic jiného, než se modlit, že svoje zvrácené představy nebude mít potřebu realizovat. Nebudu ze sebe dělat nějakého odborníka na filmy topící se v krvi, nicméně pár kečupovitých filmů jsem již v životě viděl. Žádného režiséra, pokud mě má sloní paměť neklame, jsem neviděl sprovozovat své postavy ze světa s takovou láskou a něhou. Abychom si ty rudé vodotrysky užívali i my, zvrhlostí nepolíbení, byl jakýmsi Endóem zkomponován vynikající soundtrack, který byl doplněn o několik notoricky známých kousků, které často vůbec nejsou pochmurné, naopak, i u nabité brokovnice si můžete zahopsat. Celé je to korunováno závěrečnými titulky, které nám zpříjemňuje píseň, jež mi zprvu zněla jako nějaká japonská variace koledy Jingle bells. Co se hereckého obsazení týče, divák si rozhodně nemůže stěžovat. Miike do role řezníka obsadil Itóa, jemuž rudé skvrny na oblečení neobyčejně sluší. Nezklamou ani ti na straně poražených, jak učitelé (třídní učitel detektiv, prasácký tělocvikář a prznitel mladých chlapců) tak studenti (Fumi Nikaidó jsem díky tomuto filmu viděl počtvrté a opět je to role naprosto odlišná od předchozích) jsou dokonalé oběti. Krvavý mozek Miike má jen jeden problém, který lehce kazí divákovi zážitek. Do budování atmosféry zabředl natolik, že zapomněl ubíhající čas. Kdyby byla stopáž o tak 20 minut kratší, neměl by ani takový pacifista jako já žádných námitek. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 80%

Agent X44 je občas vtipná a často blbá akční komedie. Bohužel té blbosti je v tom filmu překvapivě mnoho, a proto nemůžu hodnotit výš. Navíc té slavné oční vadě, která má potenciál dodat snímku na zajímavosti, se tvůrci věnují jen na úplném začátku, kdy náš hrdina nechá svého mrňavého kamaráda, aby test za něj vyplnil test. Co tam máme dál? Máme tam partu homosexuálních lupičů, mafii a hezké slečny. Jenže tvůrci si všimli, že to jaksi nestačí, a proto vykradli všechno, co se dalo, aby snímek naplnili nějakým obsahem. Tudíž tam máme něco z Bonda (především z Dnes neumírej), Hvězdných válek a patrně desítek dalších filmů akčního ražení, které jsem dosud neviděl. Herci navíc přehrávají dost děsným způsobem. Ale nejméně jedno pozitivum to má: člověk se nemusí bát, že by u toho usnul. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 45%

Tohle je ideální snímek pro lidi, kteří mají rádi pomalé filmy a pro ty, kteří potřebují ve svém životě trochu zpomalit. Tenhle kousek je možná až moc pomalý, ale díky tomu je celkem realistický - vždyť práce na statku nikdy neubíhá moc rychle. Hlavní postavou filmu je Pipe, který si koupí moped a začne s ním jezdit po okolí a poprvé po dlouholeté dřině na statku se odváží nedodržovat svou pracovní dobu. Ostatní postavy (rodina majitelů statku) jsou sice trochu upozaděné, nicméně nelze říct, že by Pipe byl vyloženě hybatelem veškerého dění, poměrně dost se zde také řeší otázky ohledně budoucnosti statku. V roli Pipeho mě hlavně překvapil v té době devětačtyřicetiletý Michel Robin, který zde vypadá minimálně na sedmdesát). A navíc toho navenek klidného starce se zakulacenými zády a snahou začít objevovat svět mu prostě uvěříte. Je sice ze všech postav na statku nejvyrovnanější, ale ani ostatní osoby nevytvářejí (až na dvě tři hádky, které se v celkové stopáži ztratí) žádné výraznější napětí, ač vztahy mezi jednotlivými členy rodiny nejsou úplně růžové. Celé poklidné vyznění filmu podtrhuje i fakt, že veškerých vyloženě dramatických momentů se tvůrci vystříhali, a když (SPOILER) Pipe se svou motorkou havaruje, dozvíme se to až z rozhovoru, samotná havárka není zobrazená. (KONEC SPOILERU) //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 75%

Šíleně smutná princezna se u nás na Vánoce a ani nikdy jindy nepouštěla a, pokud vím, v naší rodině se nevyskytuje ani jediné DVD či jiný záznam této pohádky. Doposud jsem netušil, proč tomu tak je. Teď už to asi vím. Tahle pohádka mi totiž nepřišla zas tak moc pohádková. Ty různé moderní prvky se tam hodily jako pěst na oko a mezi místními uživateli tolik vychvalovaný humor mě nedokázal rozesmát. Ani spiklenci ne, ačkoli přiznávám, že vyslovili mnoho obecně platných pravd. Herecké obsazení v hlavních rolích mi také nepřišlo zrovna nejšťastnější, Vondráčková hrát neumí a Neckář sice hrát umí, ale žádná výhra to také není. Hudba je hezká, do pohádky se hodí, ale nemůžu říct, že bych si ji přímo zamiloval. 70%