Eseter

Jako tohle je jak nějaký sen. Nemůžu z toho bo je to naprosto nestandardní záležitost. Já nevím prostě, ale mě to po celou dobu sledování úplně emocionálně šokovalo a vyždímalo, brečela jsem mnohokrát. Komentuju to jako vášnivý fanoušek a oddanec Pink Floyd, nevím, jaký dojem může The Wall udělat na běžného posluchače, ne-fanouška. Ale pro mě je to nezapomenutelné a dokonalé umění, velmi nadčasové. Upravené písničky jsou super, nejvíce se mi líbí předělaná Mother.

Pořád velmi milé a vtipné, nasmála jsem se opravdu hodně, ale tak nějak je to pořád o tom stejném.

Ehm. Ano toto je skutečnost. Dávám tady této soap opeře pět hvězd, plný počet. Celý můj hodnotový systém se nejspíš zbortil a s ním i mé divácké snobství, protože mám vážně daleko k tomu, abych ještě dál předstírala, že jsem posh. Ne nejsem a už na to všechno kašlu. Naplno tady přiznávám, že jsem klesla tak hluboko a sledovala Hollyoaks. Nedovedu si představit, že bych se dívala na něco podobného z české produkce, ale buďme férový, v Česku by něco podobného asi nevzniklo. Hollyoaks je údajně soap opera zaměřena především na mladší diváky a témata, na které se zaměřuje, jsou opravdu rozmanitá, ať už domácí násilí, menšinová sexuální orientace, šikana, a dokonce je věnován prostor postavě, která je transgender, což mě opravdu mile překvapilo. Já ale hromadu těchto příběhů a postav zažívající všechno tohle ani pořádně neviděla, protože jsem sledovala jen jednu dějovou linku, a to tu, která se týká Brendana Bradyho a Ste Haye. Nejvíc oceňuju opravdu silnou a velmi dobře ztvárněnou reprezentaci LGBT+. Navíc příběh BB a Ste je ten nejromantičtější a nejvíc srdcervoucí, co jsem viděla a nevím, jestli kdy ještě uvidím něco tak nádherného a frustrujícího zároveň.

North and South je asi vůbec nejkrásnější románová adaptace od BBC. Věděla jsem, že se mi bude líbit už při prvním zaznění melodie v úplně první scéně (dokonalý Mr Phipps). Velmi dobře se povedlo vykreslit stále-ještě-zasněný Jih a proti němu již za ziskem se honící průmyslový Sever - obě místa skvěle reprezentovaná hlavními hrdiny Margaret Hale a Mr Thorntonem. Opravdu působivá romantická mini-série, s krásně ponurou, melancholickou atmosférou. Jako obvykle, velmi dobré herecké obsazení, ale Daniela Denby-Ashe tomu všemu vévodí, je opravdu neobyčejná!

Jsem okouzlena především námětem, protože se tu řeší to nejdůležitější, a to deprese a úzkosti, rasová diskriminace, homofobie, a vůbec prostě utlačování menšin, nebo těch, co se nějakým způsobem liší. Celé je to navíc zabalené do zombie dramatu. Děj první řady je srdcervoucí a dojemný, především Kieren; jeho návrat domů, vyrovnávání se se smrtí a životem a přijetí odpovědnosti za své činy. Druhá řada je ještě o kousíček lepší než první, nepolevilo se tu na obsahu, stále se řeší důležitá témata, stále je to neskutečně smutné ale zároveň velmi zábavné. Není tu snad žádná nezajímavá, nudná postava, hlavně mě ale bavil Philip - opravdu dobrý vývoj postavy v průběhu seriálu, z nových postav mě nejvíc zaujala Maxine (úžasná) a Simon (ještě úžasnější, Emmett J Scanlan je tu téměř k nepoznání). Soundtrack okouzlil všechny a také mě, Keatona Hensona jsem si velmi brzo zamilovala. Pusťte si In the Flesh a modlete se se mnou za třetí řadu!

Spider-Man je snad můj nejoblíbenější superhrdina, filmy s ním ale zatím nikdy nedokázaly využít super-spider-manovského potenciálu. I tentokrát je příběh velmi slabý a hrozně moc neinvenční. Samotný Peter Parker mě tu bavil mnohem víc než v předešlé trilogii a našlo by se více věcí, s kterými si tvůrci poradili lépe. Záporák Rhys je ale hrozně klišoidní a nudný (velká škoda) a podobně je na tom celý příběh. Na nového Spider-Mana bylo prostě ještě moc brzo.

Ironický tón a parodie z románu se velmi slušně povedlo převést do televizní podoby. Všechny fantazie a sny Catherine mě hrozně baví, vždycky se jim směju. Líbí se mi i další přidané scény a jiné invence, prostě velmi zdařilá adaptace vynikajícího literárního díla. Výběr hlavní dvojice je stěžejní a naprosto perfektní, Felicity i JJ jako by vypadli z knihy! Nakonec z toho bude můj vůbec nejoblíbenější JA film.

Ta anti-xenofobie a multikulturnost je tu úplně boží a přesně tohle je potřeba!

Ehm, opět jeden z filmů, který si objektivně těžko zaslouží čtyři hvězdice, naštěstí já objektivně nehodnotím, takže jsem v suchu. Když to shrnu, tak je to fakt blbost, jenže taková ta roztomilá blbost a navíc má JJ Feilda a hrdinku postiženou romány Jane Austen, tak co víc si přát?

Vůbec nevím, jak hodnotit. Bylo hodně těžké vůbec se dokopat k tomu, abych si Earthlings pustila. Párkrát jsem si musela zakrýt oči, to přiznávám a nechtěla bych potkat člověka, kterého by tento film nechával chladným. Já jen doufám, že si lidi z toho vezmou více, než jen to, že se na to špatně kouká a že třeba změní (alespoň malinko) svůj život kvůli zvířatům.